Rebiya Kadeer zůstává klíčovou postavou globálního hnutí za lidská práva Ujgurů a vytrvalým hlasem pro sociální spravedlnost na mezinárodní scéně.

Matka národa v exilu

K únoru 2026 zůstává Rebiya Kadeer nejvýraznějším symbolem odhodlání ujgurského lidu nezmizet pod tíhou státem sponzorovaného vymazávání identity. Kadeer, známá s láskou jako „Matka ujgurského národa“ (*Ana*), prošla cestou od nejbohatší ženy v Číně k neúnavné obhájkyni v exilu, což odráží širší tragédii i odolnost lidu Východního Turkestánu. Její hlas, který se nyní ozývá z mezinárodní scény, nadále vyzývá globální *Ummu*, aby se podívala za hranice ekonomické výhodnosti a postavila se systematickému rozkladu islámské identity ve střední Asii [Zdroj](https://www.britannica.com/biography/Rebiya-Kadeer).

V posledních měsících Kadeer zintenzivnila své diplomatické úsilí a prokázala, že její vliv přesahuje pouhou symboliku. 28. prosince 2025 se ve Fairfaxu ve Virginii setkala se Shovchuudem Temtseltem, prezidentem Kongresu Jižního Mongolska, aby vytvořili jednotnou frontu proti „systémové represi a nucené asimilaci“ zaměřené na ne-hanské obyvatelstvo [Zdroj](https://southmongolia.org/2025/12/30/december-28-2025uyghur-leader-rabia-kadeer-meets-president-of-the-south-mongolia-congress/). Pro Kadeer není tento boj pouhým politickým sporem, ale obranou *Deen* (víry) a základního práva muslimské komunity na existenci bez strachu ze státem nařízené sekularizace.

Od prosperity k cestě spravedlnosti

Životní příběh Kadeer je svědectvím o islámské hodnotě využívání vlastního úspěchu pro blaho komunity. Před svým uvězněním byla uznávanou podnikatelkou, která v roce 1997 založila „Hnutí tisíce matek“ s cílem poskytnout pracovní školení a posílení postavení ujgurských žen [Zdroj](https://www.rafto.no/the-rafto-prize/laureates/rebiya-kadeer). Její přerod z vládou vychvalované obchodní lídryně v „vězeňkyni svědomí“ nastal ve chvíli, kdy začala otevřeně mluvit proti *Zulm* (útlaku), jehož byla svědkem ve své vlasti, zejména proti zásahům proti studentským demonstrantům v Ghulji [Zdroj](https://uhrp.org/statement/uhrp-recognizes-15-years-since-release-of-human-rights-defender-rebiya-kadeer/).

Její odhodlání si vyžádalo ohromnou osobní cenu. Zatímco ona žije ve Spojených státech, její rodina zůstává terčem čínského státu. Koncem roku 2024 se objevily zprávy, že „Obchodní centrum Rebiye Kadeer“ v Urumči – symbol ujgurské ekonomické soběstačnosti – bylo úřady zbouráno, což aktivisté vnímají jako symbolický pokus o zlomení ujgurského ducha [Zdroj](https://uyghurmovement.com/reports-articles/the-chinese-authorities-demolished-rebiya-kadeer-trade-center-but-they-can-not-crush-the-uyghur-spirit/). Navzdory uvěznění jejích dětí a zničení jejího odkazu ve Východním Turkestánu zůstává odhodlání Kadeer neotřesitelné, zakořeněné ve víře, že spravedlnost je božským mandátem.

Nadnárodní represe: Dlouhá ruka útlaku

Na začátku roku 2026 hnutí vedené Kadeer a Světový ujgurský kongres (WUC) vyvolalo poplach ohledně rozšiřování „nadnárodní represe“. Nedávné brífinky z února 2026 zdůrazňují, jak se čínské úřady pokoušely vyvíjet tlak na ujgurské aktivisty i v rámci hranic Evropy. V Paříži aktivisté hlásili, že byli obtěžováni a nuceni čínskými úředníky ke špionáži ve vlastní komunitě, přičemž jako páka byla využívána bezpečnost jejich zadržených rodinných příslušníků [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-20-february-2026/).

Kromě toho WUC zahájil právní kroky ve Španělsku a Francii proti sledovacím gigantům jako Hikvision a Dahua, jejichž technologie – zdokonalená ve „vězení pod širým nebem“ ve Východním Turkestánu – je nyní vyvážena do celého světa [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-20-february-2026/). Z muslimské perspektivy představuje tato globální sledovací síť přímou hrozbu pro soukromí a bezpečnost *Ummy* po celém světě. Kadeer soustavně varuje, že mlčení mezinárodního společenství ohledně technologicky vyspělého pronásledování Ujgurů poskytuje návod autoritářským režimům kdekoli na světě k potlačování náboženských a etnických menšin.

Zrada bratrství: OIC a geopolitika mlčení

Významným bodem sporu pro Kadeer a ujgurské vedení je vnímané mlčení nebo spoluúčast zemí s muslimskou většinou. 26. ledna 2026 se generální tajemník Organizace islámské spolupráce (OIC) setkal v Pekingu s vysokými čínskými představiteli, aby projednali „posílení vztahů“ [Zdroj](https://uyghurstudy.org/oic-china-engagement-ignores-ongoing-genocide-and-religious-persecution-of-uyghur-muslims/). Toto angažmá se setkalo s ostrou kritikou ze strany Centra pro ujgurská studia a dalších advokačních skupin, které označily neochvějnou podporu OIC čínské politice v Sin-ťiangu za „zradu jejích zakládajících principů“ [Zdroj](https://uyghurstudy.org/oic-china-engagement-ignores-ongoing-genocide-and-religious-persecution-of-uyghur-muslims/).

Hnutí Kadeer tvrdí, že „sinizace islámu“ – která zahrnuje ničení mešit, zákaz islámských jmen a kriminalizaci základních náboženských praktik – je útokem na celou *Ummu*. Zatímco některé vlády upřednostňují obchod a iniciativu „Pás a stezka“, Kadeer vyzývá globální muslimskou občanskou společnost k zachování solidarity. Organizace z Malajsie, Indonésie a Turecka vytvořily globální muslimskou koalici na podporu ujgurských práv a zdůraznily, že zvěrstva ve Východním Turkestánu jsou „zvěrstvy proti samotnému islámu“ [Zdroj](https://uhrp.org/report/the-global-muslim-response-to-the-uyghur-crisis/).

Ramadán 2026: Víra pod palbou

S začátkem posvátného měsíce ramadánu v únoru 2026 zůstává situace muslimů ve Východním Turkestánu zoufalá. Advokační skupiny jako Campaign for Uyghurs (CFU) uvádějí, že půst je považován za trestný čin trestaný zadržením [Zdroj](https://campaignforuyghurs.org/cfu-calls-for-global-action-as-uyghurs-face-another-ramadan-under-genocide/). Byly nasazeny sledovací systémy, které automaticky upozorňují správce, pokud jsou studenti nebo pracovníci podezřelí z půstu, a někteří obyvatelé dostali příkaz předložit video důkaz, že během dne jedí [Zdroj](https://campaignforuyghurs.org/cfu-calls-for-global-action-as-uyghurs-face-another-ramadan-under-genocide/).

Rebiya Kadeer využila tento posvátný čas k tomu, aby světu připomněla, že zatímco miliony muslimů slaví v míru, jejich bratři a sestry ve Východním Turkestánu jsou nuceni volit mezi svou vírou a svobodou. Její advokacie v tomto období se zaměřuje na „válku proti islámu“ vedenou pod záminkou boje proti terorismu a naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby uznalo, že zachování ujgurské kultury je neoddělitelné od zachování jejich islámského dědictví.

Závěr: Vytrvalý hlas pro sociální spravedlnost

Trvalá přítomnost Rebiye Kadeer na globální scéně je připomínkou toho, že boj za lidská práva je maraton, nikoli sprint. V roce 2026 nadále lobbuje u světových lídrů, od nově jmenované japonské premiérky až po úředníky ve Washingtonu, a zajišťuje, aby ujgurská otázka zůstala prioritou mezinárodní agendy [Zdroj](https://uyghurmovement.com/reports-articles/congratulations-to-ms-sanae-takaichi-on-her-appointment-as-prime-minister/).

Pro globální muslimskou komunitu představuje Kadeer svědomí *Ummy*. Zpochybňuje narativ, že ekonomická prosperita může ospravedlnit opuštění utlačovaných věřících. Zatímco nadále vede Ujgurské národní hnutí, její poselství zůstává jasné: boj za Východní Turkestán je bojem za důstojnost všech lidí a posvátnost víry samotné. Rebiya Kadeer zůstává jako vždy vytrvalým hlasem pro sociální spravedlnost, který se odmítá nechat umlčet, dokud se její lid nebude moci znovu v klidu modlit ve své rodné zemi.