Francouzské sdružení Ujgurů vyzývá mezinárodní společenství k větší pozornosti vůči ujgurské krizi a organizuje řadu významných aktivit

Úvod: Hlas spravedlnosti v srdci Evropy

V současné době se vážná krize, které čelí utlačovaní ujgurští muslimové ve Východním Turkestánu, stala zkouškou svědomí nejen pro jeden národ, ale pro celou islámskou ummu a lidstvo. Francouzské sdružení Ujgurů (Association des Ouïghours de France) stojí v první linii tohoto boje a požaduje, aby mezinárodní společenství, zejména západní svět a islámské země, k tomuto útlaku nemlčelo. Na začátku roku 2026 pozvedlo toto sdružení ujgurskou věc na novou úroveň uspořádáním řady rozsáhlých aktivit [east-turkistan.net].

Nedávné aktivity a čínské nadnárodní represe

Dne 20. ledna 2026 Francouzské sdružení Ujgurů a Evropský ujgurský institut (IODE) oficiálně otevřely své nové centrum v Paříži. Toto centrum je považováno za důležitou baštu pro zachování ujgurské kultury a provádění politické advokacie. Přestože čínský režim vyvíjel tlak na francouzské místní úředníky, aby tuto akci překazili, díky pevnému odhodlání zastánců spravedlnosti se tento cíl podařilo uskutečnit [hrw.org].

Kromě toho ujgurští aktivisté ve Francii neustále čelí čínským „nadnárodním represím“ (Transnational Repression). Podle informací zveřejněných v únoru 2026 čínské úřady telefonovaly Ujgurům žijícím v Paříži, jako jsou Abdurahman Tohti a Mirkamil Turgun, a nutili je ke špionáži proti vlastní komunitě [hrw.org]. Takové zastrašování však vůli ujgurské komunity neoslabilo, ale naopak posílilo její hlas na mezinárodní scéně.

Právní boj: Žaloba proti technologickým společnostem

Francouzské sdružení Ujgurů se neomezuje pouze na demonstrace, ale zasahuje čínskou mašinérii útlaku i právní cestou. V září 2025 byla společně se Světovým ujgurským kongresem podána žaloba u pařížského soudu proti čínským technologickým společnostem, jako jsou Huawei, Hikvision a Dahua [uyghurcongress.org]. Tyto společnosti jsou obviňovány ze spoluviny na genocidě Ujgurů prostřednictvím technologií rozpoznávání obličejů a systémů plošného sledování ve Východním Turkestánu. Tento právní krok slouží jako silný varovný signál pro evropské společnosti, aby neinvestovaly do projektů porušujících lidská práva.

Odpovědnost islámské ummy a náboženský pohled

Islám nás učí, že „muslimové jsou jako údy jednoho těla; pokud jeden úd trpí, celé tělo pociťuje neklid“. Ničení mešit ve Východním Turkestánu, pálení Koránu a nucení milionů muslimů vzdát se své víry je bolestí celé ummy. Francouzské sdružení Ujgurů ve svých aktivitách ostře kritizuje mlčení islámských zemí, zejména Organizace islámské spolupráce (OIC), kvůli ekonomickým zájmům s Čínou.

Obhajoba spravedlnosti je požadavkem víry. V Koránu je přikázáno: „Vy, kteří věříte! Buďte pevnými zastánci spravedlnosti“ (Súra An-Nisa, verš 135). Tento boj našich ujgurských bratrů a sester ve Francii není jen politickým bojem, ale džihádem mezi pravdou a lží, mezi útlakem a spravedlností. „Konkrétní kroky“, které požadují od mezinárodního společenství, zahrnují podmínění ekonomických vztahů s Čínou dodržováním lidských práv a zákaz produktů pocházejících z nucené práce [uhrp.org].

Dilnur Reyhan a politický tlak

Další významná osobnost Francouzského sdružení Ujgurů, Dr. Dilnur Reyhan, se stala terčem čínského velvyslanectví. V říjnu 2025 byla na základě stížnosti čínského velvyslanectví předvolána k soudu. Přestože jí byla uložena pokuta pod záminkou „poškození majetku“, tento soudní proces odhalil, jak se Čína snaží potlačit svobodu projevu i v demokratických zemích, jako je Francie [hrw.org]. Slova Dilnur Reyhan u soudu byla hlasem celého ujgurského lidu: „Neměla bych být obviňována francouzskými soudy, ale spíše chráněna před pokusy Číny mě umlčet“ [uygurnews.com].

Závěr: Naděje a odpor

Aktivity Francouzského sdružení Ujgurů nám ukazují, že bez ohledu na to, jak krutý je útlak, hlas pravdy nelze nikdy umlčet. Požadavek na větší pozornost mezinárodního společenství vůči ujgurské krizi není jen politickým požadavkem, ale lidskou a náboženskou povinností. Jako muslimové musíme stát při utlačovaných, ať jsou kdekoli na světě, a chránit jejich práva. Tento boj ve Francii je důležitým krokem k osvobození Východního Turkestánu a vítězství spravedlnosti.