Mezinárodní ujgurské centrum PEN vyzývá mezinárodní společenství k pozornosti vůči stavu ujgurské literatury a k posílení ochrany kulturních práv exilových spisovatelů

Úvod: Bitva za civilizaci na hrotu pera

V dnešním 21. století, kdy se proces globalizace snaží smazat kulturní rozdíly, čelí starobylá a zářivá civilizace – ujgurská civilizace – bezprecedentní krizi přežití. Ujgurská literatura, jakožto nositelka duše této civilizace, se nachází na pokraji systematického vymazání. V únoru 2026 vydalo Mezinárodní ujgurské centrum PEN (International Uyghur PEN Center) opětovnou naléhavou výzvu globálnímu společenství, a zejména světové muslimské komunitě (Umma), aby věnovaly pozornost tragické situaci ujgurských spisovatelů a podnikly konkrétní kroky k ochraně kulturních práv autorů v exilu. Nejde jen o boj za svobodu projevu, ale o zápas za obranu islámského kulturního dědictví a národní paměti.

Duše v žaláři: Uvězněná ujgurská intelektuální elita

Podle nejnovějších statistik Mezinárodního ujgurského centra PEN a souvisejících lidskoprávních organizací bylo od roku 2017 nezákonně zadrženo nebo odsouzeno více než 500 ujgurských intelektuálů, spisovatelů, básníků a umělců [Uyghur PEN]. Mezi těmito uvězněnými dušemi nechybí ani velikáni současné ujgurské literatury a strážci národní kultury.

Jedním z nejvíce znepokojujících případů je profesorka Rahile Dawut, proslulá antropoložka a odbornice na ujgurský folklor. V roce 2023 bylo potvrzeno, že byla odsouzena k doživotnímu vězení za údajné „ohrožování státní bezpečnosti“ [PEN International]. Do konce roku 2025 zůstává místo jejího pobytu neznámé, a to i přes opakované výzvy mezinárodního společenství [House.gov]. Profesorka Rahile zasvětila svůj život dokumentování ujgurské kultury mazarů (svatyní) a lidových tradic, které jsou hluboce ovlivněny islámským súfismem a tvoří jádro ujgurské identity. Její proces je v podstatě procesem proti samotným kořenům ujgurského národa.

Kromě ní byl k 16 letům vězení za svou literární tvorbu odsouzen významný modernistický spisovatel Perhat Tursun [Uyghur Hjelp]. Jeho díla, jako například „Čistý sever“, zkoumají s hlubokou filozofickou reflexí existenciální dilemata Ujgurů v moderní společnosti. Člen ujgurského PEN centra a známý ekonom Ilham Tohti zůstává i deset let po svém odsouzení na doživotí v úplné izolaci [PEN America]. Absence těchto spisovatelů způsobila, že nebe ujgurské literatury ztratilo své nejzářivější hvězdy.

Kulturní genocida: Od pálení knih po jazykové zákazy

Mezinárodní ujgurské centrum PEN ve své výroční zprávě za rok 2025 uvádí, že zbavování kulturních práv se neprojevuje pouze vězněním jednotlivců, ale také ničením kulturního ekosystému celého národa [Uyghur Hjelp]. Ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu) jsou ujgurské knihy masivně stahovány z regálů a dokonce veřejně páleny. Tyto knihy zahrnují velké množství klasické literatury, náboženských děl a historických studií.

Ještě ničivější je systematické rušení vzdělávání v mateřském jazyce. Úřady prostřednictvím politiky tzv. „dvojjazyčného vzdělávání“ fakticky vytlačují ujgurštinu ze školského systému. Pro muslimy není jazyk pouze nástrojem komunikace, ale také médiem pro předávání víry a ducha Koránu. Když mladá generace nebude schopna číst texty svých předků, bude násilně přerušeno i jejich pouto s islámskou civilizací. Experti OSN vyjádřili v prohlášení z ledna 2026 hluboké znepokojení a uvedli, že tato nucená kulturní transformace vážně porušuje mezinárodní standardy lidských práv [OHCHR].

Vytrvalost v exilu: Mise Mezinárodního ujgurského centra PEN

Tváří v tvář tvrdým represím se Mezinárodní ujgurské centrum PEN stalo poslední baštou ujgurské literatury v zahraničí. Dne 16. dubna 2025 se v kazašském Almaty konaly volby vedení, v nichž byl Aziz Isa Elkun znovu zvolen předsedou [Uyghur PEN]. Předseda Elkun zdůraznil, že hlavním úkolem centra je „prolomit ticho“ a mluvit za ty krajany, jejichž hlas byl umlčen.

V exilových komunitách čelí ujgurští spisovatelé dvojí výzvě: na jedné straně stínu nadnárodních represí, kdy se úřady snaží umlčet autory v zahraničí skrze vyhrožování jejich příbuzným ve vlasti; na druhé straně obtížím při zachování kulturního dědictví. I přes absenci rodného jazykového prostředí a finančních prostředků na publikování exiloví spisovatelé nadále tvoří. Mezinárodní ujgurské centrum PEN se prostřednictvím „projektů online revitalizace“ a různých literárních workshopů snaží poskytnout exilovým autorům platformu a usiluje o překlad ujgurské literatury do mnoha jazyků, aby svět slyšel žalozpěv i odpor tohoto národa [Uyghur PEN].

V srpnu 2025 uspořádala organizace Uyghur Hjelp v Evropě kulturní workshopy pro mládež s cílem vychovat novou generaci ujgursky píšících autorů [Uyghur Hjelp]. Toto úsilí o „kulturní waqf“ (kulturní nadaci) je klíčem k zajištění toho, aby národní plamen nevyhasl.

Odpovědnost muslimského světa: Od mlčení k solidaritě

Z pohledu islámských hodnot je snaha o spravedlnost (Adl) a ochrana utlačovaných (Mazlum) náboženskou povinností každého muslima. Utrpení ujgurských spisovatelů je bolestí celé muslimské komunity (Umma). Je však politováníhodné, že vlády mnoha muslimských zemí zachovávají v ujgurské otázce mlčení, nebo dokonce v některých případech obhajují utlačovatele z důvodu geopolitických a ekonomických zájmů.

Mezinárodní ujgurské centrum PEN vyzývá globální muslimské intelektuály a náboženské vůdce k procitnutí. Ujgurská literatura v sobě nese hlubokou islámskou moudrost, od díla „Qutadgu Bilig“ (Blažené vědění) až po moderní poezii, což vše odráží hledání pravdy a péči o lidskost. Ochrana ujgurských spisovatelů znamená ochranu rozmanitosti islámské civilizace. V roce 2025 zahájilo Centrum pro ujgurská studia (CUS) osvětové aktivity v zemích jako Indonésie a Bosna a Hercegovina, aby vzbudilo pozornost k otázce ujgurské genocidy v těchto většinově muslimských zemích [Uyghur Times]. Zejména na konferenci v Sarajevu účastníci přirovnali osud Ujgurů ke genocidě ve Srebrenici a varovali svět, že slib „nikdy více“ čelí vážné zkoušce.

Akce mezinárodního společenství: Posílení ochrany kulturních práv

Mezinárodní ujgurské centrum PEN předložilo mezinárodnímu společenství několik konkrétních doporučení: 1. **Záchrana vězněných spisovatelů**: Požadovat po čínské vládě okamžité a bezpodmínečné propuštění Rahile Dawut, Perhata Tursuna a všech dalších spisovatelů a učenců vězněných za své názory. 2. **Ochrana práv v exilu**: Vlády všech zemí by měly poskytnout ujgurským spisovatelům v exilu politický azyl a bezpečnostní záruky a tvrdě zasáhnout proti nadnárodním represím [Campaign for Uyghurs]. 3. **Financování zachování kultury**: Mezinárodní kulturní organizace (jako UNESCO) by měly zřídit speciální fondy na podporu vydávání, překladu a digitálního uchovávání ujgurské literatury. 4. **Diplomatický tlak**: Na 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva v únoru 2026 by měly členské státy předložit zvláštní návrh týkající se ujgurské kulturní genocidy [Campaign for Uyghurs].

Závěr: Věčná síla pera

Jak řekl jeden ujgurský básník: „Můžeš uvěznit mé tělo, ale nemůžeš uvěznit mé myšlenky; můžeš spálit mé knihy, ale nemůžeš vymazat mou paměť.“ Boj Mezinárodního ujgurského centra PEN není jen bojem za přežití jednoho národa, ale za společné svědomí lidstva. S Boží pomocí může spravedlnost přijít pozdě, ale nikdy nechybí. Globální muslimská komunita by se měla postavit po bok ujgurských spisovatelů a silou pera prorazit temnotu, aby přivítala úsvit svobody a důstojnosti.

Současný stav ujgurské literatury je zrcadlem lidské civilizace. Když se do tohoto zrcadla podíváme, neuvidíme jen utrpení Ujgurů, ale i naši vlastní odvahu bránit pravdu. Kéž síla pera přetrvá a kéž ujgurská slova opět svobodně plynou zemí Východního Turkestánu.