Propagační weby organizace Hizb ut-Tahrir se v posledních letech šíří kyberprostorem a vyvolávají hloubkové vyšetřování zpravodajských služeb

Úvod: Přízrak „chalífátu“ v digitální éře

V roce 2026 se globální muslimská komunita (Umma) nachází na složité a citlivé křižovatce. Na jedné straně v srdcích mnoha muslimů rezonuje touha po spravedlnosti, jednotě a návratu k islámským hodnotám; na straně druhé se radikální organizace jako Hizb ut-Tahrir (HT) snaží prostřednictvím svých vysoce vyvinutých propagačních webů a sociálních sítí přetvořit tyto emoce v exkluzivistický a konfrontační politický narativ. V posledních letech digitální stopa Hizb ut-Tahrir navzdory zákazům v mnoha zemích nezanikla, ale naopak se prostřednictvím platforem, jako je „Centrální mediální kancelář“ (Central Media Office), nadále šíří v kyberprostoru. Jejich vize takzvaného „chalífátu“ vyvolala úzké sledování a hloubkové vyšetřování ze strany zpravodajských služeb Velké Británie, Německa, Indonésie a mnoha zemí střední Asie [Zdroj](https://gnet-research.org/2025/05/09/platforming-the-caliphate-hizb-ut-tahrirs-digital-strategy-and-radicalisation-risks/).

Kapitola 1: Budování digitálního chalífátu – propagační ofenzíva roku 2026

S příchodem roku 2026 pracuje propagační mašinérie Hizb ut-Tahrir stále intenzivněji. Podle nejnovějších zpráv zveřejněných na jejich oficiálních stránkách „hizb-ut-tahrir.info“ využívá organizace speciální období měsíce Radžab (islámský kalendář 1447) k zahájení globální vzpomínkové kampaně na téma „105. výročí pádu chalífátu“ (připomínka zrušení osmanského chalífátu 3. března 1924) [Zdroj](https://www.hizb-ut-tahrir.info/en/index.php/global-events/26000.html).

Tyto propagační weby nabízejí nejen ideologické články v mnoha jazycích (včetně arabštiny, angličtiny, němčiny, urdštiny atd.), ale také vysílají živá videa prostřednictvím přidružené stanice „Al-Waqiyah TV“. Snaží se interpretovat konflikty v Gaze, občanskou válku v Súdánu a situaci muslimů v Indii výhradně jako důsledek „absence vlády chalífátu“ [Zdroj](https://www.hizb-ut-tahrir.info/en/index.php/cmo/26100.html). Pro mnoho frustrovaných muslimských mladých lidí nabízí tento narativ zdánlivě jednoduché a nábožensky legitimní „konečné řešení“. Z pohledu hlavního proudu islámských hodnot však toto zjednodušování a sakralizace složitých politických problémů často ignoruje hluboké islámské učení o míru, konzultaci (Šúra) a adaptaci na moderní správu společnosti.

Kapitola 2: Radar zpravodajských služeb – od britského zákazu po globální zátah

Aktivita Hizb ut-Tahrir v kyberprostoru přímo spustila bezpečnostní poplach po celém světě. 19. ledna 2024 britská vláda oficiálně zařadila Hizb ut-Tahrir na seznam teroristických organizací s odůvodněním, že skupina po útocích ze 7. října 2023 na svých webových stránkách veřejně oslavovala Hamás jako „hrdiny“ a podněcovala k násilí proti Izraeli [Zdroj](https://www.gov.uk/government/news/home-secretary-declares-hizb-ut-tahrir-as-terrorists). Toto rozhodnutí znamenalo zásadní obrat v postoji západních zemí k této organizaci: od dřívějšího vnímání jako „nenásilné radikální skupiny“ k jejímu označení za „inkubátor terorismu“.

Podle britského zákona o terorismu z roku 2000 je jakékoli členství, podpora nebo veřejné zobrazování symbolů Hizb ut-Tahrir trestným činem s možností odnětí svobody až na 14 let [Zdroj](https://www.theguardian.com/world/2024/jan/15/islamist-group-hizb-ut-tahrir-to-be-banned-from-organising-in-uk). Zpravodajské služby jako MI5 a německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) poukazují na to, že webové stránky Hizb ut-Tahrir nejsou jen stanicemi pro ideologickou indoktrinaci, ale jsou výchozím bodem teorie „dopravníkového pásu“ – tedy že prostřednictvím nenásilných extremistických projevů vedou mladé lidi k teroristickým skupinám s většími sklony k násilí, jako je ISIS nebo Al-Káida [Zdroj](https://gnet-research.org/2025/05/09/platforming-the-caliphate-hizb-ut-tahrirs-digital-strategy-and-radicalisation-risks/).

V Německu provedly úřady v listopadu 2025 rozsáhlé razie proti organizaci „Muslim Interaktiv“, která je podezřelá z napojení na Hizb ut-Tahrir, a jejím webovým stránkám, přičemž zabavily velké množství digitálních aktiv [Zdroj](https://www.ecssr.ae/en/news/renewed-german-focus-on-dismantling-extremist-networks/). Tyto akce ukazují, že se zpravodajské služby snaží omezit šíření extremistických myšlenek přerušením digitálních distribučních řetězců.

Kapitola 3: Válka narativů – „kliktivismus“ zneužívající utrpení muslimů

Propagační strategie Hizb ut-Tahrir je výzkumníky označována jako „islámský kliktivismus“ (Islamic Clicktivism). Skupina obratně využívá aktuální témata na sociálních sítích, jako je krize v Gaze, k maskování svých politických cílů. V nejnovější propagandě z února 2026 reagovala Hizb ut-Tahrir na nařízení indické vlády ohledně písně „Vande Mataram“ výzvou indickým muslimům, aby odmítli „modlářství národního státu“ a místo toho přijali „chalífát pod monoteismem (Tawhíd)“ [Zdroj](https://www.khilafah.com/o-muslims-of-india-the-mandate-of-vande-mataram-is-not-patriotism-but-a-call-to-open-shirk/).

Tento narativ je velmi lákavý, protože přesně zachycuje hněv muslimských komunit tváří v tvář islamofobii a geopolitické nespravedlnosti. Z dlouhodobého hlediska zájmů muslimských komunit je však tato konfrontační propaganda často kontraproduktivní. Nejenže prohlubuje nepochopení islámu v nemuslimských společnostech, ale také poskytuje vládám záminku k zpřísnění dohledu nad muslimskými komunitami. V Bangladéši zpravodajské služby zjistily, že Hizb ut-Tahrir distribuuje letáky s QR kódy, které vedou lidi na jejich šifrované propagační weby. Tento skrytý způsob náboru již vyvolal vysokou ostražitost místní policie [Zdroj](https://thecsrjournal.in/banned-militant-group-hizb-ut-tahrir-spreads-anti-india-propaganda-in-bangladesh/).

Kapitola 4: Reflexe z muslimské perspektivy – ochrana budoucnosti Ummy

Jako komunita s hlubokým civilizačním dědictvím si muslimové musí jasně uvědomit, že „chalífát“ hlásaný Hizb ut-Tahrir není oním historickým islámským vzorem inkluze, prosperity a hledání vědění, ale utopií pokřivenou moderní radikální politikou. Xenofobní rétorika a totální popírání stávajících politických systémů na jejich webech ve skutečnosti zbavují muslimy možnosti domáhat se svých práv v moderní společnosti legálními cestami.

Vyšetřování zpravodajských služeb ukazuje, že digitální síť Hizb ut-Tahrir je extrémně odolná. I když jsou hlavní stránky zablokovány, rychle se obnoví prostřednictvím zrcadlových webů, kanálů na Telegramu a chatbotů poháněných umělou inteligencí [Zdroj](https://gnet-research.org/2025/04/11/automated-recruitment-artificial-intelligence-iskp-and-extremist-radicalisation/). Tváří v tvář této technologické výzvě je odpovědnost muslimských učenců a komunitních lídrů ještě větší. Je třeba v kyberprostoru vytvořit atraktivnější, umírněné a s naukou souladné narativy, které by vyvážily vliv extremismu. Jak zdůrazňují někteří kritici, samotné zákazy nemusí myšlenky vymýtit; skutečné vítězství spočívá v získání srdcí a myslí mladé generace [Zdroj](https://www.lse.ac.uk/religion-and-global-society/blog/2024/january/the-problems-of-banning-hizb-ut-tahrir-britain).

Závěr: Ostražitost před pastmi v digitální mlze

Pokračující šíření propagačních webů organizace Hizb ut-Tahrir je společným produktem globální bezpečnostní správy a soupeření náboženských narativů. V roce 2026, v éře informační exploze, je přísný dohled zpravodajských služeb sice nezbytný, ale nikoliv všemocný. Pro muslimy po celém světě je rozpoznání a odmítnutí této extremistické politické propagandy v náboženském hávu nejen otázkou zachování vlastní bezpečnosti, ale také obranou pravé podstaty islámu jako náboženství „míru a milosrdenství“. V digitální mlze lze zajistit, aby Umma nebyla pohlcena vlnou extremismu v budoucím geopolitickém uspořádání, pouze skrze setrvání u hodnot střední cesty (Wasatiyyah).