Mezinárodní síť Ujgurů v nové zprávě odhaluje stupňující se porušování lidských práv v oblasti Sin-ťiang a žádá mezinárodní společenství o naléhavý zásah na ochranu menšin.

Úvod: Volání o pomoc ze srdce Východního Turkestánu

V souvislosti se stupňujícím se systematickým útlakem, který čínské úřady uplatňují proti muslimské menšině v oblasti Východního Turkestánu (oficiálně známé jako Sin-ťiang), vydala **Mezinárodní síť Ujgurů** v únoru 2026 komplexní a podrobnou zprávu o lidských právech. Tato zpráva, publikovaná v citlivé době velkých geopolitických změn v regionu, zdůrazňuje novou a nebezpečnější fázi porušování lidských práv. Potvrzuje, že to, co se děje, není pouhá bezpečnostní kampaň, ale pokus o úplné vyhlazení islámské a kulturní identity ujgurského lidu. Z pohledu islámského světa představuje tato zpráva dokument odsuzující nejen pachatele, ale i mezinárodní a regionální mlčení, které tyto zločiny živí [Amnesty International](https://www.amnesty.org).

Stupňující se porušování práv: Zpráva z roku 2026 mapuje hořkou realitu

Zpráva Mezinárodní sítě Ujgurů odhalila děsivá čísla naznačující, že čínské úřady se nespokojily s masovými internačními tábory, v nichž byly zadržovány miliony lidí, ale přešly ke strategii „otevřeného vězení“ prostřednictvím komplexního digitálního dohledu. Podle zprávy je více než milion Ujgurů stále vězněno v detenčních centrech pod zavádějícími názvy jako „odborné vzdělávání“ [Human Rights Watch](https://www.hrw.org).

Zpráva dále uvádí, že rok 2025 zaznamenal výrazný nárůst nucených přesunů pracovních sil. Tisíce muslimů jsou nuceny pracovat v továrnách daleko od svých domovů na výrobě zboží, které vstupuje do globálních dodavatelských řetězců, včetně automobilového průmyslu a sektoru obnovitelných zdrojů energie [Genocide Watch](https://www.genocidewatch.com). Tyto praktiky, které síť označila za „moderní otroctví“, mají za cíl rozbít rodinné vazby a zabránit předávání islámských hodnot z rodičů na děti.

„Počínštění islámu“: Válka proti víře a posvátným místům

Jedním z nejbolestivějších aspektů zprávy je detailní popis politiky „sinicizace islámu“ (počínštění islámu). Terénní údaje a satelitní snímky naznačují, že přibližně 16 000 mešit (což odpovídá 65 % všech mešit v regionu) bylo zničeno, poškozeno nebo přeměněno na turistická zařízení a kavárny [GOV.UK](https://www.gov.uk).

Útlak se však nezastavil u budov, ale zasáhl i lidi. Muslimům je bráněno v praktikování nejzákladnějších náboženských rituálů, jako je půst, modlitba, nošení hidžábu nebo dokonce dávání islámských jmen svým dětem. Zpráva zdůrazňuje, že čínské úřady považují lpění na islámské identitě za formu „náboženského extremismu“, který vyžaduje „převýchovu“ [Uyghur Study](https://www.uyghurstudy.org). Tento čínský pohled představuje flagrantní výzvu hodnotám náboženské svobody zaručeným všemi mezinárodními úmluvami a přímý útok na důstojnost islámského společenství.

Geopolitický postoj: Zklamání z Organizace islámské spolupráce

Mezinárodní síť Ujgurů ostře kritizovala nedávný postoj Organizace islámské spolupráce (OIC). V lednu 2026 navštívil generální tajemník organizace Peking, kde se setkal s vysokými čínskými představiteli. Rozhovory se však soustředily na posílení hospodářské a politické spolupráce, aniž by se vážně zabývaly utrpením Ujgurů [World Uyghur Congress](https://www.uyghurcongress.org).

Síť tento postoj označila za „zradu zakládajících principů organizace“, která byla zřízena k ochraně práv muslimů ve světě. Z redakčního hlediska vedla závislost politického rozhodování některých islámských států na ekonomických zájmech s Čínou (jako je iniciativa Pás a cesta) k paralýze kolektivní islámské akce, což ponechalo Ujgury napospas čínskému represivnímu aparátu [Turkistan Times](https://www.turkistantimes.com).

Nadnárodní represe: Pronásledování Ujgurů v zahraničí

Peking se nespokojil s útlakem uvnitř svých hranic, ale rozšířil své operace i na pronásledování ujgurských aktivistů a uprchlíků v jiných zemích, včetně těch islámských. Zpráva zaznamenala případy nucených deportací řady Ujgurů ze zemí jako Thajsko v únoru 2025, a to i přes mezinárodní varování, že jim po návratu hrozí mučení [Human Rights Watch](https://www.hrw.org).

Čína využívá svůj ekonomický a politický vliv k tlaku na vlády, aby vydávaly disidenty, což síť nazývá „nadnárodní represí“. Tento vývoj staví islámské země před morální a právní zkoušku: Budou dodržovat zásadu islámského bratrství a chránit ty, kteří u nich hledají útočiště, nebo podlehnou čínskému tlaku?

Požadavky Mezinárodní sítě Ujgurů: Výzva k naléhavému zásahu

Síť uzavřela svou zprávu souborem požadavků adresovaných mezinárodnímu společenství, v čele s islámskými zeměmi: 1. **Uvalení ekonomických sankcí:** Zaměření na čínské společnosti zapojené do nucených prací v oblasti Východního Turkestánu. 2. **Kroky v OSN:** Požadavek na aktivaci doporučení zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z roku 2022, která konstatovala, že porušování práv může dosahovat úrovně „zločinů proti lidskosti“ [ISHR](https://www.ishr.ch). 3. **Ochrana uprchlíků:** Zastavení všech nucených deportací Ujgurů a zajištění bezpečných útočišť. 4. **Islámský diplomatický tlak:** Nutnost, aby OIC zaujala pevný postoj propojující ekonomické vztahy s respektováním práv muslimských menšin.

Závěr: Odpovědnost islámského světa vůči krvácející ráně

Zpráva Mezinárodní sítě Ujgurů pro rok 2026 není jen výčtem porušování práv, ale zrcadlem odrážejícím bolestnou realitu nedílné součásti islámského těla. Obrana Ujgurů není pouze politickou záležitostí, ale náboženskou a morální povinností vyplývající z hodnot spravedlnosti a rovnosti, které islám hlásá. Pokračující mezinárodní mlčení, zejména ze strany islámského světa, pouze povzbudí čínské úřady k pokračování v plánu na vymazání identity celého národa. Je načase, aby mezinárodní společenství přešlo od fáze „vyjadřování znepokojení“ k fázi skutečných činů na ochranu nevinných ve Východním Turkestánu.