
Co jsou džinové? Korán, Iblís a lidové příběhy
Co říká Korán o stvoření džinů, posluchačích v súře Džinové a Iblísovi? Porovnejte příslušné verše s tím, jak se o džinech mluví v příbězích.
V islámu jsou džinové stvořené bytosti, které popisuje Korán. Tvoří jinou skupinu než lidé. Podle Koránu mohou slyšet zjevení a reagovat na ně různým způsobem. Verš 18:50 uvádí, že Iblís patří mezi džiny. Súra Džinové vypráví o skupině, která zaslechla Korán a uvěřila. U těchto dvou míst je dobré začít, když se ptáte, jestli slovo džin samo o sobě označuje zlého ducha.
Čeští čtenáři mohou znát džiny z pohádek, například z příběhů o duchovi z lampy. Tyto příběhy mají vlastní literární historii. Pokud vás zajímá náboženský význam, začněte třemi koránskými místy. Verše 55:14–15 se týkají stvoření, 72:1–15 uvádějí slova posluchačů a 18:50 se zmiňuje jmenovitě o Iblísovi. Každý úryvek má jiné těžiště a dohromady řeknou více než soupis domnělých vlastností z jedné převyprávěné pohádky.
Co říká Korán o stvoření džinů
V Koránu 55:14–15 dva po sobě jdoucí verše popisují stvoření člověka z hlíny a džinů z ohně. Překlady volí pro popis plamene různá slova. Oba verše stojí v části o Boží tvůrčí moci. V rámci koránského podání jde o původ obou skupin. Otázku jejich vzhledu je třeba posoudit zvlášť. Ani v jednom z veršů se neuvádí tvar, barva ani jiné tělesné znaky, které džinům přisuzují ilustrace. Při porovnávání překladů si lze poznamenat znění označení ohně, aniž by se z něj dovozoval vzhled postavy.
Korán 51:56 jmenuje lidi a džiny společně a udává uctívání Boha jako účel jejich stvoření. Jde proto o návazné čtení k veršům o jejich původu. Přesunuje pozornost k tomu, co se od těchto bytostí žádá. To je důležité pro porozumění súře, ve které sami džinové mluví o tom, jak přijali zjevení. Širší souvislost víry ve zjevení, anděly a poslední den najdete v přehledu šesti článků islámské víry.
V češtině slovo džin označuje člena skupiny a džinové více jejích členů. Překlad může použít výraz z arabštiny. Obecné slovo duch může odkazovat i k něčemu jinému, například k duši zemřelého člověka. Když si děláte výpisky z určitého verše, poznamenejte si název skupiny a kdo v dané části mluví. Pak zvažte, zda má v kontextu smysl jiný český výraz.
V poznámkách můžete mít samostatný řádek pro to, z čeho byly bytosti stvořeny, a další pro účel jejich stvoření. Odkaz 55:14–15 získá první řádek, odkaz 51:56 druhý. Jestliže překlad volí pro oheň jiné slovo, zaznamenejte vydání a ověřte, který verš čtete. K porovnání obou míst nepotřebujete přidávat vlastnosti z pozdějších obrázků.
Co se děje v súře Džinové
Súra al-Džinn neboli Džinové je 72. súra Koránu. Na začátku se říká, že se Prorok prostřednictvím zjevení dozvěděl o skupině džinů, kteří naslouchali recitaci. Posluchači popisují, co slyšeli, říkají, že je to vede ke správnému jednání, a vyznávají víru. Dále odmítají stavět kohokoli po bok svého Pána. Čtěte 72:1–2 společně. Druhý verš vysvětluje, jak skupina porozuměla tomu, co ji při recitaci zaujalo.
Pokračujte k veršům 72:11 a 72:14–15. Mluvčí zde popisují rozdíly mezi džiny. Někteří jednají správně, zatímco jiní se vydávají jinými cestami. Pozdější verše rozlišují ty, kdo se podřídí Bohu, a ty, kdo se odchylují od spravedlnosti. Tvrzení, že se všichni džinové vzpírají, by přehlédlo výpověď skupiny, která v súře dostává prostor. Ve výpiscích si můžete vedle jejího názvu ponechat obě odlišné reakce.
V průběhu kapitoly se mění hlas. Úvod Prorokovi sděluje, co má předat. Značná část prvních veršů zaznamenává řeč posluchačů. Později se znovu objevují Boží pokyny a výroky týkající se posla. Když si vybíráte citát, zapište si k němu mluvčího. Záleží na tom, zda překlad cituje, co o sobě řekli džinové, nebo uvádí pokyn adresovaný Prorokovi. Příručka k citování súr a veršů vysvětluje, jak zaznamenat číslo, podle kterého jiný čtenář dohledá stejný verš v jiném vydání.
Posluchači v súře al-Ahkáf
V Koránu 46:29–32 je další zpráva o naslouchajících džinech. Vyzývají se navzájem, aby pozorně poslouchali. Po skončení recitace se vracejí ke svému lidu a varují ho. Slyšené popisují jako Písmo seslané po Mojžíšovi, které potvrzuje předešlé zjevení a vede k pravdě. Poté vyzývají svůj lid, aby odpověděl tomu, kdo volá k Bohu. Text dává sled událostí od poslechu až po návrat a předání poselství.
Porovnejte začátek súry Džinové s verši 46:29–32. V súře 72 jsou šířeji vyjádřeny výroky posluchačů, včetně toho, jak popisují rozdíly mezi svými druhy. Súra 46 sleduje jejich návrat k vlastnímu lidu. Při výkladu můžete v každém úryvku uvést verš o poslechu a potom z okolních veršů objasnit, kam text pokračuje. Ke srovnání nepotřebujete přesné datum události ani jméno zúčastněného džina. Pokud je doplňuje pozdější převyprávění, takový údaj odkazujte k jeho vlastnímu zdroji.
Je Iblís džin, nebo anděl?
Korán 18:50 uvádí, že Iblís byl jedním z džinů. V tomtéž verši dostávají andělé příkaz poklonit se Adamovi a Iblís v té scéně tvoří výjimku. Proto čtenář může nad jeho totožností váhat. Při citování zachovejte celý kontext. Verš obsahuje jak scénu s anděly, tak údaj o Iblísovi jako jednom z džinů.
Pomáhá také srovnat Iblíse s posluchači v súře 72. Iblís je jméno jedné postavy, která odmítla příkaz v příběhu o Adamovi. V súře 72 skupina popisuje víru a podřízení, k nimž někteří její členové dospěli. Výraz démoni či ďáblové se používá v dalším kontextu. Korán 6:112 zmiňuje ďábly mezi lidmi i džiny ve spojení s klamnou řečí. Ke konkrétnímu verši můžete použít výraz, který v něm překlad uvádí. Pro pasáže o všech džinech nebo o konkrétních posluchačích používejte širší název skupiny.
Chcete-li srovnat skupiny z posvátných textů, začněte tím, jak je jednotlivé úryvky popisují. Pokud článek odkazuje na hadís o andělech nebo jiném tématu, zjistěte název sbírky a číslo vyprávění. Průvodce zněním a přenosem hadísů vysvětluje, jaký je rozdíl mezi číslem zprávy ve sbírce a odkazem na kapitolu a verš Koránu.
Pro praktické porovnání obou veršů napište k 18:50 jméno postavy a k 6:112 druh jednání, o němž se mluví. První údaj odpovídá na otázku, ke komu patří Iblís. Druhý objasňuje, v jakém kontextu se překlad zmiňuje o ďáblech mezi lidmi a džiny.
Co příběh o Šalomounovi říká o skrytém poznání
V Koránu 34:12–14 někteří džinové pracují pro Šalomouna s Božím svolením. Po jeho smrti tvor prokouše jeho hůl a Šalomounův pád odhalí, že zemřel. Samotný verš vyvozuje závěr o znalosti skrytých věcí. Kdyby džinové znali neviditelné, věděli by, co se stalo, a nepokračovali by v práci za podmínek, které verš popisuje.
Úryvek vysvětluje, čí svolení jim práci umožňuje, a zároveň ukazuje hranici jejich vědění. Vypráví o určitých džinech pracujících pro Šalomouna a o důležité události v jejich okolí, o které nevěděli. Pokud převyprávění vyvozuje, že džinové běžně vědí o skrytých věcech, přečtěte si i verš 14. Jeho závěr lze dobře pochopit po porovnání toho, co dokázali vykonat, s tím, co nevěděli.
Proč se džinové a duchové z lampy objevují v různých pramenech
Anglické slovo genie znají čtenáři z příběhů ovlivněných recepcí Tisíce a jedné noci. Čeština v pohádce může mluvit o duchu z lampy. Pokud překlad či adaptace použije džina ve vyprávění, jeho chování patří k příběhu, v němž vystupuje. Amira El-Zein v knize Islam, Arabs, and the Intelligent World of the Jinn zkoumá džiny napříč náboženskými a kulturními tradicemi. Z popisu nakladatele lze vyjít při úvaze nad tím, proč kulturněhistorický výzkum využívá vedle Koránu i jiné prameny a jaké typy materiálu do výzkumu patří.
Záznam o hmotném prameni může doložit něco jiného. Katalogový záznam Princeton Geniza Project k T-S Ar.34.153 se týká fragmentu arabského rukopisu uloženého v knihovně univerzity v Cambridge. Katalog uvádí zmínky o džinech, ďáblech a koránském jazyce. Signatura určuje konkrétní artefakt, ke kterému se tento popis vztahuje. Pokud se ptáte, jak zní určitý koránský verš, vyhledejte přímo tento verš a zapište použitý překlad.
Také muzejní katalog může pomoci s datací obrázku či s označením místa jeho vzniku. Z vyobrazení se dozvídáme, jak dílna nebo výtvarník ztvárnili postavu při práci na určitém díle. Před porovnáním obrázku s náboženským textem si zjistěte druh předmětu a jeho datum. Přehled lidí a zvířat v islámském umění uvádí příklady toho, co mohou muzejní popisky doložit.
Pro čtenáře, který si tvoří poznámky k diskusi, se hodí rozlišit způsob dohledání každého pramene. Signatura rukopisu určuje fragment, zatímco číslo súry a verše určuje pasáž. Datace obrázku vypovídá o době jeho vzniku. Každý údaj odpovídá na jiný druh otázky, i když se na všech místech objevuje podobný výraz.
Kde začít číst o džinech
Při krátkém čtení začněte verši 55:14–15 a 51:56. Poznamenejte si rozdíl mezi výrokem o stvoření a výrokem o účelu uctívání. Potom si v 72:1–15 zaznamenejte aspoň dva výroky posluchačů o vlastní skupině. Přejděte k 46:29–32, kde lze sledovat, co posluchači udělali po skončení recitace. Nakonec přečtěte 18:50 a 34:12–14. V prvním místě Korán označuje jednotlivce a ve druhém vypráví jinou událost, v níž poukazuje na hranici vědění džinů.
Dělejte si dva typy poznámek. U Koránu či hadísu pište přesný odkaz a téma okolního textu. U výzkumu, rukopisu nebo literární adaptace zaznamenejte autora, vydání či instituci a druh pramene. Pokud někdo vypráví událost, jmenuje bytost nebo jí přisuzuje nějakou schopnost, takové poznámky ukážou, zda vychází přímo z koránského místa, z historického výkladu, nebo z příběhu předávaného v jiném kontextu.





