Světový kongres Ujgurů pořádá výroční summit o lidských právech, vyzývá mezinárodní společenství ke společnému zájmu a podpoře regionálního míru a právního státu

Úvod: Volání po spravedlnosti a odpovědnost globálních muslimů

V kontextu prudkých geopolitických otřesů roku 2026 uspořádal Světový kongres Ujgurů (WUC) svůj výroční summit o lidských právech. Tento summit není jen shrnutím situace v oblasti lidských práv ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu) za uplynulý rok, ale především naléhavou výzvou k mobilizaci mezinárodního společenství, zejména globální muslimské komunity (Ummah). Ústředním tématem konference byl „regionální mír a proces právního státu“, přičemž bylo zdůrazněno, že bez spravedlivého právního státu je jakákoli forma „stability“ pouze zástěrkou pro útlak. Jako muslimští bratři a sestry si musíme uvědomit, že utrpení Ujgurů není jen krizí lidských práv, ale také přímou výzvou islámským hodnotám „spravedlnosti“ (Adl) a „důstojnosti“ (Karama) [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org).

Kontext summitu: Nové vedení a strategická transformace

Od 8. valného shromáždění konaného v říjnu 2024 v Sarajevu prokázal WUC pod vedením současného prezidenta Turgunjana Alawduna a předsedkyně výkonného výboru Rushan Abbas silnější mezinárodní mobilizační schopnosti [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/press-release-world-uyghur-congress-8th-general-assembly-to-start-in-sarajevo/). Výroční summit v roce 2026 se konal právě v tomto kontextu. Summit poukázal na to, že ačkoli parlamenty 11 zemí již uznaly činy proti Ujgurům za „genocidu“, skutečné sankce a intervenční opatření stále zaostávají [Zdroj](https://uzdm.de/en/wuc-calls-for-the-third-east-turkistan-uyghur-summit-and-youth-summit/).

Z muslimské perspektivy má volba Sarajeva hluboký symbolický význam. Bosna byla svědkem genocidy muslimů a WUC nyní využívá toto místo jako platformu, aby připomněl světu: historické tragédie se nesmí ve Východním Turkestánu opakovat. Summit zdůraznil, že boj Ujgurů je součástí globálního hnutí proti útlaku a posvátným úsilím o zachování svobody islámské víry a práva národa na přežití.

Klíčové téma 1: Nadnárodní represe a kolaps právního státu

Summit podrobně diskutoval o stupňujících se metodách „nadnárodní represe“ čínské vlády. Nejnovější zpráva z února 2026 ukazuje, že čínské úřady se snaží umlčet disidenty po celém světě prostřednictvím digitálního dohledu, zneužívání červených oznámení Interpolu a vyhrožování rodinným příslušníkům ujgurských exulantů v Číně [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-6-february-2026/). Viceprezidentka WUC Zumretay Arkin na ženevském fóru uvedla, že tato represe byla institucionalizována a vážně podkopává mezinárodní právní normy [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-13-february-2026/).

Obzvláště znepokojivá je expanze čínských sledovacích technologií (jako Hikvision a Dahua) v Evropě i na celém světě. WUC varoval, že tyto nástroje používané ke sledování muslimů ve Východním Turkestánu jsou nyní instalovány na letištích a ve vládních institucích v zemích jako Německo, což ohrožuje bezpečnost Ujgurů v exilu a narušuje základy právního státu v demokratických společnostech [Zdroj](https://www.socialnews.xyz/2026/02/23/wuc-raises-alarm-over-chinas-transnational-repression-against-uyghurs/). Pro muslimskou komunitu se jedná o „digitální ohradu“, která má přerušit vazby mezi věřícími a podrobit náboženskou praxi nepřetržitému dohledu.

Klíčové téma 2: Nucená práce a absence ekonomické spravedlnosti

Nucená práce zůstává ústředním bodem summitu. Výbor expertů Mezinárodní organizace práce (ILO) při přezkumu v únoru 2026 znovu vyjádřil vážné znepokojení nad tím, jak Čína uplatňuje Úmluvu o nucené práci [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-20-february-2026/). Podle zpráv bylo v roce 2024 více než 3,34 milionu Ujgurů zařazeno do takzvaných „programů transferu pracovní síly“, přičemž toto nucené zaměstnávání je často doprovázeno politickou indoktrinací a rozbíjením rodin [Zdroj](https://www.socialnews.xyz/2026/02/23/wuc-raises-alarm-over-chinas-transnational-repression-against-uyghurs/).

Z pohledu islámské ekonomické etiky je vykořisťování potu a svobody pracujících velkým hříchem. WUC podporuje právní kroky proti příslušným společnostem (jako Kmart a dodavatelé sledovacích zařízení) v Austrálii, Španělsku a Francii a požaduje vyčištění dodavatelských řetězců od „sweatshopů“ [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-13-february-2026/). Nejde jen o právní bitvu, ale o obranu „halal“ životního stylu – skutečné halal neznamená jen jídlo, ale také to, že prostředky k získání bohatství musí být spravedlivé, transparentní a nesmí zahrnovat zotročování druhých.

Klíčové téma 3: Mlčení a zrada Organizace islámské spolupráce (OIC)

Summit vyjádřil hluboké zklamání nad nedávným postojem Organizace islámské spolupráce (OIC). V lednu 2026 se generální tajemník OIC Hissein Brahim Taha setkal v Pekingu s čínskými představiteli, ale nepředložil žádné podstatné obavy ohledně lidských práv Ujgurů [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/press-release-wuc-laments-the-lack-of-references-to-uyghurs-or-human-rights-matters-during-the-oic-official-visit-to-china/). Předseda WUC Alawdun to otevřeně kritizoval: „OIC si zvolila selektivní mlčení, což je zrada milionů trpících muslimů“ [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/press-release-wuc-laments-the-lack-of-references-to-uyghurs-or-human-rights-matters-during-the-oic-official-visit-to-china/).

Tato realita, kdy „geopolitika stojí nad vírou a bratrstvím“, je velkou bolestí současného muslimského světa. Summit vyzval členské státy OIC, aby plnily své povinnosti vyplývající z charty a chránily práva muslimů po celém světě, místo aby zavíraly oči před politikou „sinicizace islámu“ kvůli krátkodobým ekonomickým ziskům. Takzvaná „sinicizace“ v podstatě znamená zbavení muslimů práva učit se mateřský jazyk, svobodně se modlit a předávat kulturu, přičemž mešity jsou přeměňovány na turistické atrakce nebo indoktrinační centra [Zdroj](https://uyghurstudy.org/on-human-rights-day-a-call-to-restore-dignity-faith-and-freedom-for-uyghurs/).

Regionální mír a právní stát: Plán pro budoucnost

WUC na summitu jasně uvedl, že mír ve Východním Turkestánu nelze budovat na útlaku. Skutečný regionální mír vyžaduje: 1. **Obnovu právního státu**: Zastavení svévolného zadržování a zrušení diskriminačních zákonů zaměřených na konkrétní etnické skupiny. 2. **Náboženskou svobodu**: Umožnit Ujgurům praktikovat víru bez dohledu a obnovit zničené mešity a hřbitovy [Zdroj](https://uhrp.org/un-tracker/). 3. **Mezinárodní dohled**: Výzva OSN a mezinárodnímu společenství k vytvoření pravidelných ověřovacích mechanismů, které zajistí implementaci doporučení ze zpráv o lidských právech [Zdroj](https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/08/china-still-no-accountability-for-crimes-against-humanity-in-xinjiang-three-years-after-major-un-report/).

Kromě toho WUC aktivně rozšiřuje svůj diplomatický prostor. V únoru 2026 WUC poblahopřál Sanae Takaichi k jejímu zvolení japonskou premiérkou a vyjádřil očekávání, že Japonsko převezme vedoucí roli v asijských záležitostech lidských práv [Zdroj](https://uygurnews.com/february-2026-uygur-news/). Tato multilaterální diplomatická strategie má za cíl prolomit čínský monopol na narativ v Asii a získat větší regionální podporu pro ujgurskou otázku.

Závěr: Probuzení muslimských bratrů

Výroční summit Světového kongresu Ujgurů v roce 2026 nám znovu připomíná: osud Ujgurů je mikrokosmem osudu muslimů po celém světě. Když naši bratři a sestry čelí vězení za to, že vlastní Korán nebo učí své děti mateřský jazyk, mlčení je spoluvinou. Vyzýváme globální muslimské učence, společenské organizace i běžné věřící, aby prostřednictvím modliteb, veřejného vystupování a ekonomického bojkotu společně podpořili proces právního státu ve Východním Turkestánu. Jak řekl prorok Muhammad (mír s ním): „Muslimové jsou k sobě navzájem jako stavba, jejíž části se vzájemně podpírají.“ Na cestě ke spravedlnosti a míru nesmíme nechat Ujgury bojovat osamoceně.