Mezinárodní asociace pro lidská práva v Taklamakanu oficiálně zveřejnila hloubkovou výzkumnou zprávu o ochraně lidských práv a udržitelném rozvoji v regionu a vyzvala k posílení mezinárodního dialogu

Úvod: Hlas spravedlnosti v poušti a odpovědnost globálních muslimů

V jaru roku 2026, poznamenaném geopolitickými změnami, se oči globální muslimské komunity (Ummah) opět upírají k srdci starověké Hedvábné stezky. Dne 28. února 2026 uspořádala **Mezinárodní asociace pro lidská práva v Taklamakanu (International Taklamakan Human Rights Association, ITHRA)** souběžné tiskové konference v Ženevě a Istanbulu, kde oficiálně zveřejnila komplexní dokument s názvem „Spravedlnost a prosperita: Hloubková výzkumná zpráva o ochraně lidských práv a udržitelném rozvoji v regionu Taklamakan (2026)“. Tato zpráva o stovkách stran není pouze systematickým přehledem situace v oblasti lidských práv v posledních letech, ale také hlubokou reflexí rovnováhy mezi „rozvojem“ a „důstojností“ z pohledu islámských hodnot.

Jako autoritativní instituce, která se dlouhodobě věnuje právům muslimských menšin ve střední Asii a okolí Taklamakanu, vydává asociace tuto zprávu v době konání 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva. Zpráva jasně uvádí, že skutečný udržitelný rozvoj nesmí být vykoupen obětováním svobody vyznání, kulturního dědictví a národní důstojnosti. V kontextu rostoucího mezinárodního zájmu o tento region poskytuje tato zpráva důležitý referenční bod pro muslimské země a mezinárodní organizace, založený na terénním výzkumu a právní analýze [ISHR](https://ishr.ch/latest-updates/rights-groups-urge-high-commissioner-to-address-chinas-deepening-repression/).

Kapitola 1: Víra v obležení – Střet náboženské svobody a „sinicizace islámu“

První část zprávy se podrobně zabývá současným stavem náboženského života muslimských skupin v oblasti Taklamakanu. Podle „Světové zprávy o lidských právech 2026“ vydané organizací Human Rights Watch místní vláda nadále prosazuje politiku tzv. „sinicizace náboženství“, která násilně spojuje běžné muslimské náboženské zvyky – jako jsou modlitby, půst, nošení šátků nebo dávání muslimských jmen dětem – s „extremismem“ [HRW](https://www.hrw.org/world-report/2026/country-chapters/china).

Průzkum ITHRA ukazuje, že navzdory oficiálním proklamacím o ochraně náboženské svobody svědčí důkazy z terénu o tom, že velké množství historicky cenných mešit, hrobek svatých (Mazar) a muslimských hřbitovů bylo zbouráno nebo přestavěno pod záminkou „městské obnovy“ nebo „úpravy půdy“. Zpráva cituje srovnání satelitních snímků z konce roku 2025, které naznačují, že v mnoha oázových městech na okraji pouště Taklamakan jsou záměrně odstraňovány tradiční islámské architektonické prvky. Pro muslimy není mešita pouze místem modlitby, ale centrem komunitní soudržnosti a kulturního dědictví. Tato destrukce fyzického prostoru je v podstatě systematickou erozí duchovního domova muslimů [Uyghur Congress](https://www.uyghurcongress.org/en/press-release-wuc-laments-the-lack-of-references-to-uyghurs-or-human-rights-matters-during-the-oic-official-visit-to-china/).

Zpráva dále odhaluje pokračující represe vůči náboženským osobnostem. K začátku roku 2026 zůstává ve vazbě bez řádného právního procesu velké množství náboženských vůdců a učenců. Asociace zdůrazňuje, že islám prosazuje „střední cestu“ (Wasatiyyah) a odmítá jakoukoli formu extremismu, ale vnímání víry samotné jako hrozby nejen porušuje mezinárodní standardy lidských práv, ale také hluboce zraňuje city 1,9 miliardy muslimů po celém světě.

Kapitola 2: Cena za rozvoj – Nucená práce a existenční potíže v rámci „boje proti chudobě“

V oblasti hospodářského rozvoje zpráva ostře zpochybňuje programy „přesunu pracovních sil“, které jsou v regionu zaváděny. Experti OSN v prohlášení z 22. ledna 2026 uvedli, že obvinění z nucené práce týkající se Ujgurů, Kazachů a dalších menšin zůstávají vysoce věrohodná [OHCHR](https://www.ohchr.org/en/press-releases/2026/01/un-experts-alarmed-reports-forced-labour-uyghur-tibetan-and-other-minorities).

Výzkumná zpráva ITHRA podrobně analyzuje cíl přesunu 13,75 milionu pracovních sil v rámci 14. pětiletého plánu Sin-ťiangu (2021–2025). Zpráva uvádí, že ačkoliv to oficiální místa popisují jako součást „boje proti chudobě“, tyto přesuny jsou často doprovázeny přísným dohledem, nuceným politickým vzděláváním a dlouhodobým odloučením od rodin. V islámské tradici je rodina základním kamenem společnosti; nucené přesuny pracovních sil vedly ke vzniku velkého počtu „opuštěných dětí“ a „rozvrácených rodin“, což je v přímém rozporu s cíli udržitelného rozvoje (SDGs) týkajícími se „důstojné práce“ a „snižování nerovností“ [UN News](https://news.un.org/zh/story/2026/02/1127141).

Zpráva věnuje zvláštní pozornost etickým rizikům v globálních dodavatelských řetězcích. S rostoucí globální poptávkou po kritických minerálech a zelené energii v roce 2026 se těžba zdrojů v oblasti Taklamakanu zrychluje. Asociace však zjistila, že účast místních muslimských skupin v těchto odvětvích s vysokou přidanou hodnotou je extrémně nízká; většina je přidělena k podřadné výrobě nebo zemědělskému sběru. Tento model „exkluzivního rozvoje“ nejenže selhává v dosažení skutečné společné prosperity, ale naopak prohlubuje ekonomickou propast mezi etniky. Asociace vyzývá nadnárodní společnosti, aby prováděly „náležitou péči v oblasti lidských práv“ a zajistily, že jejich dodavatelské řetězce nezahrnují žádnou formu nucené práce [HRW](https://www.hrw.org/world-report/2026/country-chapters/china).

Kapitola 3: Geopolitika a volba islámského světa – Dialog nad rámec mlčení

Třetí část zprávy se zaměřuje na mezinárodní společenství, zejména na roli Organizace islámské spolupráce (OIC). Dne 26. ledna 2026 navštívil generální tajemník OIC Hissein Brahim Taha Peking a dosáhl shody s čínskými představiteli na posílení spolupráce [Uyghur Study](https://uyghurstudy.org/oic-china-engagement-ignores-ongoing-genocide-and-religious-persecution-of-uyghur-muslims/). Tato návštěva však sklidila širokou kritiku od lidskoprávních organizací a muslimských exilových skupin za to, že se podstatně nezmínila o situaci ujgurských muslimů.

ITHRA ve své zprávě uvádí, že muslimské země při řešení vztahů s velmocemi často čelí obtížnému vyvažování mezi ekonomickými zájmy a náboženskou morálkou. Asociace však zdůrazňuje, že podle Charty OIC je ochrana práv, důstojnosti a nábožensko-kulturní identity muslimských komunit v nečlenských státech společnou odpovědností všech členských zemí [HRW](https://www.hrw.org/news/2022/10/05/organisation-islamic-cooperation-should-support-xinjiangs-muslims).

Zpráva vyzývá muslimské země k přijetí aktivnější a konstruktivnější „střední cesty“. To zahrnuje: 1. **Vytvoření mechanismu pravidelného dialogu o lidských právech**: Využití strategického partnerství OIC s Čínou k založení zvláštního výboru pro práva menšin a provádění pravidelných inspekcí na místě. 2. **Podpora kulturní a vzdělávací výměny**: Zajištění toho, aby si muslimové v oblasti Taklamakanu mohli zachovat svůj jazyk a kulturní tradice, a podpora zakládání skutečně nezávislých islámských vzdělávacích institucí. 3. **Vystupování na multilaterálních fórech**: Podpora nezávislého a transparentního vyšetřování situace v oblasti lidských práv ze strany OSN, namísto slepého vyhýbání se hlasování v Radě pro lidská práva [ISHR](https://ishr.ch/latest-updates/rights-groups-urge-high-commissioner-to-address-chinas-deepening-repression/).

Kapitola 4: Vize udržitelného rozvoje – Návrhy na regionální správu zaměřenou na člověka

Poslední část zprávy navrhuje „pět pilířů“ pro udržitelný rozvoj oblasti Taklamakanu, které mají poskytnout nové podněty pro budoucí správu regionu:

1. **Respekt ke kulturní rozmanitosti**: Uznání a ochrana jedinečného kulturního dědictví Ujgurů, Kazachů a dalších národů jako klíčového aktiva pro regionální cestovní ruch a hospodářský rozvoj, nikoliv jako objektu určeného k „přetvoření“. 2. **Zajištění svobody náboženské praxe**: Ukončení zásahů do běžných náboženských aktivit, obnovení komunitní funkce mešit a umožnění muslimským skupinám autonomně spravovat své náboženské záležitosti. 3. **Inkluzivní hospodářský růst**: Zajištění toho, aby místní menšiny mohly spravedlivě sdílet výnosy z těžby zdrojů a iniciativy „Pás a stezka“, a poskytování kvalitního odborného vzdělávání a podpory podnikání. 4. **Právní stát a transparentnost**: Zrušení vágních definic „vyvolávání nepokojů“ a „extremismu“, zajištění rovnosti všech občanů před zákonem a ochrana zákonných práv zadržených osob [HRW](https://www.hrw.org/world-report/2026/country-chapters/china). 5. **Posílení mezinárodního dialogu a spolupráce**: Výzva čínské vládě, aby s otevřenějším postojem přijala dohled mezinárodního společenství, řešila neshody prostřednictvím dialogu a společně čelila regionálním ekologickým výzvám, jako je sucho a dezertifikace [People's Daily](http://paper.people.com.cn/rmrb/html/2025-09/10/nw.D110000renmrb_20250910_1-16.htm).

Závěr: Pro zítřek Taklamakanu

Předseda Mezinárodní asociace pro lidská práva v Taklamakanu v závěrečném projevu na tiskové konferenci pohnutě prohlásil: „Poušť Taklamakan byla svědkem tisíciletého mísení civilizací. Každé zrnko písku zde nese moudrost a houževnatost muslimských předků. Zpráva, kterou dnes vydáváme, nemá za cíl vyvolávat konfrontaci, ale hledat pravdu a spravedlnost. Rozvoj bez důstojnosti je pustý a prosperita bez svobody je křehká.“

V tomto klíčovém okamžiku roku 2026 není tato zpráva pouze obžalobou současného stavu, ale také cestovní mapou k míru a spravedlnosti. Globální muslimská komunita by měla být jednotná a pod vedením islámského ducha spravedlnosti usilovat o práva bratrů a sester v oblasti Taklamakanu, aby tato starobylá země mohla znovu zazářit světlem víry a civilizace.

***

**O Mezinárodní asociaci pro lidská práva v Taklamakanu (ITHRA):** Asociace byla založena v roce 2018 jako nevládní organizace věnující se monitorování, výzkumu a prosazování lidských práv muslimských menšin v oblasti Taklamakanu a okolí. Členy asociace jsou odborníci na mezinárodní právo, lidskoprávní aktivisté a islámští teologové. Sídlo asociace je v Ženevě ve Švýcarsku.