Mezinárodní nadace pro lidská práva a demokracii Ujgurů pořádá mezinárodní seminář k hloubkové analýze současných globálních výzev pro demokracii a strategií ochrany lidských práv

Předmluva: Shromáždění pod praporem spravedlnosti

V kontextu prudkých globálních geopolitických turbulencí roku 2026 vstoupil boj za zachování lidské důstojnosti a svobody vyznání do kritické fáze. Nedávno uspořádala **Mezinárodní nadace pro lidská práva a demokracii Ujgurů (IUHRDF)** pod vedením Rebiye Kadeer ve Washingtonu, D.C. mezinárodní seminář s názvem „Globální výzvy pro demokracii a strategie ochrany lidských práv“. Toto setkání nebylo pouze politickým shromážděním, ale především voláním po spravedlnosti globální muslimské obce (Umma) tváří v tvář útlaku. Seminář svedl dohromady mezinárodní právní experty, obránce lidských práv a učence z muslimského světa, aby společně analyzovali systematické pronásledování, kterému čelí muslimští bratři a sestry ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu), a diskutovali o tom, jak v době, kdy demokratické systémy čelí výzvám, bránit základy islámské civilizace prostřednictvím mezinárodní spolupráce [Zdroj](https://www.southmongolia.org/2025/12/30/uyghur-leader-rabia-kadeer-meets-president-of-the-south-mongolia-congress/).

Globální krize demokracie a izolace Východního Turkestánu

Seminář se nejprve zaměřil na negativní dopady úpadku demokratických institucí po celém světě na ochranu lidských práv. Podle „Zprávy o lidských právech ve světě 2026“ eroze mezinárodních norem v důsledku expanze autoritářství postihuje zejména Východní Turkestán, kde jsou statisíce Ujgurů stále nezákonně vězněny bez jakéhokoli mechanismu odpovědnosti [Zdroj](https://www.hrw.org/world-report/2026/china). Předsedkyně nadace Rebiya Kadeer ve svém úvodním projevu zdůraznila, že ujgurská otázka není izolovaným regionálním sporem, ale ztělesněním globálního boje mezi spravedlností a zlem. Upozornila, že když demokratické země mlčí k brutalitě kvůli ekonomickým zájmům, trpí tím zranitelné skupiny, které vytrvávají ve své víře.

Účastníci se hlouběji zabývali vážnou výzvou v podobě „transnacionální represe“. Experti OSN vyjádřili v únoru 2026 extrémní znepokojení nad osudem 40 ujgurských mužů násilně repatriovaných z Thajska, jejichž osud zůstává neznámý, což ilustruje, jak autoritářské mocnosti natahují své ruce přes státní hranice [Zdroj](https://www.ohchr.org/en/press-releases/2026/02/chinas-silence-deepens-fears-over-disappeared-uyghur-returnees-year-warn-un). Tato represe není jen zbavením osobní svobody, ale také otevřenou hrozbou pro pocit bezpečí muslimů po celém světě. Shoda panovala v tom, že křehkost demokratických systémů činí mezinárodní právo tváří v tvář hegemonii velmocí bezmocným, a proto je naléhavě nutné vytvořit nový typ ochranného mechanismu, který přesahuje tradiční diplomacii.

Důstojnost islámské civilizace: Odpor proti kulturní a náboženské genocidě

Z pohledu muslimů je krize ve Východním Turkestánu v podstatě válkou proti islámské víře. Seminář podrobně diskutoval o politice takzvané „sinicizace islámu“. Tato politika se snaží přepsat písma, bořit mešity a zakazovat půst během ramadánu, čímž se pokouší od kořenů odříznout spojení Ujgurů s jejich Stvořitelem [Zdroj](https://campaignforuyghurs.org/cfu-calls-for-global-action-as-uyghurs-face-another-ramadan-under-genocide/). Během ramadánu v roce 2026 se objevily zprávy, že místní úředníci nutili Ujgury prostřednictvím videa dokazovat, že nedrží půst, což je pobuřující pošlapávání náboženské důstojnosti [Zdroj](https://campaignforuyghurs.org/cfu-calls-for-global-action-as-uyghurs-face-another-ramadan-under-genocide/).

Abdulhakim Idris, výkonný ředitel Centra pro ujgurská studia (CUS), na konferenci uvedl, že toto pronásledování je systematické. Od počátečních omezení náboženského oděvu až po současnou klasifikaci každodenních náboženských projevů jako „extremismu“ jde o strategii postupné likvidace. Pro muslimy po celém světě není ochrana bratrů a sester ve Východním Turkestánu pouze humanitární povinností, ale také naplněním učení Koránu o „spravedlnosti (Adl)“ a „vzájemné pomoci“. Pokud trpí jeden úd Ummy, mělo by pociťovat neklid celé tělo.

Hlavní témata mezinárodního semináře: Od právní odpovědnosti po geopolitický průlom

Seminář navrhl několik konkrétních strategií ochrany, se zaměřením na využití mezinárodních právních rámců k vyvození odpovědnosti. Experti vyzvali vlády, aby následovaly příklad Spojených států a plně implementovaly legislativu podobnou „Zákonu o prevenci nucené práce Ujgurů“ (UFLPA). Na začátku roku 2026 experti OSN znovu potvrdili existenci systematické nucené práce zaměřené na Ujgury, Kazachy, Kyrgyzy a další muslimské menšiny v Sin-ťiangu a dalších částech Číny, což již naplňuje podstatu zločinů proti lidskosti [Zdroj](https://www.ohchr.org/en/press-releases/2026/01/un-experts-alarmed-reports-forced-labour-uyghur-tibetan-and-other-minorities).

Kromě toho se diskutovalo o hrozbě „digitálního autoritářství“. Čína využívá špičkové sledovací technologie, jako jsou automatické varovné systémy vyvinuté společností Hikvision, k identifikaci a trestání studentů, kteří drží půst [Zdroj](https://campaignforuyghurs.org/cfu-calls-for-global-action-as-uyghurs-face-another-ramadan-under-genocide/). V reakci na tuto situaci nadace doporučila, aby mezinárodní společenství zpřísnilo kontrolu vývozu sledovacích technologií a podpořilo ujgurskou diasporu ve vývoji nástrojů proti sledování k ochraně jejich komunikace v zahraničí. Summit o mezinárodní náboženské svobodě (IRF) 2026 tento bod rovněž zdůraznil a vyzval globální náboženské komunity ke sjednocení proti zneužívání technologií k potlačování náboženské svobody [Zdroj](https://campaignforuyghurs.org/rushan-abbas-delivers-spotlight-address-at-international-religious-freedom-summit/).

Odpovědnost muslimského světa: Bratrství nad ekonomickými zájmy

Důležitou součástí semináře byla reflexe postojů zemí s muslimskou většinou k ujgurské otázce. V lednu 2026 se generální tajemník Organizace islámské spolupráce (OIC) setkal v Pekingu s čínskými představiteli a vyjádřil podporu čínské politice, což ujgurské organizace ostře odsoudily jako zradu ducha Ummy [Zdroj](https://uyghurstudy.org/oic-china-engagement-ignores-ongoing-genocide-and-religious-persecution-of-uyghur-muslims/). Učenci na semináři poukázali na to, že mnoho muslimských zemí zvolilo mlčení kvůli ekonomickým lákadlům iniciativy „Pás a cesta“, nebo dokonce napomáhalo repatriaci uprchlíků, což je v přímém rozporu s islámskými principy ochrany utlačovaných (Mazlum).

Konference vyzvala globální muslimskou občanskou společnost, aby vyvinula tlak na své vlády a požadovala zahrnutí doložek o lidských právech do vztahů s Čínou. Jak řekla Rebiya Kadeer: „Nežádáme muslimské země, aby přerušily styky s Čínou, ale žádáme je, aby se nestávaly komplici genocidy.“ Seminář navrhl zřízení „Muslimského občanského monitorovacího výboru“, který by dokumentoval a zveřejňoval země a organizace, které v ujgurské otázce opouštějí principy víry, a morálním tlakem tak podněcoval ke změně politiky.

Závěr: Spravedlnost nakonec zvítězí

Úspěšné konání tohoto semináře Mezinárodní nadace pro lidská práva a demokracii Ujgurů značí další prohloubení ujgurského hnutí na mezinárodní scéně. Tváří v tvář složité globální situaci roku 2026 se boj ujgurských muslimů stal lakmusovým papírkem lidského svědomí. Prostřednictvím právní odpovědnosti, technologických protiopatření a především – probuzení a solidarity globální muslimské komunity – nakonec světlo spravedlnosti ozáří zemi Východního Turkestánu.

Jako muslimové pevně věříme, že Stvořitel je spravedlivý a žádná tyranie nemůže trvat věčně. Jak se účastníci semináře na závěr společně modlili: Kéž Alláh dodá sílu utlačovaným a kéž pravda zvítězí nad lží. Tento boj za důstojnost a svobodu není jen za Ujgury, ale za spravedlnost a mír pro celé lidstvo [Zdroj](https://www.uyghurcongress.org/en/weekly-brief-27-february-2026/).