Rebiya Kadeer: Dlouhá cesta boje za práva Ujgurů a prosazování jejich otázek na mezinárodní scéně

Úvod: Rebiya Kadeer – ikona odporu tváří v tvář tyranii

Rebiya Kadeer (Rabíja Kadírová) je živoucím symbolem boje muslimského ujgurského lidu ve Východním Turkestánu. Je to žena, která se proměnila z jedné z nejúspěšnějších podnikatelek v Číně v neúnavnou obhájkyni lidských práv na mezinárodní scéně. V kontextu současných výzev, kterým čelí islámský svět, vystupuje příběh Rebiye Kadeer nejen jako politický zápas, ale jako neustálý džihád za zachování islámské identity a civilizační existence národa čelícího systematickým pokusům o vyhlazení. Její cesta ztělesňuje volání utlačovaných na mezinárodních fórech a staví svědomí islámského světa před jeho odpovědnost vůči souvěrcům, kteří trpí náboženským a etnickým pronásledováním [Wikipedia](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGntV58-DM5YU5k8lWnhhCOxtQ9Jt90RURoy27TxV0m0rzgGMCxjp_hGMfgMIDmR9kbprUDdKSUI9B3ZO1G89G4HhzgwQGGQJHCDX0DcK_Grt-ncZBEHR-KJgkhPC6ibfziTrrCmA==).

Od vrcholu ekonomického úspěchu k politickému boji

Rebiya Kadeer se narodila v roce 1946 ve městě Altaj ve Východním Turkestánu. Vyrostla v chudé rodině, ale díky své ambicióznosti a pevné vůli dokázala v 80. a 90. letech vybudovat obrovské obchodní impérium. Stala se nejbohatší ženou v Číně a členkou Čínského lidového politického poradního shromáždění [Britannica](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGTgDZrZboy5ayjDlmYc1rwDvCkihtdzd5FSh83zg8inXEocfdXO9sOvB6l5UbzYn0MpC6dKft7wtfTZwd0wbeyqrfk5QhLojRrWag3RmvQSZpgTUGfcE8ODmsCUjxMVbnIiRYe-o8l5w==). Přesto nikdy nezapomněla na své islámské kořeny a utrpení svého lidu. Založila „Hnutí tisíce matek“ (Thousand Mothers Movement), aby ekonomicky posílila ujgurské ženy a zajistila vzdělání jejich dětem, což odráželo ducha islámské solidarity v jeho nejčistší podobě [Human Rights House](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGQYKOrPTqMZp-onj8EktcC-zPN0IGBWfy0SZ7dZCCWNbFyU9nAyQAxLakHqbdIy12wGDzEUienlZvy0numY16vtHZJ0SvN5MtBvPrW_5ca8CPCA8gwBrwunarj60xNl2ZcFlS1O8TK8eAwaINQph8_BangER3BMyzuck3yA_lu2duWbGk=).

Zásadní zlom v jejím životě nastal, když začala veřejně kritizovat represivní čínskou politiku a požadovat respekt k náboženským a kulturním právům Ujgurů. V roce 1999 byla zatčena za „vyzrazení státního tajemství“ poté, co se pokusila poslat novinové výstřižky svému manželovi žijícímu v USA. Byla odsouzena k osmi letům vězení, z nichž šest strávila v krutých podmínkách, než byla v roce 2005 pod mezinárodním tlakem propuštěna a odešla do exilu v USA [Bush Center](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQExA3CqZfPLMbltVXx7hf7CzsDamzqOnGHu2-zSttOIGokIVFcud0NOzKtg8360cqvYjL1RXceeHoPnOl_4CD5mmPCYjO2jEIeTEZ7h2eYZP4QqDrhzF7f_LVLPzXDAmHfjLpWxpvihYiZJqD2NGN88sXEaqR1xfwakd0Sg_fp_Xc1sES9HQ7cySxLdcMqMP_xy).

Vedení Světového ujgurského kongresu a internacionalizace kauzy

Po příjezdu do Spojených států se Rebiya Kadeer ujala předsednictví Světového ujgurského kongresu (WUC) a Americké ujgurské asociace. Neúnavně pracovala na tom, aby upozornila na to, co nazývá „genocidou“ svého lidu. Z islámské perspektivy vždy zdůrazňovala, že ujgurská otázka je otázkou svobody vyznání a lidské důstojnosti. Poukazovala na ničení mešit, zákaz půstu a nucení muslimů k opuštění jejich rituálů pod záminkou „sinicizace“ (počíňštění) [Amnesty](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFgG4648sbzzOdxNt42bbT47w3XkFdPV10uTjHhc23WJOgpyK_gMSVeeJR2dF5zaBRn3btDn3NRpGPKBLnvNiOe-M2kuFwMqZY4c9JowJ1eivRctb4T7SSdnGun-T7HaJPPl6RSbwkWVRK9tx8xGqMLPOcPUqdIUL64-ybn8iK-oI8X1xPAC75dEgHZjzd9JtVXAa2jFq0fW1GD_XwT6ShSXjuHqMP7VJusKocScEuU4GoufpCTBgB-1OFBXBl9HrYPfHbRglii_uH8CfyBzGoe8jI=).

Během nepokojů v Urumči v roce 2009 ji čínské úřady obvinily z organizování nepokojů, což důrazně popřela s tím, že protesty byly přirozenou reakcí na desetiletí útlaku a ekonomické diskriminace [Wikipedia](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGntV58-DM5YU5k8lWnhhCOxtQ9Jt90RURoy27TxV0m0rzgGMCxjp_hGMfgMIDmR9kbprUDdKSUI9B3ZO1G89G4HhzgwQGGQJHCDX0DcK_Grt-ncZBEHR-KJgkhPC6ibfziTrrCmA==). Od té doby se stala neúnavným hlasem v OSN a evropských parlamentech, volajícím po sankcích proti osobám odpovědným za koncentrační tábory, v nichž jsou drženy miliony muslimů [UNPO](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQECd1mQ1_u-3Zm8KrZvQafWCAF29N-15WLzh3eldKEJ8n6w_ff55xvgEkb_zJQKUdJ3u3ohTgedDorpoCLtso8GxcKsoWubAvO-Y1YMCrd5KaYZtygsyoeAuxVGabGXnhK0gGYg_D4YY1vGYpXcB-c6DfGZDNnodRKkxtfLkpyBiqc73x-zO68=).

Nedávný vývoj (2025–2026): Pokusy o vymazání paměti a nadnárodní represe

V nedávném vývoji, který odráží odhodlání čínských úřadů vymazat odkaz Rebiye Kadeer, bylo koncem roku 2024 odhaleno zbourání „Obchodního centra Rebiye Kadeer“ v Urumči. Tato budova byla symbolem, který hostil stovky podniků vlastněných Ujgury. Kadeer tento krok označila za zoufalý pokus vymazat její přínos a historii jejího lidu [VOA](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFyXdY5NYznkNhbDH8FU3jRdM1o7gi_hEXUA2yjPNSEC44xFypL3qHngf_Dt7GJ-QTFQvHaZcgYituog7KSp4NjdSrEW0bG7fTsnlH2DUppQMZw3R4mLs0e_-NiImS-HcRnsDVwdvwEyBv-p4uYEtkDV7jYYsFayC-y9SFFfCNubhjdBytvt6K1xZNOec0k78lGKaAM6eLlbzE=).

V rámci pokračujícího boje se Rebiya Kadeer v prosinci 2025 setkala s předsedou Jihomongolského kongresu, aby posílila mezinárodní spolupráci proti politice nucené asimilace [South Mongolia Congress](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGBwg_urjveZLsVpwkcjBEy_QzZ-bSYMkI6TfNht_flSM7KrsjPGlU_j5xZdOSA1KvsrxYEqpErLlzgPKfXyXgOTrQUBQ8B-eS84S1kF6zy-llfLi7MXDgrKV7n). Únor 2026 byl také svědkem intenzivních aktivit Světového ujgurského kongresu, který předložil OSN svědectví o nadnárodní represi, včetně nucené deportace 40 ujgurských mužů z Thajska do Číny, což experti OSN označili za hrubé porušení mezinárodního práva [OHCHR](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEuAuEV6rkoDPrbAGgFq4Mk2-Ph9jSu_nxOeHOKvRU1sDSFv_LJ2NOQcAK5hM7FzZgyvPq1dCV2_P3xJJJ8M1V3_HbQQt3_EeCgj4XbQ9TcYY-lUd_RvksD94vl1NdSsKdJySgtnSJQ2Ho7ZB8nYuqkc4sZjuJAye1opj9l69ulzGv-hDYDBKmExfh8uZgIlUVoAlipi1kEKNn69iq1CAfed5R9KMqVpVKNT3_sd1iVh8g6d6mB) [HRW](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGQGXr5upFc07i8fZOsYmldHji_xGGwKzI7_BFYsVpCir_xUc-FNeX4fWSqxRZdTspml-3GCPCij7qYkJux7RR8QdXrVi1m-Qm3uaLDqVfA3xTT_u-soXAR--gZI7-tfPhUv8Kx3RBdWpezSNxUlc9qrcmY1LRXrbdsfScNq4iU4JbTwX3fPg5kYLmKRXg0urLONp5p8Tg=).

Ujgurská otázka na vahách islámské ummy: Povinnost solidarity

Z autentického islámského pohledu nelze boj Rebiye Kadeer oddělit od konceptu „jednoho těla“ ummy. Zatímco muslimové ve Východním Turkestánu trpí demolicemi mešit a jejich přeměnou na turistické atrakce nebo stranická centra, oficiální postoj některých islámských zemí a Organizace islámské spolupráce (OIC) zůstává pod ostrou kritikou aktivistů. V lednu 2026 vyjádřil Světový ujgurský kongres politování nad tím, že během návštěvy generálního tajemníka OIC v Pekingu nepadla o ujgurské otázce žádná zmínka. Zdůraznil, že mlčení k těmto zločinům oslabuje prestiž ummy a principy islámské spravedlnosti [World Uyghur Congress](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEVu0Y2rHYVxw1DNJwudjvYsMER92Ur2R3m0RcyzAtOWSe8943MT4-JJNOFaBwhoFWoOKV8mDNZ8Wu-5b4Bi1stLASLb2_lUkmAHyBFTZTcAKiKc-39ZiFzHl36Coa_T0tm8tu7auwu5z9anP2HhsZdIASgCxjUwBq242KJFC16iXf-zS7_fhUxTMLfBqDlaJVIJT2xZMOa4cG_-Neaqwl7LM_ArqqBimDrAHx3PFxX1BTIiRVz6qqjEPGPPw3K5oHWP95WtpIjgo3jyhBhklHi-Ull1VMv6T0=).

Rebiya Kadeer svou neustálou obhajobou připomíná muslimům, že obrana Ujgurů je obranou islámu samotného v této části světa. Zdůrazňuje, že ekonomický rozvoj nesmí být na úkor víry a důstojnosti a že „Východní Turkestán“ zůstane nedílnou součástí islámského svědomí, bez ohledu na to, jak dlouho bude okupace trvat [Bush Center](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGcfU4-ywDrjv83No5iASTY7uzf08kFoeZ_NVn3YwrqUbNljW9Ll2SJgQujYse2d6RxHbnVK5XnLepUTIPM7Gw8X2bauaYM-JGtBO6NT4v-CYcui-8FzIaiY7ZYze0hHPILnppvYlI8LDC9iXs703G8ez30mKH6NrWW0oZgvws4ed1y-DVgrA==).

Závěr: Odkaz „matky Ujgurů“ a budoucnost kauzy

Rebiya Kadeer zůstává i ve svém pokročilém věku (79 let) neuhasínajícím plamenem v boji za práva svého lidu. Její příběh je příběhem obrovské osobní oběti; řada jejích dětí a příbuzných je v Číně stále zadržována jako rukojmí, aby na ni byl vyvíjen tlak, ona však odmítá mlčet [Britannica](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGTgDZrZboy5ayjDlmYc1rwDvCkihtdzd5FSh83zg8inXEocfdXO9sOvB6l5UbzYn0MpC6dKft7wtfTZwd0wbeyqrfk5QhLojRrWag3RmvQSZpgTUGfcE8ODmsCUjxMVbnIiRYe-o8l5w==). Pro islámskou ummu představuje Rebiya Kadeer vzor muslimské ženy-bojovnice, která se nenechala zlákat světskými statky, ale vše, co měla, zasvětila podpoře utlačovaných. Budoucnost ujgurské otázky do značné míry závisí na pokračování tohoto bojovného ducha a na probuzení světového i islámského svědomí k ukončení jedné z nejhorších tragédií moderní doby.