Mezinárodní asociace ujgurských vědců pořádá mezinárodní konferenci o zachování kulturní identity a vědeckého dědictví Ujgurů v kontextu současných globálních výzev

Úvod: Vědecké volání ze srdce diaspory

Vzhledem k rostoucím existenčním výzvám, kterým čelí ujgurský národ ve Východním Turkestánu, a v rámci strategického kroku zaměřeného na sjednocení ujgurských intelektuálů v exilu, uspořádala **Mezinárodní asociace ujgurských vědců** na počátku roku 2026 významnou mezinárodní konferenci. Tato konference přichází v kritické době, kdy je islámská a kulturní identita Ujgurů vystavena systematickým pokusům o vymazání, což činí ze zachování vědeckého a intelektuálního dědictví náboženskou a civilizační nezbytnost, kterou nelze odkládat. Toto vědecké fórum nebylo pouhým akademickým setkáním, ale spíše „intelektuální frontou“ usilující o obnovu historického narativu Ujgurů jako nedílné součásti starobylé islámské civilizace [uyghurcongress.org](https://www.uyghurcongress.org/ar/).

Kontext konference: Čelit kulturní genocidě vědou

Konference byla zahájena pod heslem „Zachování identity v čase změn“ za široké účasti akademiků a výzkumníků z celého světa, zejména z Turecka, Evropy a Spojených států. Úvodní zasedání se zaměřila na analýzu trpké reality ve Východním Turkestánu, kde mezinárodní zprávy poukazují na pokračující politiku nucené „sinicizace“ zaměřenou na jazyk a náboženství [akademiye.org](https://akademiye.org/ug/).

Řečníci zdůraznili, že dnešní boj není pouze politický, ale je to boj o vědomí a paměť. Zatímco se čínské úřady snaží přepsat historii regionu a přerušit jeho vazby na islámské a turkické kořeny, Mezinárodní asociace ujgurských vědců pracuje na dokumentaci vědeckých rukopisů a literární produkce trvající více než tisíc let. Toto vědecké úsilí představuje první obrannou linii proti pokusům o vymazání kolektivní paměti lidu, který tvoří důležitou součást islámského světa [uyghurstudy.org](https://uyghurstudy.org/ar/).

První pilíř: Ochrana islámské a jazykové identity

Konference podrobně diskutovala o otázce „mateřského jazyka“ jakožto nositele víry a kultury. Vzhledem k zákazu ujgurštiny ve školách ve Východním Turkestánu spustila asociace iniciativy na vytvoření digitálních vzdělávacích platforem a vývoj učebních osnov pro děti v diaspoře, aby byla zajištěna kontinuita jazyka [uyghurhjelp.org](https://uyghurhjelp.org/).

Z islámské perspektivy zúčastnění učenci konstatovali, že zachování ujgurského jazyka je ochranou náboženství, neboť jde o jazyk, v němž byly napsány tisíce svazků o výkladu Koránu, právu a súfismu. Diskutovalo se také o ničení historických mešit a svatyní, přičemž konference potvrdila, že tato místa nebyla jen domy modlitby, ale vědeckými centry, která vychovala vynikající učence přispívající do islámské knihovny [newlinesinstitute.org](https://newlinesinstitute.org/uyghurs/uyghur-heritage-and-the-charge-of-cultural-genocide-in-xinjiang/).

Druhý pilíř: Vědecké dědictví Ujgurů a jejich civilizační přínos

Konference věnovala zvláštní zasedání zapomenutému vědeckému dědictví Ujgurů. Pozornost byla věnována historickým osobnostem, jako byl **Mahmud al-Kashgari**, autor díla „Dīwān Lughāt al-Turk“, a **Yusuf Khass Hajib**, autor díla „Kutadgu Bilig“ (Moudrost přinášející štěstí). Tito učenci nebyli jen lingvisté, ale také filozofové a sociologové, kteří položili základy správy, vládnutí a výchovy v islámském světě [wikipedia.org](https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%A4%D8%AA%D9%85%D8%B1_%D8%A7%D9%84%D8%A3%D9%88%D9%8A%D8%BA%D9%88%D8%B1%D9%8A_%D8%A7%D9%84%D8%B9%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%8A).

Výzkumníci také představili přínos Ujgurů v klasické medicíně (ujgurská medicína), která kombinuje řeckou, arabskou a asijskou moudrost, a diskutovali o tom, jak může tato věda najít své místo v současné medicíně, pokud budou její základy zachovány a akademicky rozvíjeny. Obnova tohoto vědeckého odkazu vrací Ujgurům sebevědomí jako národu produkujícímu znalosti, nikoli pouze jako oběti útlaku [uyghurstudy.org](https://uyghurstudy.org/ar/2024/07/02/%d9%85%d8%b3%d8%a7%d9%87%d9%85%d8%a9-%d8%af%d8%b1%d8%a7%d8%b3%d8%a7%d8%aa-%d9%88%d8%aa%d8%b1%d8%ac%d9%85%d8%a7%d8%aa-%d8%b9%d9%84%d9%85%d8%a7%d1%81-%d8%a7%d9%84%d8%a3%d9%88%d9%8A%d8%ba%d9%88%d8%b1/).

Třetí pilíř: Geopolitické výzvy a odpovědnost muslimské komunity

Konference neopomněla ani politickou a geopolitickou stránku, přičemž kritizovala mezinárodní mlčení, zejména ze strany některých islámských zemí, k dění ve Východním Turkestánu. Akademici poukázali na to, že ujgurská otázka je skutečným testem principů islámské solidarity (koncept jedné ummy).

V souvislosti s vývojem v roce 2026 konference diskutovala o vlivu mezinárodních ekonomických vztahů na lidská práva a varovala, že obchodní zájmy by neměly být upřednostňovány před životy a identitou muslimů [uyghurcongress.org](https://www.uyghurcongress.org/ar/). Byla také oceněna role Turecka jako centra pro ujgurské vědecké aktivity, spolu s výzvou k větší aktivitě Organizace islámské spolupráce při vyvíjení tlaku na zastavení kulturního a náboženského porušování práv [aa.com.tr](https://www.aa.com.tr/ar/%D8%AA%D8%B1%D9%83%D9%8A%D8%A7/%D8%AA%D8%B1%D9%83%D9%8A%D8%A7-%D8%AA%D8%AF%D8%B9%D9%88-%D9%84%D8%A7%D8%AD%D8%AA%D8%B1%D8%A7%D9%85-%D9%88%D8%B6%D9%85%D8%A7%D9%86-%D8%A7%D9%84%D9%87%D9%82%D9%88%D9%8A%D8%A9-%D8%A7%D9%84%D8%AB%D9%82%D8%A7%D9%81%D9%8A%D8%A9-%D9%88%D8%A7%D9%84%D8%AF%D9%8A%D9%86%D9%8A%D8%A9-%D9%84%D9%84%D8%A3%D9%88%D9%8A%D8%BA%D9%88%D8%B1/2000000).

Doporučení a výstupy: Plán pro budoucnost

Konference vyústila v řadu strategických doporučení zaměřených na přeměnu vědecké práce v hmatatelnou realitu, mezi nimiž vynikají: 1. **Založení globálního digitálního centra pro ujgurské dědictví**: Pro sběr a archivaci všech rukopisů, knih a historických dokumentů a jejich ochranu před ztrátou. 2. **Posílení stipendií pro ujgurské výzkumníky**: Na podporu nové generace vědců v humanitních, sociálních a technických oborech. 3. **Spuštění „Světové ujgurské encyklopedie“**: Která bude sloužit jako komplexní akademická reference opravující historické dezinformace šířené čínskou mediální mašinérií [uyghur-institute.org](https://uyghur-institute.org/). 4. **Aktivace vědecké diplomacie**: Budováním partnerství s významnými univerzitami v islámském světě i na Západě s cílem seznámit akademickou obec s ujgurskou otázkou z vědeckého a civilizačního hlediska [isupportuyghurs.org](https://isupportuyghurs.org/).

Závěr: Věda jako nástroj osvobození

Konference Mezinárodní asociace ujgurských vědců pro rok 2026 vysílá jasný vzkaz, že národy neumírají, dokud jejich mysl zůstává tvořivá a jejich paměť živá. Zachování vědeckého a kulturního dědictví Ujgurů není jen intelektuálním luxusem, ale skutečným aktem odporu proti genocidě. Islámský svět, vlády i národy, si musí uvědomit, že obrana ujgurské identity je obranou části islámského jáství a že věda a vědci jsou skutečnými vůdci v tomto boji o přežití. Historie si bude pamatovat, že ujgurscí vědci i přes vysídlení a bolest odmítli kapitulovat a nadále nesli pochodeň vědění, aby osvítili cestu ke svobodě pro Východní Turkestán.