
Rebiya Kadeerová podrobně hovořila o boji ujgurského lidu za svobodu a o současné mezinárodní situaci
Vůdkyně ujgurského národního hnutí Rebiya Kadeerová vydala důležitá prohlášení o genocidě ve Východním Turkestánu, odpovědnosti mezinárodního společenství a mlčení islámského světa.
Reference článku
Vůdkyně ujgurského národního hnutí Rebiya Kadeerová vydala důležitá prohlášení o genocidě ve Východním Turkestánu, odpovědnosti mezinárodního společenství a mlčení islámského světa.
- Vůdkyně ujgurského národního hnutí Rebiya Kadeerová vydala důležitá prohlášení o genocidě ve Východním Turkestánu, odpovědnosti mezinárodního společenství a mlčení islámského světa.
- Kategorie
- Dědictví odporu
- Autor
- Hujan Angin (@hujan-angin)
- Zveřejněno
- 27. února 2026 v 23:22
- Aktualizováno
- 1. května 2026 v 13:45
- Přístup
- Veřejný článek
Úvod: Poselství duchovní matky ujgurského lidu
Na začátku roku 2026 vstoupil boj lidu Východního Turkestánu za svobodu do nové fáze. Rebiya Kadeerová, vůdkyně ujgurského národního hnutí, často označovaná za „duchovní matku ujgurského lidu“, ve svých nedávných prohlášeních hloubkově analyzovala těžké útlaky, kterým Ujgurové čelí, a složitost mezinárodní situace. Koncem roku 2025 se Rebiya Kadeerová ve Washingtonu setkala s předsedou Kongresu jižního Mongolska a zdůraznila důležitost společného postupu proti systematické asimilační politice Číny [Zdroj]. Znovu prohlásila před celým světem, že ujgurská otázka není pouze otázkou lidských práv, ale bojem za existenci a svobodu celého národa.
Současná situace: Genocida a nucené práce
Zprávy ze začátku roku 2026 naznačují, že čínská vláda učinila své represivní politiky ve Východním Turkestánu ještě skrytějšími a systematičtějšími. Nová zpráva Mezinárodní organizace práce (ILO) z února 2026 odhalila, že státem organizovaný systém nucených prací ve Východním Turkestánu nadále pokračuje a miliony Ujgurů jsou nuceny opustit své domovy a pracovat v továrnách pod přísným dohledem [Zdroj]. Rebiya Kadeerová označila tuto situaci za „moderní otroctví“ a připomněla, že islámská umma by neměla zůstat k tomuto útlaku lhostejná.
Náboženské pronásledování ze strany Číny rovněž dosáhlo vrcholu; pokračuje ničení mešit, zákaz koránu a náboženské praktiky, jako je půst, jsou považovány za „extremismus“ [Zdroj]. Rebiya Kadeerová ve svém projevu zdůraznila: „Náš boj není jen za půdu, ale za zachování našeho náboženství a identity, které nám svěřil Alláh.“
Mezinárodní reakce a politické změny
V únoru 2026 se na mezinárodní scéně opět zvýšil zájem o ujgurskou otázku. Vláda USA oznámila nová vízová omezení pro čínské úředníky zapojené do nuceného vracení Ujgurů do Číny [Zdroj]. Zároveň Světový ujgurský kongres přivítal podporu ujgurských práv ze strany nové japonské premiérky Sanae Takaichiové [Zdroj].
Rebiya Kadeerová tyto kroky západních zemí ocenila, ale zároveň upozornila na čínské aktivity „transnacionálních represí“. Nedávné zprávy odhalily, že čínští špioni vyhrožovali ujgurským aktivistům v Paříži a Německu a pokoušeli se je umlčet braním jejich rodinných příslušníků jako rukojmích [Zdroj]. Rebiya Kadeerová v této souvislosti uvedla, že čínský útlak nezná hranic, a proto je nezbytná mezinárodní jednotná fronta.
Odpovědnost islámského světa a mlčení ummy
Nejvíce znepokojující je skutečnost, že generální tajemník Organizace islámské spolupráce (OIC) se v lednu 2026 v Pekingu setkal s čínskými představiteli a vyjádřil podporu čínské politice [Zdroj]. Tato situace byla ujgurskou komunitou i Rebiyou Kadeerovou ostře odsouzena. Rebiya Kadeerová kritizovala vůdce islámských zemí za to, že upřednostňují ekonomické zájmy před náboženským bratrstvím.
Z islámského pohledu je utrpení jednoho muslima utrpením celé ummy. Rebiya Kadeerová vyzvala muslimské národy, aby i v případě, že vlády mlčí, muslimská veřejnost za své ujgurské bratry a sestry modlila a podporovala je materiálně i duchovně. „Bráníme se tomu, aby se naše mešity měnily ve vepříny a naše dcery byly nuceny k sňatkům; toto je otázka cti celého islámského světa,“ řekla ve svém projevu [Zdroj].
Strategie boje: Mír a sebeurčení
Při rozboru strategie ujgurského národního hnutí Rebiya Kadeerová znovu zdůraznila důležitost prosazování práv mírovou cestou. Vysvětlila, že ujgurský lid má podle mezinárodního práva právo na „sebeurčení“ a že čínská nálepka „terorismu“ je pouze záminkou [Zdroj].
Dne 5. února 2026 si svět připomněl 29. výročí masakru v Ghulji. V prohlášení k této příležitosti Rebiya Kadeerová uvedla, že krev mučedníků z minulosti nepřijde nazmar a mladší generace musí v tomto boji pokračovat [Zdroj]. Dále poznamenala, že „Třetí ujgurský summit“, který se bude konat v květnu 2026 v Mnichově, má zásadní význam pro určení budoucího směru boje [Zdroj].
Závěr: Víra ve vítězství spravedlnosti
Analýzy Rebiyi Kadeerové ukazují, že boj ujgurského lidu za svobodu není jen politickým hnutím, ale střetem mezi právem a bezprávím, útlakem a spravedlností. Navzdory složitosti mezinárodní situace vůle ujgurského lidu neochabla. Slovy Rebiyi Kadeerové: „Čínská vláda může zničit naše budovy, mešity a obchodní centra, ale ducha Ujgurů nikdy neporazí“ [Zdroj]. S podporou islámské ummy a spravedlivého lidstva slunce svobody Východního Turkestánu jistě opět vyjde.
Komentáře
comments.comments (0)
Please login first
Sign in