Kanadská ujgurská asociace a Francouzská ujgurská asociace vydaly společné prohlášení: Výzva mezinárodnímu společenství k větší pozornosti k lidským právům a společné ochraně legitimních práv ujgurské komunity

Úvod: Volání Ummy a zkouška spravedlnosti

V tomto neklidném a proměnlivém jaru roku 2026 globální muslimská obec (Umma) opět slyší bolestný křik svých bratrů a sester z Východního Turkestánu. Kanadská ujgurská asociace (Uyghur Association of Canada, UAC) a Francouzská ujgurská asociace (Association des Ouïghours de France, AOF) nedávno vydaly v Ottawě a Paříži historické společné prohlášení. Toto prohlášení není pouze obžalobou krize lidských práv, ale především naléhavou výzvou globálním silám spravedlnosti, zejména muslimskému světu. Jako společenství věřících si musíme uvědomit, že utrpení Ujgurů není jen geopolitickou hrou, ale vážnou výzvou pro základní islámské hodnoty „spravedlnosti, laskavosti a solidarity“ [World Uyghur Congress].

Jádro společného prohlášení: Obrana práva na víru a přežití

Společné prohlášení podrobně vypočítává systematický útlak, kterému ujgurská komunita v posledních letech čelí. Uvádí se v něm, že navzdory četným rezolucím přijatým mezinárodním společenstvím v minulosti, kulturní genocida a náboženská omezení namířená proti Ujgurům neustala. Ve Východním Turkestánu jsou mešity bořeny nebo přestavovány, Korány jsou konfiskovány a půst během ramadánu je považován za projev „extremismu“. Předseda Kanadské ujgurské asociace na tiskové konferenci zdůraznil: „Nebojsujeme pouze za politická práva, bojujeme za své právo na přežití jako muslimové.“ [Uyghur Human Rights Project]

Prohlášení vyzývá mezinárodní společenství k následujícím konkrétním krokům: 1. **Uznání genocidy**: Naléhavě žádá země, které dosud oficiálně neuznaly činy proti Ujgurům za „genocidu“, aby tak neprodleně učinily. 2. **Zastavení nucené práce**: Požaduje, aby globální dodavatelské řetězce zcela eliminovaly vazby na ujgurskou nucenou práci, zejména v odvětvích bavlny, rajčat a polysilikonu [Human Rights Watch]. 3. **Ochrana diaspory**: Vyzývá kanadskou a francouzskou vládu k posílení legislativy a tvrdému postupu proti nadnárodní represi namířené na ujgurské aktivisty.

Nadnárodní represe: Dlouhá ruka sahající do západních demokracií

Jedním z klíčových bodů tohoto prohlášení je „nadnárodní represe“ (Transnational Repression). Francouzská ujgurská asociace poukázala na to, že ve městech jako Paříž a Lyon dostávají ujgurští studenti a uprchlíci často výhružné telefonáty od domácích bezpečnostních složek, které po nich požadují sledování spoluobčanů nebo ukončení účasti na protestech. Tato „jurisdikce dlouhé ruky“ vážně narušuje právní integritu suverénních států a vyvolává bezprecedentní strach mezi muslimskými bratry žijícími ve svobodném světě [Radio Free Asia].

Podobné hrozby existují i v Kanadě. Nedávné zprávy Kanadské bezpečnostní informační služby (CSIS) potvrzují infiltraci cizích mocností do ujgurské komunity. Společné prohlášení požaduje, aby vlády Kanady a Francie vytvořily specializované ochranné mechanismy, které zajistí, že Ujgurové nebudou při uplatňování svobody projevu a náboženského vyznání vystaveni zastrašování ze strany vnějších sil. Nejde jen o ochranu jedné menšiny, ale o obranu samotných základů demokratické společnosti [CBC News].

Odpovědnost muslimského světa: Od mlčení k probuzení

Jako muslimové se musíme zamyslet: Proč tváří v tvář tak rozsáhlému pronásledování muslimských souvěrců některé vlády zemí s muslimskou většinou mlčí, nebo dokonce pronásledovatele na mezinárodní scéně obhajují? Takové jednání, kdy jsou principy víry obětovány krátkodobým ekonomickým zájmům, je zradou posvátného učení, že „všichni muslimové jsou bratři“.

Vidíme však i naději. V posledních letech se probouzení muslimské veřejnosti po celém světě zrychluje. Od Londýna po Jakartu, od Istanbulu po Toronto vyjadřují běžní muslimové svou podporu bojkotem příslušných produktů, organizováním sbírek a demonstracemi. Společné prohlášení vyjadřuje zvláštní poděkování těm muslimským učencům a nevládním organizacím, kteří odolali diplomatickému tlaku a vytrvale se zastávají Ujgurů. Prohlášení zdůrazňuje, že Organizace islámské spolupráce (OIC) by měla plnit svou náležitou roli a přestat být nástrojem politických her, ale stát se pevným štítem na obranu práv muslimů [Al Jazeera].

Právní a ekonomické sankce: Odříznutí živné půdy pro pronásledování

Prohlášení se hlouběji zabývá klíčovou rolí ekonomických nástrojů při ochraně lidských práv. S plnou implementací kanadského zákona proti nucené práci (Bill S-211) a pokrokem v příslušných směrnicích EU o dodavatelských řetězcích vyzývají ujgurské asociace podnikatelskou sféru k převzetí morální odpovědnosti. Muslimští spotřebitelé jsou rovněž vybízeni k tomu, aby věnovali pozornost etickým otázkám spojeným s „halal certifikací“ – pokud výroba produktu zahrnuje zotročování muslimských souvěrců, pak takový produkt není z morálního hlediska v žádném případě „halal“ [The Guardian].

Kromě toho prohlášení naléhavě žádá Mezinárodní trestní soud (ICC), aby zahájil vyšetřování odpovědných osob. Navzdory výzvám v oblasti jurisdikce právní experti uvádějí, že shromažďováním svědectví obětí v zahraničí lze vybudovat silné právní žaloby. Nejde jen o hledání spravedlnosti, ale o jasný vzkaz světu: jakákoli zvěrstva páchaná na náboženských skupinách budou nakonec souzena.

Závěr: Spravedlnost nakonec zvítězí

Společné prohlášení Kanadské a Francouzské ujgurské asociace je paprskem světla v temnotě. Připomíná nám, že dokud nevyhasne víra, odpor neustane. Jako členové globální Ummy máme odpovědnost šířit pravdu, pamatovat na trpící ve svých modlitbách a především podporovat jejich spravedlivou věc konkrétními činy.

Jak praví Korán: „Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nepřátelství“ (5:2). Boj Ujgurů je bojem za svědomí celého lidstva a nezadatelným posláním každého muslima. Mezinárodní společenství musí vyslyšet tento společný hlas z Ottawy a Paříže a podniknout skutečné kroky k ochraně legitimních práv ujgurské komunity, aby slunce spravedlnosti ozářilo každý kousek země ve Východním Turkestánu.