Mezinárodní sdružení ujgurských spisovatelů spouští komplexní globální iniciativu na ochranu kulturní identity a dokumentaci ujgurské literární tvorby

Povstání pera proti vymazání: Globální iniciativa na ochranu identity

V rámci strategického kroku, který odráží odhodlání ujgurského národa k civilizačnímu přežití, oznámilo **Mezinárodní sdružení ujgurských spisovatelů** (mezinárodně známé jako Ujgurské centrum PEN) zahájení „Komplexní globální iniciativy na ochranu kulturní identity a dokumentaci literární tvorby“. Tato iniciativa přichází v kritické době, kdy muslimové ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu) čelí intenzivním kampaním zaměřeným na asimilaci jejich islámské a turkické identity do jednotného čínského kulturního rámce [uyghurcongress.org](https://www.uyghurcongress.org).

Tato iniciativa, jejíž zakládající aktivity začaly počátkem roku 2026, je považována za „džihád slovem“, který usiluje o přenesení ujgurského hlasu ze zapomnění na platformy globálního vlivu. Iniciativa zahrnuje několik směrů, včetně digitální archivace, rozsáhlého literárního překladu a kulturního diplomatického tlaku v mezinárodních organizacích, jako je UNESCO a Mezinárodní PEN klub [pen-international.org](https://www.pen-international.org/uyghur-pen-centre).

Dokumentace tvorby za mřížemi: Antologie „Vězněné duše“

Jedním z nejdůležitějších pilířů nové iniciativy je projekt dokumentace vězeňské literatury, který byl nedávno završen vydáním básnické antologie s názvem **„Vězněné duše: Básně ujgurských vězňů v Číně“**. Na tento projekt dohlížel básník a akademik Aziz Isa Elkun, předseda sdružení [uyghurpen.org](https://www.uyghurpen.org/2026/01/07/bearing-witness-to-imprisoned-souls/). Cílem tohoto díla je shromáždit básně, které unikly z detenčních táborů a věznic, aby sloužily jako literární a historické svědectví o lidském utrpení a duchovní víře, kterou zdi nedokázaly zlomit.

V prosinci 2025 se v Londýně konalo slavnostní představení této básnické sbírky, kde účastníci zdůraznili, že psaní poezie ve Východním Turkestánu se samo o sobě stalo obviněním vedoucím k vězení. To je i případ známého básníka Adila Tuniyaze a dalších intelektuálů, kteří násilně zmizeli [ohchr.org](https://www.ohchr.org/en/press-releases/2025/10/un-experts-urge-china-end-repression-uyghur-and-cultural-expression-minorities). Dokumentace těchto děl není pouze literární činností, ale aktem odporu za účelem obnovení kolektivní paměti národa.

Mezinárodní fóra a kulturní angažovanost: Od Istanbulu po Mnichov

Iniciativa se neomezuje pouze na čistě literární stránku, ale zahrnuje i široké akademické a diplomatické hnutí. V lednu 2026 hostil Istanbul rozšířené setkání ujgurských turkologů, kde diskutovali o způsobech, jak čelit úpadku studia ujgurského jazyka a nedostatku učitelů v diaspoře [uygurnews.com](https://uygurnews.com/january-2026-uygur-news/). Účastníci zdůraznili nutnost zřízení nezávislých výzkumných center podporovaných islámským světem k zachování jazyka, v němž byl napsán „Kutadgu Bilig“ (Blažené vědění) a další poklady islámské literatury.

Sdružení se také připravuje na účast na **Třetím ujgurském summitu**, který se má konat v květnu 2026 v Mnichově. Zde bude iniciativa představena mezinárodním názorovým vůdcům a politikům s požadavkem na ochranu „nehmotného kulturního dědictví“ Ujgurů, které Peking využívá jako nástroj turistické propagandy, zatímco jeho původním vlastníkům brání v jeho svobodném praktikování [uhrp.org](https://uhrp.org/report/extracting-cultural-resources-the-exploitation-and-criminalization-of-uyghur-heritage/).

Islámská identita v srdci kulturního konfliktu

Z autentické islámské perspektivy vnímá Mezinárodní sdružení ujgurských spisovatelů útok na literaturu jako útok na náboženství. Ujgurská literatura byla po staletí úzce spjata s islámskými hodnotami, súfismem a morální poezií. Pokusy Číny nahradit arabské písmo (kterým se ujgurština píše) nebo falšovat historické texty s cílem zbavit je jejich islámského charakteru představují existenční hrozbu pro vitální část islámského světa [uyghurstudy.org](https://uyghurstudy.org/islam-is-an-indispensable-part-of-uyghur-culture/).

Iniciativa usiluje o posílení vazeb s arabským a islámským světem prostřednictvím překladů moderních ujgurských románů do arabštiny. Nedávným příkladem tohoto trendu je oslava románu **„Věčný hlas“** od spisovatele Talata Bakiho Mulahajioğlu, který byl představen v Almaty v červenci 2025 a pojednává o ujgurském boji za svobodu a důstojnost [uyghurpen.org](https://www.uyghurpen.org/2025/08/11/almaty-hosts-presentation-of-the-novel-eternal-voice/).

Výzvy digitální cenzury a „otevřené vězení“

Tato iniciativa přichází v době, kdy se útlak ve Východním Turkestánu změnil v to, co vědci popisují jako „otevřené digitální vězení“. V nedávném rozhovoru z února 2026 výzkumník Muhammad Amin al-Uyghuri vysvětlil, že čínské úřady přešly od hrubého útlaku k „právní institucionalizaci“ a biometrickému dohledu, což činí dokumentaci tvorby uvnitř regionu téměř nemožnou [arabi21.com](https://arabi21.com/story/1572435/).

Globální iniciativa se proto zaměřuje na posílení spisovatelů v exilu, aby byli hlasem těch, kteří hlas nemají. Sdružení pracuje na vývoji bezpečné digitální platformy, která umožní spisovatelům uvnitř regionu zasílat své texty k publikaci pod pseudonymy, při zajištění jejich ochrany před nadnárodním pronásledováním, které čínské bezpečnostní složky praktikují proti oponentům v zahraničí [campaignforuyghurs.org](https://campaignforuyghurs.org/uyghur-policy-act-of-2025-advances-in-congress/).

Výzva k islámskému světu a svobodným intelektuálům

Mezinárodní sdružení ujgurských spisovatelů uzavírá svou iniciativu naléhavou výzvou ke kulturním institucím v islámském světě, v čele s Organizací islámské spolupráce (OIC), aby přijaly projekty na ochranu ujgurského dědictví. Zachování ujgurské literatury není etnickou záležitostí, ale náboženskou a civilizační povinností chránit jednu z výsep islámské kultury ve Střední Asii [islamonline.net](https://islamonline.net/الأويغور-التاريخ-المجهول/).

Úspěch této iniciativy závisí na schopnosti mezinárodního společenství, a zejména muslimů, uvědomit si, že dnešní boj Ujgurů je bojem paměti proti zapomnění a bojem pera proti okovům. Jak řekl zesnulý ujgurský básník Turgun Almas: „Smrt začíná pamětí,“ tak život začíná jejím obnovením a dokumentací pro budoucí generace.