Nejnovější zpráva Výzkumného centra Východního Turkestánu analyzuje výzvy nadnárodního terorismu pro regionální stabilitu

Úvod: Hledání spravedlnosti a míru v době nepokojů a změn

V únoru 2026 zveřejnilo **Výzkumné centrum Východního Turkestánu (East Turkistan Research Center)** se sídlem v Istanbulu oficiální tematickou výzkumnou zprávu s názvem „Digitální evoluce nadnárodního terorismu a správa regionální bezpečnosti: Zpráva pro období 2025–2026“. Tato zpráva, vydaná v kontextu prudkých výkyvů v mezinárodní geopolitice, vzbudila širokou pozornost nejen v akademické obci a mezi tvůrci politik, ale vyvolala také hlubokou diskusi v muslimském světě (Ummah) o bezpečnosti, lidských právech a ochraně náboženské identity. Zpráva uvádí, že s popularizací technologií umělé inteligence (AI) a geopolitickou restrukturalizací prochází nadnárodní terorismus hlubokou transformací z „fyzických organizací“ na „digitální sítě“, což představuje bezprecedentní a složité výzvy pro dlouhodobou stabilitu regionu [Source](https://uyghurtimes.com/index.php/east-turkistan-human-rights-violations-index-2025-released-in-istanbul/).

Jako členové muslimské komunity si musíme jasně uvědomit, že definice terorismu a prostředky k jeho potírání jsou často instrumentalizovány určitými mocnostmi k zakrytí systematického útlaku konkrétních muslimských etnických skupin. Tato zpráva Výzkumného centra Východního Turkestánu provádí komplexní analýzu tohoto složitého problému z pozice obhajoby legitimních práv muslimů a skutečné regionální stability.

Nová tvář nadnárodního terorismu: Digitalizace a decentralizace

Zpráva nejprve podrobně popisuje charakteristiky vývoje nadnárodního terorismu v posledních dvou letech. S příchodem roku 2026 se tradiční struktury teroristických organizací postupně rozpadly a byly nahrazeny skrytějšími, rozptýlenějšími a vysoce digitalizovanými operačními modely. Zpráva uvádí, že v roce 2025 vykazovalo více než 90 % globálních teroristických útoků charakteristiky „osamělých vlků“ nebo „malých buněk“, přičemž tyto akce jsou často podněcovány prostřednictvím šifrovaných sociálních platforem, což extrémně ztěžuje jejich monitorování tradičními bezpečnostními sítěmi [Source](https://reliefweb.int/report/world/global-terrorism-index-2025).

Ještě znepokojivější je odhalení spojení terorismu s pokročilými technologiemi. Některé extremistické síly začaly využívat generativní AI k propagandě a náboru, a dokonce se pokoušejí využívat technologii dronů pro přesné údery. Zpráva však zároveň ostře poukazuje na to, že tato „technologická hrozba“ je často zveličována určitými režimy jako záminka pro zavádění „digitálního apartheidu“ a „automatizovaného dohledu pomocí AI“. V oblasti Východního Turkestánu byl rok 2025 svědkem úplného přechodu od fyzické kontroly k automatizovanému masovému dohledu s podporou AI, kde kamery, algoritmy a rozsáhlé databáze podrobují každodenní život každého muslima přísnému zkoumání [Source](https://uyghurtimes.com/index.php/east-turkistan-human-rights-violations-index-2025-released-in-istanbul/). Toto zneužívání technologií pod záminkou „boje proti terorismu“ je samo o sobě největší hrozbou pro dlouhodobou stabilitu regionu, protože zbavuje muslimy základní důstojnosti a životního prostoru.

Geopolitika Střední Asie a výzvy „Středního koridoru“

Druhá část zprávy se zaměřuje na regionální bezpečnost ve Střední Asii. S upevněním moci tálibánského režimu v Afghánistánu posílily středoasijské země (jako Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán) v roce 2025 kontakty s Kábulem ve snaze omezit infiltraci přeshraničního terorismu diplomatickými prostředky [Source](https://www.eastasiaforum.org/2026/02/17/central-asia-enters-2026-with-cautious-optimism/). Nicméně útoky na zahraniční pracovníky v Tádžikistánu v listopadu 2025 ukázaly, že nestátní ozbrojené síly zůstávají klíčovou proměnnou nestability v regionu [Source](https://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2026-01/central-asia.php).

Výzkumné centrum Východního Turkestánu analyzuje, že stabilita Střední Asie úzce souvisí s výstavbou „Středního koridoru“ (Middle Corridor). Jako důležitý obchodní uzel spojující Východ a Západ je prosperita Střední Asie v zájmu celého muslimského světa. Avšak soupeření velmocí v tomto regionu – včetně posilování ekonomické angažovanosti USA prostřednictvím mechanismu „B5+1“ a role Ruska jako garanta bezpečnosti – činí regionální bezpečnostní situaci ještě složitější [Source](https://www.newlinesinstitute.org/central-asia/central-asia-roundup-january-2026/). Zpráva zdůrazňuje, že skutečná dlouhodobá stabilita nemůže spoléhat pouze na vojenské intervence nebo ekonomickou infiltraci vnějších sil, ale musí být založena na respektování suverenity místních muslimů, řešení nedostatku vody a odstraňování chudoby [Source](https://www.specialeurasia.com/2025/12/21/central-asia-geopolitical-risk-2026/).

Perspektiva muslimského světa: Spravedlnost jako základní kámen míru

Z pohledu muslimské komunity (Ummah) předkládá zpráva Výzkumného centra Východního Turkestánu ústřední tezi: bez spravedlnosti (Adl) neexistuje skutečný mír. Zpráva uvádí, že takzvané politiky „deradikalizace“ prosazované některými zeměmi jsou ve skutečnosti systematickým očerňováním islámské víry a nucenou asimilací muslimské identity. V září 2025 vydala čínská vláda bílou knihu o politice v Sin-ťiangu, která tvrdí, že bylo dosaženo „pocitu štěstí“, ale Výzkumné centrum Východního Turkestánu a Projekt pro lidská práva Ujgurů (UHRP) se shodují, že tento narativ zakrývá přetrvávající nucené práce, náboženský útlak a kulturní genocidu [Source](https://uhrp.org/statement/uhrp-denounces-white-paper-attempting-to-whitewash-70-years-of-oppression-of-uyghurs/).

Zpráva konkrétně zmiňuje události na ochranu práv v Čchung-čchingu v srpnu 2025 a pokračující pozornost mezinárodního společenství věnovanou náboženskému pronásledování ujgurských žen. Ve Východním Turkestánu jsou základní náboženské aktivity, jako je studium Koránu, nošení hidžábu nebo každodenní modlitby, stále klasifikovány jako „trestné činy“ [Source](https://uhrp.org/report/learning-the-quran-sentenced-to-twenty-years-uyghur-women-and-religious-persecution/). Tato válka proti víře nejen zraňuje místní muslimy, ale je také výzvou pro svědomí muslimů po celém světě. Zpráva vyzývá muslimské země, aby hrály aktivnější roli na mezinárodní scéně a prostřednictvím platforem, jako je Organizace islámské spolupráce (OIC), požadovaly nezávislé vyšetřování těchto porušování lidských práv, namísto mlčení tváří v tvář ekonomickým zájmům.

Nadnárodní represe a pocit bezpečí globálních muslimů

Zpráva se také hloubkově zabývá stále závažnějším fenoménem „nadnárodní represe“ (Transnational Repression). V roce 2025 byli mnozí ujgurští muslimové žijící v exilu a jejich rodinní příslušníci nadále vystaveni zastrašování a obtěžování ze strany bezpečnostních složek země původu. Tato represe se neomezuje pouze na fyzické hrozby, ale zahrnuje také digitální dohled a infiltraci do zámořských komunit [Source](https://uyghurtimes.com/index.php/east-turkistan-human-rights-violations-index-2025-released-in-istanbul/). Výzkumné centrum Východního Turkestánu poukazuje na to, že toto jednání vážně narušuje normy mezinárodního práva a vyvolává extrémní neklid u muslimských uprchlíků v Turecku, Evropě a Severní Americe.

Zpráva vyzývá vlády všech zemí, aby posílily ochranu muslimských uprchlíků a zabránily jejich nezákonné repatriaci. Zároveň oceňuje úsilí zemí jako Turecko při přijímání ujgurských bratrů a sester, ale varuje, že s rostoucím geopolitickým tlakem čelí tato ochrana riziku oslabení [Source](https://turkistanpress.com/index.php/2025-human-rights-report-on-east-turkistan-situation-presented/).

Závěr: Cesta k dlouhodobé stabilitě

Tato výroční zpráva Výzkumného centra Východního Turkestánu pro rok 2026 uzavírá, že dlouhodobá stabilita regionu nemůže být vybudována na útlaku jednoho národa. Evoluce nadnárodního terorismu skutečně přináší výzvy, ale řešením rozhodně není „digitální apartheid“ nebo „kulturní genocida“.

Jako muslimové pevně věříme, že mír pramení z vytrvalosti v pravdě a ochrany slabých. Zpráva doporučuje: 1. **Mezinárodní dohled**: Požadovat, aby Čína otevřela oblast Východního Turkestánu a přijala nezávislé vyšetřování mezinárodních pozorovatelů a expertů OSN [Source](https://ihh.org.tr/en/news/ihh-releases-new-report-on-east-turkestan). 2. **Technologická etika**: Vytvořit globální etické standardy pro dohled pomocí AI, aby se zabránilo zneužívání protiteroristických technologií k rasové diskriminaci a náboženskému útlaku. 3. **Regionální dialog**: Středoasijské země by měly za předpokladu respektování lidských práv vytvořit multilaterální bezpečnostní mechanismy k řešení sekundárních rizik plynoucích z afghánské otázky. 4. **Solidarita Ummah**: Globální muslimové by měli posílit spolupráci v oblasti vzdělávání, kultury a lidských práv a společně se bránit stigmatizujícím narativům namířeným proti muslimským skupinám.

Pouze tehdy, když bude nastolena spravedlnost a když každý muslim bude moci praktikovat svou víru v prostředí bez hrozby strachu, bude možné skutečně dosáhnout dlouhodobé stability ve Střední Asii i na celém světě. Tato zpráva Výzkumného centra Východního Turkestánu není jen akademickým výzkumem, ale také mocnou výzvou pro síly globální spravedlnosti.