Co je qalamdan? Perské penály a muzejní příklady

Qalamdan, psaný také qalamdān, je perský penál neboli pouzdro na rákosová pera používaná při psaní a kaligrafii. Podle konstrukce se do něj mohl vejít také kalamář, nožík na seřezávání špičky nebo jiné pomůcky. V muzeích se dochovaly mosazné krabičky s kovovými inkrustacemi a odklápěcím víkem i lakovaná pouzdra, jejichž zásuvka se vysouvá jedním koncem.

Způsob otevírání napovídá, kde jednotlivé pomůcky ležely. Hluboká přihrádka může držet inkoust stranou od per. Podlouhlá úzká zásuvka pojme dlouhá rákosová pera i v pouzdře širokém jen několik centimetrů. Víko, boky a zásuvka dávaly řemeslníkům prostor pro malbu, kovové vložky a nápisy. Na snímku otevřeného penálu proto bývají vidět i přihrádky a ozdoby skryté pod víkem.

Co se do qalamdanu ukládalo

Rákosové pero neboli qalam má seříznutou špičku, která přenáší inkoust na papír. Špičku lze upravit malým nožíkem a při řezání se rákos opírá o malou podložku. Výstava McGillovy univerzity o písmu a kaligrafii představuje penál spolu s těmito nástroji. Výstavní příručka popisuje chomáček hedvábí nebo vlny v hrdle kalamáře, který omezoval množství inkoustu nabraného špičkou. Při psaní bylo třeba sledovat tvar špičky i to, kolik inkoustu se na ni dostalo. McGillova univerzita, psací pomůcky, vitrína 3b

Úlohu pomůcek lze pochopit podle pořadí, v jakém je písař potřebuje. Nožík a podložka slouží k přípravě špičky. Z kalamáře se nabírá inkoust. Penál drží pomůcky pohromadě při ukládání nebo přenášení. Jak se upravuje část pera, která se dotýká papíru, popisuje průvodce přípravou rákosového pera. Možný obsah kalamáře přibližuje průvodce inkousty v islámských rukopisech.

Otevřený penál ukáže, pro jaké nástroje vyhradil výrobce vlastní místo. Mosazné pouzdro vykládané stříbrem, z počátku 16. století a připisované Íránu, má prostory pro pero, kalamář a nádobku na písek. Metropolitní muzeum umění v New Yorku, zkráceně Met, uvádí mezi zachovanými součástmi i malou lžičku. Podle tvaru a polohy prohlubní je vidět, jak řemeslník rozdělil prostor mezi pomůcky různých velikostí. Met, penál s nápisy, 1975.350.1a–c

Jak kovové penály oddělovaly inkoust a pera

Britské muzeum uchovává mosaznou krabičku vyrobenou v Mosulu mezi lety 1230 a 1250. Měří 37 cm na délku. Pera ležela v podlouhlé přihrádce. Menší nádoby na jednom konci sloužily na inkoust, písek k vsáknutí přebytečného inkoustu a nitě k čištění rákosových per. Po zvednutí víka jsou vidět pera i malé nádobky. Katalog uvádí výšku 7,5 cm při zavřeném víku a 14 cm při otevřeném. Oba rozměry patří téže krabičce ve dvou polohách. Britské muzeum, penál z Mosulu, 1884,0704.85

Íránské mosazné pouzdro z konce 19. století v australském muzeu Powerhouse má jiné uspořádání. Jeden konec podlouhlého pouzdra je zaoblený. Vedle něj je připevněný kalamář s vlastním odklápěcím víčkem ve tvaru lastury hřebenatky. Otevřením dlouhé přihrádky se lze dostat k perům. Malé víčko zpřístupní inkoust. Dva samostatné otvory ukazují funkci jednotlivých částí i tehdy, když je pouzdro prázdné. Sbírka Powerhouse, mosazný penál a kalamář, H7668

Penál z Mosulu a kus ze sbírky Powerhouse od sebe dělí několik staletí. Oba jsou mosazné. V mosulském penálu je nádobka na inkoust uvnitř hlavní krabičky spolu s ostatními nástroji. U pozdějšího íránského penálu je kalamář samostatnou nádobkou spojenou s pouzdrem zvenku. Fotografie pořízená od konce penálu může ukázat místo spojení lépe než pohled shora na víko.

Jak se vysouvá zásuvka lakovaného penálu

Podle sbírek Khalili se lakovaný typ se zaoblenými konci a výsuvnou zásuvkou vyvinul v Íránu v 17. století. Pevný plášť obepíná vnitřní část, která vyjíždí jedním koncem. Po zavření zapadá čelo zásuvky do obrysu pouzdra. Když se vytáhne, podél celé přihrádky se objeví psací pomůcky. Katalog uvádí také penál z pozlaceného stříbra zhotovený v Petrohradě. Je dokladem, že se stejný tvar používal i jinde a mohl být zhotoven z jiného materiálu. Sbírky Khalili, penál RUS 720 a popis íránského tvaru

Lak je u mnoha penálů povrchovou úpravou. Podklad a malbu pod lakem může katalog uvádět samostatně. Penál z Met, vyrobený v Teheránu koncem 19. století, je dlouhý 22,5 cm. Záznam uvádí lepenku, krycí akvarel a zlatou fólii pod lakem spolu se zlacením a mosazí. Tyto údaje popisují malované tělo na papírovém podkladu, vrstvy výzdoby a kov v hotovém předmětu. Met, qalamdan z Teheránu, 67.206.4a, b

Víko zvedané nahoru může mít i krabička z tvarované papírové hmoty. Sbírky Khalili popisují penál vyrobený kolem roku 1700, malovaný, natřený průhledným lakem a vyložený kůží. Víko lze dnes odejmout a původně bylo připevněné pantem. V katalogu se uvádí Indie nebo Írán. Záznam poukazuje na rysy malby z Dekánu a na podobnosti s íránskými lakovanými předměty. Konstrukci víka lze popsat přesně, zatímco pro místo výroby zůstávají dvě možnosti. Sbírky Khalili, penál LAQ 133

Ptáci, květy a pouzdro na brýle uvnitř penálu

Íránský qalamdan z počátku 19. století v Met měří 23,3 cm. Má tělo z tvarované papírové hmoty, které je malované, zlacené a lakované. Na malbě sedí ptáci mezi kvetoucími větvemi. Muzeum označuje motiv jako gul-u-bulbul a uvádí, že se objevuje i na pouzdrech na zrcadla a na knižních deskách. Pokud je na fotografii jen malovaná plocha, snímek od konce nebo v otevřené poloze pomůže zjistit, o jaký typ předmětu jde. Met, qalamdan s ptáky a květy, 67.206.3a, b

Stejný vzor může spojit dva různé předměty. Do výsuvné přihrádky penálu, který vyrobil Fathallah Shirazi v polovině 19. století, se vejde malé pouzdro na brýle. Obě části mají sladěné béžové, zlaté a černé motivy. Met čte nápis na okrajích víka jako údaj, že předmět vznikl pro kádžárovského prince Kamrána Mírzu. Nápis uvádí jméno člověka, pro kterého byl vyroben. Snímek otevřeného penálu ukazuje, kam se pouzdro na brýle ukládalo. Met, penál a pouzdro na brýle, 2018.664a–d

Dvůr na víku a příběhy v zásuvce

Na penálu typu kiyani z Muzea Agy Chána namaloval Muhammad Isma’il Isfahani uprostřed víka kádžárovského panovníka Násira ad-Dína Šáha a jeho dvůr. Vedle scény audience muzeum poznává výjevy s legendárními králi z Šáhnáme, perské Knihy králů. Dvorská scéna muzeum vede k domněnce, že penál mohl být zhotoven pro šáha. V katalogu zůstává takové určení příjemce možností. Muzeum Agy Chána, penál kiyani, AKM643

Po vysunutí zásuvky přijdou na řadu jiné náměty. Na vnějších stranách výsuvné části jsou súfijské příběhy a postavy. Uvnitř se nacházejí portréty básníků a osobností súfismu. Muzeum rozeznává také autoportrét malíře s brýlemi a štětcem. U zavřeného penálu je vidět přijetí u panovníka. Otevřením se odhalí další malované plochy. Na katalogových fotografiích lze sledovat témata od víka přes boky až do vnitřní části zásuvky. Muzeum Agy Chána, snímky a katalogový záznam AKM643

Srovnání tvaru, rozměrů a konstrukce

Muzea mohou stejným názvem označovat velmi odlišné předměty. Inventární číslo pomáhá najít konkrétní exemplář. Délka dává představu o velikosti a popis konstrukce ukazuje, kde hledat otvor a vnitřní členění.

Sbírka a inventární číslo	Datace a místo v katalogu	Délka	Čeho si všimnout
Britské muzeum 1884,0704.85	1230–1250, Mosul	37 cm	Vykládaná mosaz, dlouhá přihrádka na pera a menší nádoby na jednom konci
Met 1975.350.1a–c	Počátek 16. století, připisováno Íránu	Krabička 34,3 cm	Mosaz vykládaná stříbrem a prostory pro pera, kalamář a písek
Davidova sbírka 13/1985	17. nebo 18. století, Turecko	34,5 cm	Tvarovaná papírová hmota a kůže, vystouplé částečně zlacené pásy s oblaky, prostor pro pomůcky kaligrafa
Sbírky Khalili LAQ 133	Kolem roku 1700, Indie nebo Írán	30,5 cm	Malovaná papírová hmota a odnímatelné víko, původně na pantu
Met 2018.664a–d	Polovina 19. století, Írán	22 cm	Lakovaný penál s pouzdrem na brýle ve shodné úpravě

Mosazný penál připisovaný Íránu je dlouhý 34,3 cm, osmanské pouzdro 34,5 cm. Rozdíl v katalogových hodnotách je 2 mm. Materiály a výzdoba se liší. Davidova sbírka spojuje vystouplé pásy s oblaky na osmanském penálu s podobným zdobením na osmanských knižních vazbách. U mosazného penálu jsou písmo a rostlinné motivy zpracované v kovu. Oběma slouží podlouhlý tvar k uložení per. Úprava povrchu ukazuje odlišné postupy jednotlivých dílen. Davidova sbírka, osmanský kalamdan, 13/1985

Co dokládají nápisy a pozdější úpravy

Na penálu z počátku 16. století ve sbírce Met stojí jméno rytce Hasana Ramadana Shahiho. Další nápisy obsahují modlitby a přání, které muzeum čte odděleně od jména řemeslníka. Když katalog uvádí více jmen, stojí za to sledovat úlohu každého v textu. Jméno může označovat výrobce, autora nápisu, zamýšleného příjemce nebo osobu zmíněnou v modlitbě. Dalším vodítkem je styl písma. Tady je patrné výrazné písmo thuluth, které ukazuje také průvodce arabskými kaligrafickými styly. Met, penál Hasana Ramadana Shahiho

I kalamář, který přesně zapadá do výřezu, mohl být doplněn později. Met popisuje mosazný penál s nápisy vyrobený ve 14. století. Kolem poloviny 15. století už měl přepracovaný vnější povrch. Malé kruhové medailony s ptáky uvnitř uchovávají stopy dřívější výzdoby. Kalamář a okolní vložka přibyly ještě později. Je tak možné odlišit výrobu pouzdra, proměnu vnější výzdoby a přidání vnitřní části. Průvodce zkoumáním původu islámských rukopisů ukazuje podobný způsob, jak u písemností rozlišovat dataci a doklady o vlastnictví. Met, penál s nápisy, 91.1.536

Muzejní katalogy a zdroje o psacích pomůckách

• McGillova univerzita, psací pomůcky popisuje rákosové pero, nožík, podložku a kalamář jako součásti soupravy.
• Britské muzeum, penál z Mosulu uvádí rozměry při otevření a zavření a vysvětluje použití nádobek vedle dlouhé přihrádky.
• Sbírka Powerhouse, mosazný penál a kalamář představuje pozdější íránské pouzdro s odděleným víčkem kalamáře ve tvaru lastury.
• Met, qalamdan z Teheránu uvádí podklad, malbu a další materiály lakovaného penálu.
• Muzeum Agy Chána, penál kiyani ukazuje zásuvku z více stran a popisuje její malované scény.
• Sbírky Khalili, penál LAQ 133 zaznamenávají odnímatelné víko, původní pant a dvě možná místa výroby.