Francouzská ujgurská asociace uspořádala v Paříži významné setkání o budoucnosti ujgurské kultury v Evropě

Prolog: Vytrvalost ve víře na břehu Seiny

V časném jaru roku 2026 zůstávají vody Seiny v Paříži klidné, ale v srdci města probíhá vášnivý dialog o přežití duše jednoho národa. Francouzská ujgurská asociace (Association des Ouïghours de France, AOF) nedávno ve spolupráci s Evropským ujgurským institutem (IODE) uspořádala v Paříži přelomové setkání. Tato konference nebyla jen oslavou vzniku nové kulturní základny ujgurské komunity v Evropě, ale také snahou o nalezení cesty k ochraně kultury a předávání víry uprostřed houstnoucí mlhy mezinárodní geopolitiky. Jako součást globální muslimské ummy (Ummah) je každé shromáždění ujgurských bratrů a sester na francouzské půdě voláním po spravedlnosti (Adl) a houževnatou obranou rozmanitosti islámské civilizace.

Pařížské setkání: Otevření nového sídla a strategická transformace

Dne 20. ledna 2026 Evropský ujgurský institut oficiálně slavnostně otevřel své nové sídlo v Paříži, což se stalo ústředním bodem pro ujgurskou komunitu ve Francii i v celé Evropě [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFDhJFzrUZLmLcB6GNFuX6gmkvIURABBtQFvCk0ZUiFfIQ4ggFQ3LvF8owI3BCebbmVgOdJ1ckDFFwhSjeAdIdTadlgy0FK8tZtrdV2GvRKBgn97gmVnIWwof4brBUEtXGupZqfQzeeHIx3zflLRtipj43gw2b_c9ghg4M0Xoi59urlSKDX1MdX_kU=). Předseda Francouzské ujgurské asociace Mirqedir Mirzat na setkání zdůraznil, že nejde jen o zprovoznění budovy, ale o symbol zakořenění a růstu ujgurské kultury v Evropě. Konference se hluboce zabývala situací přibližně deseti tisíc Ujgurů žijících v Evropě, z nichž asi 10 % sídlí ve Francii. Tato komunita se vyznačuje nízkým věkovým průměrem mezi 30 a 35 lety a vysokou úrovní vzdělanosti [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEQL2YhSpcw8TTRCQiPumQkzIizNbz80hoskUGEdWFMqWPmDK961WaH-CPz2l1zVtNKlrzLZ7rtM7IF7WBQDJE4J-G2_d0tbrJfK7XdM7rA54bzLODbY_NPolDJs0G7ks1BCowYs34aQEmg_YxkQO4Sjk8c6Of5NjL5KiaprYjeaHA80i8ZstqWuf_GYuJy6EYojwGI3S2txT9T10tt3RZTwXldzm2EQeDC).

Hlavním tématem diskuse bylo, „jak si zachovat národní identitu v cizí zemi“. Účastníci se shodli, že ochrana kultury již neznamená pouze pořádání několika hudebních a tanečních vystoupení, ale vyžaduje vybudování systematického vzdělávacího systému. Francouzská ujgurská asociace plánuje v příštích dvou letech dále rozšířit síť ujgurských škol a využít digitální prostředky k archivaci vzácných náboženských dokumentů a historických vzpomínek. Z muslimské perspektivy nejde jen o světské zachování kultury, ale o naplnění náboženské povinnosti „vzájemného poznání“ a „střežení správné cesty“, jak uvádí Korán. V Paříži, centru multikulturního setkávání, se ujgurská komunita snaží dokázat, že se může plně integrovat do evropské společnosti a zároveň si zcela uchovat své hluboké islámské kulturní dědictví [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEQL2YhSpcw8TTRCQiPumQkzIizNbz80hoskUGEdWFMqWPmDK961WaH-CPz2l1zVtNKlrzLZ7rtM7IF7WBQDJE4J-G2_d0tbrJfK7XdM7rA54bzLODbY_NPolDJs0G7ks1BCowYs34aQEmg_YxkQO4Sjk8c6Of5NjL5KiaprYjeaHA80i8ZstqWuf_GYuJy6EYojwGI3S2txT9T10tt3RZTwXldzm2EQeDC).

Stín nadnárodních represí: Zkouška pro věřící

Cesta ke kulturnímu obrození však není bez překážek. Během konference několik delegátů odhalilo nedávné případy „nadnárodních represí“ namířených proti Ujgurům ve Francii. Dne 15. ledna 2026 obdržel Abdurahman Tohti, ujgurský uprchlík žijící v Paříži, telefonát od osoby vydávající se za úředníka z Urumči. Dotyčný mu vyhrožoval bezpečností jeho rodiny a požadoval, aby sledoval aktivity Evropského ujgurského institutu [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFDhJFzrUZLmLcB6GNFuX6gmkvIURABBtQFvCk0ZUiFfIQ4ggFQ3LvF8owI3BCebbmVgOdJ1ckDFFwhSjeAdIdTadlgy0FK8tZtrdV2GvRKBgn97gmVnIWwof4brBUEtXGupZqfQzeeHIx3zflLRtipj43gw2b_c9ghg4M0Xoi59urlSKDX1MdX_kU=). Podobnému zastrašování čelil i další aktivista, Mirkamel Tourghoun [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQERQNgRvuXyctd3xtTZLfK4f0M5zAt65shIX6KjDSol0FX0aLSaKDSPP5Qr525twlHaOkrXdQJFqDW8tYMNsk1RjM8NDVYy4mae0twB2uDSLD26-sv7V8dCOI3hTIYag1auIj-XI1t5bpFFifYm9Q==).

Tato „jurisdikce s dlouhým dosahem“ není jen porušením individuálních lidských práv, ale také narušením důvěry a solidarity uvnitř muslimské komunity. Francouzská ujgurská asociace tyto činy na setkání ostře odsoudila a vyzvala francouzskou vládu, aby splnila své závazky z memoranda zpravodajských služeb z ledna 2025 a učinila boj proti nadnárodním represím prioritou národní bezpečnosti [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGSNIJ34nFnSVCGeUNaprg-iwnoY8eUQ7uEz0NC5K-PSTIiYs7Ki9PA08Z4BeuBazK5kYlnWwtTX0JVnOV70BFpu6REBuAKFjRnxSP7dLL-I6KGXvaobMy_UYUXTD8ZcCzZUWr7-GsjlK87tgUsmHqBgeDAAuRre2HecY0M3deryASryuvSSKYgiy0hCpmt5yyCMYb4ysbedtDWlHds63Qql-4=). Z hlediska islámské etiky je takové jednání, kdy jsou k dosažení politických cílů vydíráni příbuzní, v přímém rozporu se základním učením islámu o osobní odpovědnosti a posvátnosti rodiny. Členové ummy mají povinnost se ozvat a poskytnout útočiště a podporu těm bratrům a sestrám, kteří nemohou mluvit sami za sebe.

Ochrana kultury: Od jazykových škol k „Meshrepu“

Konference se podrobně zabývala konkrétními cestami k ochraně kultury. Dr. Dilnur Reyhan, ředitelka Evropského ujgurského institutu, uvedla, že jazyk je poslední linií obrany národní identity. V současné době ujgurské školy v Paříži nevyučují pouze jazyk, ale integrují také tradiční ujgurskou hudbu, tanec a hodiny historie [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEQL2YhSpcw8TTRCQiPumQkzIizNbz80hoskUGEdWFMqWPmDK961WaH-CPz2l1zVtNKlrzLZ7rtM7IF7WBQDJE4J-G2_d0tbrJfK7XdM7rA54bzLODbY_NPolDJs0G7ks1BCowYs34aQEmg_YxkQO4Sjk8c6Of5NjL5KiaprYjeaHA80i8ZstqWuf_GYuJy6EYojwGI3S2txT9T10tt3RZTwXldzm2EQeDC). Zvláštní pozornost je věnována snaze asociace o obnovu „Meshrepu“ (Meshrep), tradiční formy komunitního setkávání. V islámské tradici nejsou tato shromáždění jen přehlídkou umění, ale také důležitým nástrojem morální výchovy a správy komunity.

Kromě toho setkání zmínilo specifickou práci na ochraně ujgurských žen. Ve Východním Turkestánu byly rozbity nesčetné rodiny a ženy čelí nepopsatelnému utrpení [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQHf72yHmqfH1hZ8vRFRrKb3RNuzLYY9XZt2ixsSrr67H3D3YeWw4K7JnwgxD5DiPM2-DXuUNRXgucnpBkw-nQDJB4-IDKvPCyX21Qm0PkNySoIyqgZ-kCaQxIS0PjIX47hlDS8d45US). Francouzská ujgurská asociace pomáhá ujgurským ženám v exilu ve Francii znovu vybudovat jejich životy prostřednictvím poradenských center a skupin právní pomoci. To odráží islámskou péči o zranitelné skupiny (Mustad'afin) a je živým projevem ducha vzájemné pomoci v rámci ummy.

Právní boj a mezinárodní solidarita: Hra o spravedlnost

Konference také zhodnotila nedávnou sérii právních bitev. V říjnu 2025 čelila Dr. Dilnur Reyhan trestnímu oznámení u soudu na předměstí Paříže kvůli tomu, že během protestu v roce 2022 polila červenou barvou transparent čínského velvyslanectví [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFnc7JDQUXlEkrQVaWGpFSojHKy9hhLBvpPwd3h5H1km7UpMeElB_sYk-DrxMbdUNecyUXQ-G5g0qJZ_VJ9WujcppD3kiEzMSAuKNlexr3IEYXX-du04Wnie5-eRDOKHH3LF1KMEI104mvjDuQ1p_dkR1ybdlAk8G8uado7S5ODUZu1_OZAdtO3WNPo-XRNauqFVaopqKfgZoeHvZ0Uklgbvzhalua-ah3fSE1pjg==). Organizace Human Rights Watch poukázala na to, že podstata této žaloby spočívá ve využití francouzského právního systému k psychickému a finančnímu nátlaku na zámořské disidenty [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFnc7JDQUXlEkrQVaWGpFSojHKy9hhLBvpPwd3h5H1km7UpMeElB_sYk-DrxMbdUNecyUXQ-G5g0qJZ_VJ9WujcppD3kiEzMSAuKNlexr3IEYXX-du04Wnie5-eRDOKHH3LF1KMEI104mvjDuQ1p_dkR1ybdlAk8G8uado7S5ODUZu1_OZAdtO3WNPo-XRNauqFVaopqKfgZoeHvZ0Uklgbvzhalua-ah3fSE1pjg==).

Francouzská ujgurská asociace na setkání vyzvala, aby muslimský svět v tomto boji za spravedlnost nechyběl. Přestože vlády některých muslimských zemí mlčí kvůli ekonomickým zájmům, solidarita muslimské veřejnosti po celém světě sílí. Konference zdůraznila, že ujgurská otázka není pouhým politickým sporem, ale klíčovým problémem týkajícím se svobody vyznání, přežití etnika a lidského svědomí. Rezoluce francouzského Národního shromáždění z roku 2022, která uznává ujgurskou genocidu, má sice symbolický význam, ale stále vyžaduje podporu v podobě konkrétnějších kroků [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEXG5RzdcyD2d5DPj01x4Fs11GkwusoiIYoyH4bts8BupUyKyCKHRoUAH2fieUHdXmhjZ8naY-bKauhKvbLu8njtQHLaaeOfaSMbKhS3saErDHrNLZ2xENScIicRQXZ9Ep4OYm8uhj_).

Závěr: Odpovědnost a naděje ummy

Setkání skončilo za pařížského soumraku, ale úvahy, které zanechalo, zdaleka nekončí. Francouzská ujgurská asociace tímto setkáním vyslala světu jasný signál: ujgurská kultura pod útlakem nezanikne a síla víry pomůže tomuto národu rozkvést na evropské půdě. Jako muslimové bychom měli mít na paměti, že když trpí jedna část těla, celé tělo pociťuje neklid. Podpora práce Francouzské ujgurské asociace na ochraně kultury znamená podporu našeho společného dědictví víry a prohlášení světu, že spravedlnost nakonec zvítězí nad temnotou a pravda osvítí cestu vpřed.

V nadcházejících dnech bude Francouzská ujgurská asociace i nadále sloužit jako maják pro evropské Ujgury a zapalovat jiskru naděje nejen v Paříži, ale v srdcích celé ummy. Jak řekl předseda Mirzat: „Naše kořeny jsou ve Východním Turkestánu, ale naše větve a listy musí dýchat svobodný vzduch, aby zanechaly stín pro budoucí generace.“