
Co je Kaaba? Kde stojí, co znamená a jak se měnila
Zjistěte, kde v Mekce stojí Kaaba, jak určuje směr modlitby a co znamenají obřad tawáf, Černý kámen, kiswa a doložené přestavby.
Kaaba je posvátná stavba téměř krychlového tvaru uprostřed Velké mešity v Mekce v Saúdské Arábii. Je výchozím bodem pro kiblu, směr muslimské rituální modlitby. Poutníci při hadždži a umře kolem budovy vykonají sedm okruhů při obřadu zvaném tawáf. Černý textil na vnějších stěnách je součástí souboru látek zvaného kiswa.
Na anglických mapách se Mekka označuje jako Mecca nebo Makkah. Název stavby se píše také Kaaba, Ka‘ba či Ka‘bah. Různý pravopis stále odkazuje na stejnou budovu. Při čtení plánku nebo zprávy má větší význam odlišit budovu, mešitu, směr modlitby a prostor, ve kterém poutníci chodí.
Kde v Mekce Kaaba stojí?
Kaaba stojí ve volném středu Velké mešity, která se označuje také jako Masdžid al-Harám. Z dálky lze obrys poznat podle tmavé látky. Arkády, minarety a podlaží pro modlitbu jsou součástmi mešity. Světlá dlažba v okolí Kaaby patří k prostoru označovanému jako matáf, kde probíhá tawáf. Mešita pro tento obřad využívá i jiné úrovně.
Rozšíření Velké mešity může znamenat větší průchody, nové vstupy nebo další podlaží. Oprava Kaaby se týká menší stavby uprostřed, například stěny, dveří nebo střechy. Údaj o rozloze prostranství a údaj o délce stěny popisují různé věci. Při porovnávání čísel se vyplatí najít, ke které části areálu se vztahují.
Heslo o matáfu v Saudipedii popisuje změny na podlaze, trasách a podlažích. Na dlažbě kdysi vedla čára v úrovni Černého kamene, podle které se určoval začátek a konec okruhu. Čára byla odstraněna, protože se u ní lidé shromažďovali. Stará fotografie ji může stále ukazovat. Základním bodem pro orientaci zůstává roh s Černým kamenem.
Městská mapa zpravidla označí velkou mešitu jako jeden celek. V plánu samotného nádvoří mají jednotlivé stěny a průchody vlastní obrysy. Pokud fotografie pořízená mezi lidmi skryje nízkou zídku nebo část dlažby, může pomoci pohled shora. Detail textilu se naopak nejlépe poznává ze snímku ve větším měřítku. Výběr obrazu závisí na otázce, kterou má zodpovědět.
Proč se muslimové při modlitbě obracejí ke Kaabě?
Kibla je společný směr při rituální modlitbě. V Koránu 2:144 je pokyn obracet se ke Svaté mešitě. Konkrétním bodem pro určení tohoto směru je Kaaba. Muslimové uctívají Boha a při modlitbě se tělem orientují podle společného místa.
Z některých míst ve Velké mešitě je Kaaba přímo vidět. V jiném městě věřící obvykle následují směr vyznačený v modlitebním prostoru. Směr na mapě záleží na výchozím místě. Jediné označení jako „na východ“ proto nemůže platit všude. Historické nástroje pro určení kibly například spojovaly údaje o městech s kompasem nebo slunečními hodinami.
Na záběru stojících řad kibla vysvětluje, kam jsou lidé při modlitbě obráceni. Na záběru pohybujících se poutníků tawáf označuje trasu, po níž obcházejí budovu. Přímá šipka k centru a čára vedoucí kolem centra mohou být na jednom plánu. Každá však označuje jiný druh činnosti.
Jak probíhá sedm okruhů tawáfu?
Tawáf tvoří sedm okruhů. Poutníci začínají na úrovni rohu s Černým kamenem a mají Kaabu po levé ruce. Při pohledu shora se pohybují proti směru hodinových ručiček. Saúdský městský atlas Balady ukazuje referenční roh a popisuje gesto rukou směrem ke kameni. Místo v jeho úrovni lze určit i na dálku. V mešitě se poutníci řídí označením, pokyny pracovníků a směrem pohybu ostatních.
Tawáf patří k hadždži i umře. Přehled hadždže na platformě Nusuk uvádí více okruhů v různých fázích pouti, například tawáf al-ifáda. Některé obřady hadždže probíhají mimo Velkou mešitu, mimo jiné shromáždění na Arafátu. Při umře po tawáfu následuje sa‘í, pohyb mezi Safou a Marwou. Průvodce umrou krok za krokem popisuje jejich pořadí. Přehled pěti pilířů islámu vysvětluje, jak hadždž souvisí s ostatní praxí.
Na plánku si lze představit začátek v úrovni jednoho rohu. Trasa oběhne celé čtyři stěny a vrátí se do stejné úrovně. Pohyb podél jediné fasády je pouze úsek. Poutník u vnějšího okraje nádvoří urazí jinou vzdálenost než člověk blíže stěně. Na jiném podlaží je okruh veden také jinak. Referenční roh se nemění.
Co je Černý kámen, kiswa a Hidžr?
Černý kámen je vsazen v jednom rohu. Kiswa je soubor tkanin, které pokrývají vnější stranu. Mezi ně patří sitara, vyšívaný závěs před vyvýšenými dveřmi. Vedle budovy stojí nízká půlkruhová zeď, která vymezuje prostor zvaný Hidžr. To, kterou z těchto částí vidíme, závisí na úhlu záběru.
| Část | Kde ji hledat | Co ukazuje |
|---|---|---|
| Černý kámen | V rámu na jednom z rohů | Jeho úroveň vyznačuje začátek a konec okruhu. |
| Kiswa | Na vnějších stěnách | Soubor látek, které pokrývají budovu. |
| Sitara | Před vyvýšenými dveřmi | Vyšívaný závěs vstupu, součást vnějšího textilu. |
| Hidžr | Uvnitř nízké obloukové zdi vedle budovy | Podle tradice část tohoto prostoru patřila do staršího půdorysu. |
| Matáf | V širším prostoru kolem Kaaby | Plocha určená k obcházení při tawáfu. |
Podle Sahíhu al-Buchárího 1597 Umar políbil Černý kámen, protože to viděl u Muhammada. Současně vysvětlil, že mu kámen sám nemůže prospět ani uškodit. Vyprávění ukazuje náboženský příklad, z něhož gesto vychází. Pro poutníky dál od zdi zůstává roh rozpoznatelnou hranicí okruhu.
Katarská muzea ukazují dveřní závěs z pozdní osmanské doby ze sbírek Muzea islámského umění. Vystavený textil umožňuje sledovat uspořádání výšivky i to, jaký tvar má díl určený ke dveřím. Text o výrobě kiswy popisuje látky, výšivku a funkce jednotlivých částí.
Co říkají islámské texty o původu Kaaby?
Korán 2:125 uvádí Dům jako místo, kam se lidé vracejí, a spojuje jej s modlitbou a obcházením. V 2:127 Ibráhím a Ismá‘íl zvedají základy Domu. Korán 3:96–97 mluví o Domu v Bakce, požehnání a vedení i o pouti pro ty, kdo ji mohou vykonat.
Tyto pasáže vysvětlují náboženské postavení Domu a roli Ibráhíma a Ismá‘íla v tradici. Neuvádějí občanský letopočet pro jednotlivé fáze stavby ani délky stěn. Pro poznání toho, co se stalo při pozdější povodni, jsou třeba jiné doklady, například dobové zápisy a výzkum dějin architektury. Posvátné místo je v tradici staré, i když se stavba na tomto místě v průběhu staletí měnila.
Jaké přestavby utvářely dnešní Kaabu?
Výstava Katarské národní knihovny o architektuře Kaaby uvádí několik stavebních fází. Popisuje přestavbu Kurajšovci před začátkem Muhammadova prorockého působení. Na konci sedmého století dal Abd Alláh ibn az-Zubajr stavbu obnovit a změnil její uspořádání. Další zásah za umajjovského chalífy Abd al-Malika přiblížil plán podobě připisované Kurajšovcům.
Povodeň v roce 1039 hidžry stavbu poškodila. Historická studie z roku 2025 ji uvádí jako povodeň roku 1630 a zkoumá obnovu nařízenou osmanským sultánem Muradem IV. Zápisy svědků zachycují debatu o tom, které spadlé kameny lze znovu použít a které poškozené části bude nutné odstranit. Díky této dokumentaci lze odlišit rozhodnutí o zachování materiálu od samotného datování stavby.
Heslo Saudipedie o Velké mešitě uvádí rozsáhlou obnovu v roce 1996 za krále Fahda. Cituje také měření centra pro výzkum hadždže při Univerzitě Umm al-Kurá. Stěna s dveřmi mezi rohem Černého kamene a levantským rohem měří 11,68 metru. Další tři strany mají 12,04, 10,18 a 9,90 metru. Skoro krychlový obrys tedy nevypovídá o přesně shodných délkách. Při porovnání se staršími údaji ověřte jednotku i koncové body.
Pokud chcete dát hodnoty přímo k jednotlivým stěnám, údaje 12,04 a 10,18 metru mají společný jemenský roh. První strana směřuje k západnímu rohu, druhá k Černému kameni. Zbývajících 9,90 metru spojuje levantský a západní roh. Tato vazba pomůže při popisu fotografie, kde je vidět jen část půdorysu. Délka stěny zároveň nic neříká o šířce prostoru pro poutníky.
Jak číst fotografii nebo plán Kaaby?
Nejprve najděte černý textil, vysoko umístěný vstup a světlé okolní prostranství. Detail dveří může ukázat výšivku, široký záběr zase pohyb v matáfu. Půlkruhová zídka Hidžru bývá patrnější na snímku shora. Při práci s datem zjistěte, zda popisuje povodeň, opravu stavby, nebo vznik určité textilie. Muzejní závěs může mít jiné datum než stěna, před kterou visel.
Budova je Kaaba, celý komplex Velká mešita, směr modlitby kibla a pohyb po okruhu tawáf. Jednotlivé výrazy spojují to, co se objevuje na plánu, ve fotografii i ve výkladu obřadu. Když informace pocházejí z různých zdrojů, přiřaďte je vždy k části nebo činnosti, které se týkají.
Pokud potřebujete snímek opatřit vlastním popiskem, pomůže uvést, co je na něm skutečně vidět. Detail se zlatou výšivkou může patřit k závěsu dveří nebo k pásu vnějšího textilu. O tom, zda jde o stejný kus, rozhodne jeho umístění v celku nebo popis muzejní sbírky. Záběr lidí na dlažbě zase ukazuje provoz v určité části matáfu, ne počet všech poutníků v areálu. K datovanému plánu doplňte, zda je na něm zachyceno uspořádání v době svého vzniku, nebo rekonstrukce staršího stavu.
Zdroje
- Korán 2:144 — Pokyn obracet se při modlitbě ke Svaté mešitě.
- Korán 2:125 — Dům jako místo návratu, modlitby a obcházení.
- Korán 2:127 — Ibráhím a Ismá‘íl zvedají základy Domu.
- Korán 3:96–97 — Dům v Bakce a pouť pro ty, kdo ji mohou vykonat.
- Atlas Balady, mapa hadždže — Směr okruhů, výchozí roh a gesto směrem ke kameni.
- Nusuk, průběh hadždže — Místo různých okruhů a Arafátu v pořadí obřadů.
- Sahíh al-Buchárího 1597 — Umarovo vysvětlení polibku Černého kamene.
- Saudipedia, Velká mešita — Části stavby, měření stran a obnova roku 1996.
- Saudipedia, matáf — Změny dlažby, značení a úrovní pro obcházení.
- Katarská národní knihovna, Architektura Kaaby — Stavební fáze a materiály výstavy.
- Studie obnovy za Murada IV. — Povodeň a rozhodování o stavbě ve svědectvích současníků.
- Katarská muzea, Sitara Kaaby — Popis a snímek pozdně osmanského závěsu.




