Mezinárodní asociace ujgurských spisovatelů spouští novou globální iniciativu k dokumentaci současné literatury a ochraně kulturního dědictví před zánikem

Probuzení paměti: Globální iniciativa na ochranu literárního ducha Východního Turkestánu

Vzhledem k rostoucím existenčním výzvám, kterým čelí islámská a kulturní identita ve Východním Turkestánu, oznámila **Mezinárodní asociace ujgurských spisovatelů** se sídlem v Istanbulu spuštění významné globální iniciativy pro dokumentaci současné ujgurské literatury a ochranu kulturního dědictví před zánikem. Tento krok přichází ve velmi citlivé době, kdy zprávy o lidských právech z počátku roku 2026 naznačují pokračující mizení stovek intelektuálů a spisovatelů v čínských zadržovacích táborech, což ohrožuje kontinuitu vědění jednoho z nejstarších islámských národů ve Střední Asii [Source](https://www.hrw.org/world-report/2026/country-chapters/china).

Tato iniciativa, označovaná jako „kulturní džihád“, je přímou reakcí na politiku nucené asimilace prováděnou čínskými úřady. Ta zahrnuje přejmenovávání vesnic s islámským významem a kriminalizaci tradičních kulturních praktik, jako je „Mašrap“ (Mashrap) – ujgurská společenská tradice zapsaná na seznamu UNESCO, která však v současnosti čelí represím [Source](https://www.turkistantimes.com/ar/news-17456.html). Asociace si tímto projektem klade za cíl vytvořit globální digitální archiv obsahující literární tvorbu vězněných a vyhnaných spisovatelů, aby zajistila, že hlas Východního Turkestánu zůstane živý v povědomí islámského světa i celého lidstva.

Pilíře iniciativy: Od digitální dokumentace po globální překlad

Nová iniciativa zahrnuje několik strategických směrů zaměřených na prolomení kulturní blokády uvalené na Ujgury. Prvním z nich je **projekt „Uvězněné duše“**, inspirovaný nedávno vydanou básnickou antologií dokumentující básně ujgurských básníků pobývajících ve věznicích [Source](https://www.uyghurpen.org/bearing-witness-to-imprisoned-souls/). Cílem tohoto směru je shromáždit a přeložit díla více než 120 zdokumentovaných vězněných intelektuálů a spisovatelů a publikovat je v několika jazycích, včetně arabštiny, turečtiny a angličtiny [Source](https://www.uyghurhjelp.org/annual-report-2025/).

Druhý směr se zaměřuje na **oživování ujgurského jazyka** mezi generacemi v diaspoře. V lednu 2026 uspořádala asociace ve spolupráci s Ujgurskou akademií v Istanbulu rozšířené setkání turkologů, aby projednali úpadek akademického výzkumu týkajícího se Ujgurů a vypracovali strategie pro školení specializovaných učitelů mateřského jazyka [Source](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-30-january-2026/). Iniciativa má za cíl distribuovat bezplatné učebnice ujgurským dětem v Turecku, Sýrii a zemích Střední Asie, aby je propojila s jejich islámskými kořeny a bohatou historií [Source](https://www.uyghurhjelp.org/annual-report-2025/).

Literatura jako nástroj odporu: Příběhy odolnosti zpoza mříží

Ujgurská literatura není pouze estetickým produktem, ale historickým dokumentem odrážejícím utrpení lidu lpícího na své víře a identitě. Iniciativa vyzdvihuje díla spisovatelů, jako jsou **Perhat Tursun** a **Rahile Dawut**, kteří představují symboly současného ujgurského myšlení. Zmizení těchto literátů není jen uvězněním jednotlivců, ale pokusem o zavraždění kolektivní paměti lidu Východního Turkestánu [Source](https://www.uyghurpen.org/bearing-witness-to-imprisoned-souls/).

Z islámské perspektivy představuje tato literatura pokračování Karachánovské a Čagatajské civilizace, kdy Kašgar a Buchara byly centry vědeckého osvícení pro celou ummu. Ochrana tohoto dědictví je proto odpovědností islámských intelektuálů po celém světě. Iniciativa vyzývá arabská a islámská nakladatelství, aby se ujala překladu ujgurských románů a básní, které hovoří o nucené „myšlenkové reformě“ a masakrech, jimž je ujgurský lid vystaven od 50. let minulého století [Source](https://www.uyghurpen.org/bearing-witness-to-imprisoned-souls/).

Postoj islámského světa: Mezi lidovou solidaritou a oficiálním zklamáním

Tato iniciativa přichází v době, kdy ujgurská veřejnost pociťuje frustraci z oficiálních postojů některých mezinárodních a islámských organizací. Světový ujgurský kongres v lednu 2026 vyjádřil důrazné odsouzení postojů Organizace islámské spolupráce (OIC), které považuje za zaujaté ve prospěch čínského narativu, a to i přes nezvratné důkazy o porušování práv muslimů ve Východním Turkestánu [Source](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-30-january-2026/).

Přesto Mezinárodní asociace ujgurských spisovatelů sází na **hlubokou lidovou podporu v islámském světě**. V Istanbulu, který se stal kulturním hlavním městem Ujgurů v exilu, pokračují akce propojující ujgurskou otázku s dalšími problémy ummy, jako je otázka Gazy, což potvrzuje jednotu islámského osudu [Source](https://www.ytb.gov.tr/haberler/international-young-writers-meet-in-istanbul). Iniciativa usiluje o budování znalostních mostů s arabskými a islámskými národy, aby jim ukázala, že to, co se děje ve Východním Turkestánu, je pokusem o vykořenění prastaré víry a dědictví, nikoli jen politickým konfliktem.

Ochrana architektonického a náboženského dědictví: Výkřik za „svatyně“

Literární iniciativa je neoddělitelná od úsilí o ochranu architektonického a náboženského dědictví. Ujgurské organizace zdokumentovaly zničení stovek mešit a „mazarů“ (hrobek světců a zbožných lidí), které tvoří nedílnou součást súfijské a duchovní identity Ujgurů [Source](https://www.akademiye.org/ug/?p=15432). Nová iniciativa obsahuje speciální sekci pro historickou a literární dokumentaci těchto památek prostřednictvím sběru básní a lidových příběhů s nimi spojených, aby bylo zajištěno předání těchto znalostí budoucím generacím, i kdyby byly samotné památky srovnány se zemí.

Čína se dnes snaží prosadit vlastní standardy pro ochranu kulturního dědictví na globální úrovni, což pozorovatelé považují za pokus o vylepšení své mezinárodní pověsti a zakrytí kulturních zločinů páchaných uvnitř země [Source](https://www.alyaum.com/articles/6513456). Naproti tomu iniciativa ujgurských spisovatelů vystupuje jako alternativní hlas založený na historických faktech a živých svědectvích přeživších a intelektuálů, kterým se podařilo uprchnout.

Závěr: Výzva ke svědomí národa

Spuštění této globální iniciativy Mezinárodní asociací ujgurských spisovatelů v únoru 2026 je voláním o pomoc a zároveň výkřikem odolnosti. Literatura je poslední pevností identity, když ostatní hrady padnou, a dokumentace této literatury je náboženskou i morální povinností k ochraně autentického člena těla islámské ummy. Úspěch této iniciativy závisí do značné míry na reakci kulturních institucí a univerzit v islámském světě, aby přijaly toto dědictví a poskytly mu platformu, kterou si zaslouží, bez ohledu na úzké politické kalkuly. Ujgurské dědictví totiž nepatří pouze Ujgurům, ale je součástí civilizační mozaiky islámu, jejíž zánik nesmí být připuštěn.