
Japonská ujgurská asociace uspořádala sympozium s cílem prohloubit povědomí o ochraně národní kultury a vyzvat k trvalé mezinárodní pozornosti vůči stavu lidských práv
Japonská ujgurská asociace uspořádala v Tokiu tematické sympozium zaměřené na ochranu kulturního dědictví a lidskoprávní krizi ve Východním Turkestánu, přičemž vyzvala mezinárodní společenství a muslimský svět k pozornosti vůči situaci ujgurského národa.
Reference článku
Japonská ujgurská asociace uspořádala v Tokiu tematické sympozium zaměřené na ochranu kulturního dědictví a lidskoprávní krizi ve Východním Turkestánu, přičemž vyzvala mezinárodní společenství a muslimský svět k pozornosti vůči situaci ujgurského národa.
- Japonská ujgurská asociace uspořádala v Tokiu tematické sympozium zaměřené na ochranu kulturního dědictví a lidskoprávní krizi ve Východním Turkestánu, přičemž vyzvala mezinárodní společenství a muslimský svět k pozornosti vůči situaci ujgurského národa.
- Kategorie
- Dědictví odporu
- Autor
- G MOHAMED (@gmohamed)
- Zveřejněno
- 1. března 2026 v 06:59
- Aktualizováno
- 1. května 2026 v 13:46
- Přístup
- Veřejný článek
Úvod: Morální apel v předvečer rozkvětu třešní
25. února 2026 se v Tokiu, metropoli, kde se prolíná moderní civilizace s tradicí, konalo v prostorách japonského parlamentu tematické sympozium věnované přežití národa a důstojnosti víry [Source](https://www.hrw.org/news/2026/02/27/japan-should-adopt-regulation-counter-uyghur-forced-labor). Tuto akci uspořádala Japonská ujgurská asociace (Japan Uyghur Association, JUA) s cílem prohloubit povědomí japonské veřejnosti o ochraně ujgurské kultury a vyslat naléhavou výzvu mezinárodnímu společenství – zejména globální muslimské komunitě (Ummah) – ohledně kritické situace v oblasti lidských práv ve Východním Turkestánu. Jako pozorovatelé práv muslimských skupin musíme tento zápas o spravedlnost na Východě zkoumat jak z hloubky víry, tak z šíře geopolitického kontextu.
Úpadek národní kultury: „Tichá válka“ proti základům víry
Na sympoziu vystoupil s pohnutým projevem předseda Japonské ujgurské asociace Afumetto Retepu. Zdůraznil, že ujgurský národ čelí nejzávažnější krizi kulturní genocidy od roku 1949 [Source](https://uyghur-j.org/japan/). Tato krize se neprojevuje pouze fyzickým vězněním, ale také drancováním duše národa. Podle nejnovějších zpráv byly ve Východním Turkestánu zničeny nebo přestavěny tisíce mešit, minarety byly strženy a nahrazeny chladnými bezpečnostními kamerami a politickými hesly [Source](https://www.uyghurtimes.com/index.php/japan-holds-international-uyghur-forum/).
Z muslimské perspektivy není mešita pouze místem modlitby, ale majákem komunitní soudržnosti a kulturního dědictví. Když je násilně zakázána recitace Koránu a půst během ramadánu je považován za důkaz „extremismu“, nejde jen o pronásledování Ujgurů, ale o otevřené zneuctění důstojnosti islámské víry po celém světě. Sympozium představilo hloubkovou analýzu politiky „počínštění islámu“, která odhaluje, jak se úřady snaží překrucováním učení a nucením imámů k přísahám věrnosti přeměnit posvátnou víru v nástroj nadvlády [Source](https://fdc64.jp/2023/10/29/%e4%b8%96%e7%95%8c%e5%90%84%e5%9b%bd%e5%9b%bd%e4%bc%9a%e8%ae%ae%e5%91%98%e6%94%af%e6%8c%81%e7%bb%b4%e5%90%be%e5%b0%94%e5%9b%bd%e9%99%85%e8%ae%ba%e5%9d%9b%e5%b0%87%e5%9c%a8%e6%97%a5%e6%9c%ac%e5%8f%ac/).
Kolektivní zmizení intelektuálů: Přetržení národní paměti
Klíčovým tématem sympozia bylo „kolektivní zmizení ujgurských intelektuálů“. Profesorka Tomoko Ako z Tokijské univerzity sdílela výsledky svého dlouhodobého výzkumu, podle kterého byly od roku 2017 stovky ujgurských elit, včetně rektorů univerzit, básníků a lingvistů, uvrženy do takzvaných „převýchovných táborů“ nebo odsouzeny k vysokým trestům [Source](https://fdc64.jp/2024/02/08/%e7%bb%b4%e5%90%be%e5%b0%94%e9%97%ae%e9%a2%98%e4%b8%93%e9%a2%98%e8%ae%a8%e8%ae%ba%e4%bc%9a%e5%b0%86%e5%9c%a8%e4%b8%9c%e4%ba%ac%e5%a4%a7%e5%ad%a6%e5%bc%80%e4%bb%a5/). Tito intelektuálové jsou strážci ujgurské kultury a jejich absence znamená fatální přetržení kontinuity národního jazyka, historie a umění.
Pro muslimský svět je hledání vědění náboženským příkazem („Hledejte vědění od kolébky do hrobu“). Když jsou umlčeni učenci národa, následky jsou katastrofální. Sympozium vyzvalo japonskou akademickou obec a mezinárodní vzdělávací organizace k vytvoření mechanismů na ochranu ujgurských učenců v exilu a k dokumentaci mizejících tradic, jako je umění dvanácti mukamů a tradiční setkání Meshrep [Source](https://uhrp.org/event/uyghur-genocide-resistance/).
Nucená práce a globální dodavatelské řetězce: Úvahy o muslimské etice
Dalším ohniskem diskuse byla „nucená práce“. Keiji Furuya, předseda japonské nadstranické parlamentní aliance pro Ujgury, jasně uvedl, že Japonsko aktivně prosazuje přijetí „japonské verze zákona o prevenci ujgurské nucené práce“, který má zakázat vstup zboží spojeného s nucenou prací ve Východním Turkestánu na japonský trh [Source](https://japan-forward.com/uyghur-congress-presses-japan-to-act-on-forced-labor-in-china/). Do srpna 2025 Spojené státy na základě podobné legislativy zadržely podezřelé zboží v hodnotě přesahující 3,7 miliardy dolarů [Source](https://www.hrw.org/news/2026/02/24/letter-chairperson-japan-uyghur-parliamentary-association-keiji-furuya).
Z hlediska islámské ekonomické etiky je jakékoli obchodní jednání založené na vykořisťování, útlaku a nedobrovolné práci považováno za „haram“ (zakázané). Ujgurští muslimové jsou v továrnách nuceni vzdát se své víry a podstupovat ideologické vymývání mozků, zatímco jejich produkty (jako bavlna, rajčata či solární panely) proudí do celého světa. To staví globální spotřebitele do morálního dilematu. Sympozium vyzvalo obchodní lídry a spotřebitele v muslimských zemích, aby prověřili své dodavatelské řetězce a zajistili, že se nestanou spolupachateli útlaku, což je nejen právní povinnost, ale i požadavek víry.
Role Japonska: Demokratický spojenec a bašta lidských práv
Japonská ujgurská asociace se od svého založení v roce 2008 věnuje šíření pravdy v japonské společnosti [Source](https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%97%A5%E6%9C%AC%E7%BB%B4%e5%90%be%e5%B0%94%E5%8D%8F%E4%BC%9A). V posledních letech došlo k výraznému posunu v postoji japonské vlády. V roce 2022 přijal japonský parlament rezoluci o situaci v oblasti lidských práv v Sin-ťiangu a v roce 2025 japonský premiér při setkání s čínskými představiteli přímo vyjádřil vážné znepokojení nad ujgurskou otázkou [Source](https://www.hrw.org/news/2026/02/27/japan-should-adopt-regulation-counter-uyghur-forced-labor).
Sympozium zdůraznilo, že postoj Japonska jako jediného asijského člena G7 má v ujgurské otázce zásadní význam. Pořádáním těchto akcí se JUA podařilo povýšit toto téma z čistě politického soupeření na úroveň společných lidských hodnot. Putovní výstavy a přednášky v místech jako Fukuoka či Gifu umožnily širší japonské veřejnosti pochopit utrpení i odolnost Ujgurů [Source](https://uygurnews.com/uyghur-awareness-events-draw-significant-support-in-gifu-japan/) [Source](https://uygurnews.com/uyghur-genocide-awareness-events-held-in-fukuoka-japan/).
Nadnárodní represe: Stín nejistoty nad Ujgury v Japonsku
Sympozium také odhalilo znepokojivý fenomén „nadnárodní represe“. Mnoho Ujgurů žijících v Japonsku uvádí, že dostávají výhrůžné telefonáty od bezpečnostních složek ze své vlasti, které po nich požadují informace o aktivitách ujgurských organizací v Japonsku, jinak budou jejich příbuzní doma čelit vážným následkům [Source](https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/HRBodies/CCPR/CCPR130/NGO/Japan_Uighur_Association.docx). Takové zasahování do záležitostí demokratického státu hrubě porušuje suverenitu Japonska a základní lidská práva jeho obyvatel.
Pro muslimskou komunitu je toto ničení rodinných pout obzvláště kruté, neboť islám klade extrémní důraz na rodinu a její celistvost. Sympozium naléhavě vyzvalo japonskou vládu, aby posílila ochranu Ujgurů v Japonsku, zjednodušila procesy žádostí o azyl a poskytla cestovní doklady těm, kteří si nemohou obnovit pasy, aby nebyli nuceni k návratu do nebezpečí [Source](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-05-december-2025/).
Závěr: Společný boj za spravedlnost a důstojnost
Úspěšné konání tohoto tematického sympozia je nejen výsledkem dlouholetého úsilí Japonské ujgurské asociace, ale také spojením sil globální spravedlnosti. Jak řekl předseda Afumetto Retepu: „Nechráníme pouze ujgurskou kulturu, ale rozmanitost a svědomí lidské civilizace.“
Jako součást muslimského světa nemůžeme zavírat oči před utrpením našich bratrů a sester. Trosky mešit ve Východním Turkestánu pláčou a zmizelí učenci čekají na spravedlnost. Vyzýváme vlády muslimských zemí, náboženské vůdce a občanské organizace po celém světě, aby si vzali příklad z činů Japonské ujgurské asociace a odvážně se ozvali na mezinárodní scéně. Spravedlnost může mít zpoždění, ale s podporou víry a neúnavným úsilím pravda nakonec zvítězí nad lží a slunce svobody opět ozáří úpatí pohoří Ťan-šan.
Toto není jen boj za lidská práva, ale konečná zkouška toho, kým jsme a v co věříme. Kéž Alláh žehná těm, kteří usilují o spravedlnost.
Komentáře
comments.comments (0)
Please login first
Sign in