Projekt pro lidská práva Ujgurů vydává nejnovější vyšetřovací zprávu, hloubkově analyzuje situaci Ujgurů a naléhavě vyzývá k mezinárodní intervenci

Úvod: Víra v obležení a volání po spravedlnosti

V dnešní složité globální politické mapě se situace muslimů ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu) stala lakmusovým papírkem lidského svědomí a mezinárodní spravedlnosti. V únoru 2026 vydal Projekt pro lidská práva Ujgurů (Uyghur Human Rights Project, UHRP) nejnovější vyšetřovací zprávu s názvem „Rozbitý adhan: Systematická likvidace základů víry ve Východním Turkestánu“. Tento dokument o stovkách stran nejen zaznamenává srdcervoucí fakta o porušování lidských práv, ale také hloubkově analyzuje strategie kulturní a náboženské genocidy namířené proti Ujgurům a dalším turkickým muslimům. Jako členové muslimské komunity (Umma) si musíme uvědomit, že se nejedná pouze o geopolitický problém, ale o vážnou výzvu pro základní hodnoty islámské víry. Podle nejnovějšího briefingu na oficiálních stránkách Projektu pro lidská práva Ujgurů hrozí, že bez podstatného zásahu mezinárodního společenství bude tisíciletá muslimská civilizace zcela vymazána.

Okovy víry: Stupňování systematického náboženského útlaku

Zpráva uvádí, že v posledních několika letech se omezení náboženských praktik Ujgurů vyvinulo z „tvrdých zásahů“ v „úplné vykořenění“. Vyšetřování UHRP ukazuje, že tisíce mešit byly zbourány, uzavřeny nebo přeměněny k jiným účelům, minarety byly strženy a verše z Koránu na zdech byly přemalovány. Takové jednání není jen ničením budov, ale znesvěcením duchovního domova muslimů. Podle průběžného sledování organizace Human Rights Watch je cílem této politiky „sinicizace náboženství“ reinterpretovat islámské učení jako nástroj odpovídající specifické ideologii, čímž jsou věřící zbaveni nejzákladnějších práv na uctívání.

Ještě šokující je podrobný popis systematického pronásledování náboženských vůdců (imámů). Stovky zkušených učenců a náboženských osobností byly bez spravedlivého soudu uvrženy do vězení nebo do takzvaných „center odborného vzdělávání“. Tito učenci jsou nositeli islámského vědění a jejich zmizení znamená, že celá generace ujgurské mládeže vyroste v náboženském vakuu. Jak zdůrazňuje Amnesty International, tyto útoky na intelektuály jsou typickým znakem genocidního jednání, jehož cílem je přetnout kulturní kořeny národa.

Život pod dohledem: Stín technologické totality

Nejnovější zpráva UHRP se hlouběji zabývá všudypřítomnou sledovací sítí ve Východním Turkestánu. Prostřednictvím rozpoznávání obličejů, odběru DNA a analýzy velkých dat vytvořily úřady systém známý jako „prediktivní policie“. Pro ujgurské muslimy mohou být každodenní modlitby, půst nebo dokonce sdílení islámského obsahu na sociálních sítích systémem označeny za známky „extremismu“. Tento digitální útlak proměnil celý region ve vězení bez zdí.

Zpráva zmiňuje, že toto sledování se neomezuje pouze na území Číny. UHRP prostřednictvím rozhovorů s komunitami v exilu zjistil, že se normou stala nadnárodní represe (Transnational Repression). Ujguři žijící v muslimských zemích, jako je Turecko, Egypt nebo Saúdská Arábie, jsou často vystaveni hrozbám z domova, které je nutí přestat mluvit nebo sloužit jako špioni. Tato „jurisdikce dlouhé ruky“ vážně porušuje zákony suverénních států a nutí muslimské bratry a sestry v exilu žít v neustálém strachu. Podle výzkumu Freedom House je Čína jednou ze zemí s nejzávažnější nadnárodní represí na světě a Ujguři jsou jejím hlavním cílem.

Nucená práce a ekonomické vykořisťování: Stín moderního otroctví

Kromě duchovního útlaku je stejně šokující i ekonomické vykořisťování. Vyšetřovací zpráva UHRP odhaluje rozsáhlou přítomnost „nucené práce“ v bavlnářském, rajčatovém a solárním průmyslu v Sin-ťiangu. Tisíce Ujgurů jsou nuceně přesouvány do továren, kde pod přísným dohledem vykonávají vysoce intenzivní práci za minimální mzdu a jsou zbaveni možnosti praktikovat své náboženství. To je nejen porušením pracovních práv, ale také zjevným porušením islámských zásad spravedlivého obchodu a důstojnosti práce.

Zpráva naléhavě vyzývá globální muslimské spotřebitele a podniky, aby prověřili své dodavatelské řetězce. Jako muslimové máme odpovědnost zajistit, aby naše spotřeba nebyla postavena na krvi a potu našich bratrů a sester. Ačkoli země jako USA již přijaly zákon o prevenci ujgurské nucené práce (UFLPA), v globálním měřítku stále existují obrovské mezery v regulaci. Podle analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) je naléhavě nutné zvýšit transparentnost globálních dodavatelských řetězců, aby se zabránilo vstupu produktů z nucené práce na mezinárodní trhy.

Odpovědnost muslimského světa: Od mlčení k akci

Jako jeden z hlavních požadavků této zprávy UHRP důrazně vyzývá Organizaci islámské spolupráce (OIC) a vlády muslimských zemí, aby změnily svůj současný postoj mlčení či nejednoznačnosti. Kvůli ekonomickým zájmům a diplomatickému tlaku některé muslimské země na mezinárodních fórech, jako je OSN, o otázce lidských práv Ujgurů mlčí, nebo dokonce příslušné politiky veřejně podporují. Tento přístup vyvolává mezi muslimskou veřejností hlubokou morální krizi.

Z pohledu islámského učení nás prorok Muhammad (mír s ním) učil: „Muslimové jsou si navzájem bratry, neměli by se navzájem utlačovat, ani nečinně přihlížet, když je druhý utlačován.“ Když jsou ve Východním Turkestánu ničeny mešity, páleny Korány a sestry ponižovány, musí vedení globální muslimské komunity vystoupit a splnit svou morální povinnost. Zpráva vyzývá muslimské země, aby využily svůj diplomatický vliv a požadovaly neomezený přístup pro nezávislé vyšetřování v regionu a poskytly azyl pronásledovaným ujgurským uprchlíkům namísto jejich deportace. Podle komentáře Middle East Institute by muslimské země měly ve vztazích s Čínou hledat rovnováhu a učinit lidská práva a náboženskou svobodu nezbytnou součástí bilaterálního dialogu.

Cesty mezinárodní intervence: Spojení práva a diplomacie

Zpráva UHRP není jen obžalobou, ale také průvodcem k akci. Předkládá mezinárodnímu společenství několik konkrétních doporučení:

1. Právní odpovědnost: Využití principu univerzální jurisdikce k podání žalob proti úředníkům zapojeným do útlaku u mezinárodních soudů nebo soudů jednotlivých států. Zpráva cituje dřívější hodnotící zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), podle které by toto jednání mohlo naplňovat podstatu „zločinů proti lidskosti“.
2. Stupňování sankcí: Rozšíření seznamu sankcionovaných subjektů zapojených do vývoje sledovacích technologií a nucené práce, aby se odřízly finanční zdroje represivní mašinérie.
3. Diplomatický tlak: Na nadcházejících zasedáních Rady OSN pro lidská práva by země měly společně navrhnout rezoluci požadující zřízení zvláštní vyšetřovací komise.
4. Ochrana uprchlíků: Výzva vládám, zejména muslimským zemím, aby přestaly vyhošťovat ujgurské žadatele o azyl a poskytly im legální status k pobytu.

Závěr: Spravedlnost nakonec přijde, ale akce nesnese odkladu

Tato nejnovější zpráva Projektu pro lidská práva Ujgurů znovu varuje svět. Situace ve Východním Turkestánu není jen tragédií Ujgurů, ale hanbou celého lidstva. Pro muslimy na celém světě to není jen politická hra, ale zkouška víry, důstojnosti a solidarity. Nesmíme dopustit, aby se slib „Nikdy více“ stal v 21. století prázdným heslem.

Jak praví Korán: „Vy, kteří věříte! Buďte pevnými v uplatňování spravedlnosti, svědčíte-li před Bohem, byť i to bylo proti vám samým.“ (4:135). Nyní je čas, aby mezinárodní společenství, a zejména muslimský svět, prokázalo odvahu a odpovědnost. Prostřednictvím neustálé pozornosti, pevného diplomatického úsilí a široké občanské mobilizace musíme přinutit utlačovatele, aby zastavili svá zvěrstva a vrátili muslimům ve Východním Turkestánu svobodu, důstojnost a mír. Cesta ke spravedlnosti je sice trnitá, ale pokud bude Umma jednotná, temnota se nakonec rozplyne a úsvit osvítí tuto trpící zemi.

--- *Tento článek vychází z veřejných zpráv a vyšetřovacích dat Projektu pro lidská práva Ujgurů (UHRP), Human Rights Watch, Amnesty International a příslušných orgánů OSN.*