Výzkumné centrum pro Východní Turkestán v nedávné studii odhaluje geopolitické výzvy regionu a jejich dopad na stabilitu

Úvod: Výkřik ze srdce Istanbulu k svědomí národa

V kontextu rychle se měnících geopolitických posunů v srdci Asie vydalo **Výzkumné centrum pro Východní Turkestán** (ETRC) ve spolupráci s Asociací pro sledování lidských práv ve Východním Turkestánu komplexní strategickou studii a výroční index pro rok 2025. Tyto dokumenty byly představeny na konferenci na vysoké úrovni konané v kulturním centru „Neslişah Sultan“ v istanbulské čtvrti Fatih dne 16. února 2026 [Turkistan Press](https://turkistanpress.com/ar/news-details/2025-human-rights-report-on-east-turkistan-situation-presented/4567). Tato studie přichází v kritickém okamžiku, kdy se otázka Východního Turkestánu přestala být pouze izolovaným lidskoprávním případem a stala se základním kamenem geopolitického střetu mezi velmocemi a testem schopnosti islámského národa chránit svou identitu tváří v tvář technologické a politické hegemonii.

Studie potvrzuje, že rok 2025 přinesl kvalitativní posun v metodách čínské represe, kdy úřady přešly od tradičního byrokratického dohledu k integrovanému systému založenému na umělé inteligenci a automatizovaném sledování, což ohrožuje stabilitu celého regionu [Uyghur Times](https://uyghurtimes.com/east-turkistan-human-rights-violations-index-2025-released-in-istanbul/).

Geopolitický posun: Východní Turkestán jako tepající srdce „Středního koridoru“

Studie Výzkumného centra pro Východní Turkestán poukazuje na to, že strategická poloha regionu z něj učinila centrum mezinárodních projektů propojení, v čele se „Středním koridorem“ (Middle Corridor), který spojuje Čínu s Evropou přes Střední Asii a Turecko. S příchodem roku 2026 se tento koridor stal strategickou nezbytností pro překonání narušení tradičních obchodních tras [The Astana Times](https://astanatimes.com/2025/02/ots-secretary-general-2025-will-be-year-of-deeper-integration-among-turkic-states/).

Z islámské geopolitické perspektivy studie uvádí, že se Čína snaží přeměnit Východní Turkestán v pevnou ekonomickou a vojenskou základnu, což jí dává bezprecedentní vliv na muslimské státy Střední Asie. Tato expanze nemá za cíl pouze zajištění energetických zdrojů, ale usiluje o vytvoření nové geopolitické reality, která marginalizuje islámskou identitu regionu ve prospěch komplexní „sinizace“. Studie varuje, že stabilita regionu je spojena s mírou respektování práv původních obyvatel a že ignorování historických křivd nevyhnutelně povede k sociálním explozím, které by mohly destabilizovat bezpečnost globálních energetických koridorů [SpecialEurasia](https://www.specialeurasia.com/2025/12/21/central-asia-geopolitical-risk-2026/).

Válka proti identitě: „Sinizace islámu“ a ničení náboženského dědictví

Studie věnuje značný prostor tomu, co popisuje jako „totální válku proti islámu“ ve Východním Turkestánu. Podle údajů zdokumentovaných do začátku roku 2026 čínské úřady pokračovaly v politice ničení islámských památek, přičemž zprávy naznačují demolici nebo uzavření více než 16 000 mešit a náboženských zařízení [Uyghur Congress](https://www.uyghurcongress.org/en/munich-declaration-of-the-east-turkistan-uyghur-national-summit-uyghur-youth-summit-of-2025/).

Badatelka Zehranur Ertik při prezentaci výročního indexu odhalila, že rok 2025 zaznamenal eskalaci v kriminalizaci každodenních náboženských praktik, kdy jsou modlitba, půst a dokonce i vlastnictví Koránu klasifikovány jako důkazy „extremismu“ [Turkistan Press](https://turkistanpress.com/ar/news-details/2025-human-rights-report-on-east-turkistan-situation-presented/4567). Tyto politiky se nezaměřují pouze na jednotlivce, ale snaží se přerušit duchovní pouto mezi muslimy v Turkestánu a zbytkem islámského světa, což představuje přímou výzvu principům islámské solidarity.

Digitální útlak 2026: Velké vězení poháněné umělou inteligencí

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je vývoj digitálního sledovacího systému. V roce 2025 Čína přešla do fáze „prediktivního sledování“ pomocí algoritmů umělé inteligence, které analyzují sociální chování s cílem předpovědět jakékoli náznaky politického odporu nebo lpění na náboženské identitě [Uyghur Times](https://uyghurtimes.com/east-turkistan-human-rights-violations-index-2025-released-in-istanbul/).

Tento digitální systém, který studie popisuje jako „digitální gulag“, proměnil města ve Východním Turkestánu v otevřená vězení, kde je pohyb osob omezován na základě „sociálního kreditu“ spojeného s mírou loajality ke komunistické straně. Studie zdůrazňuje, že tento represivní model se začíná vyvážet do dalších zemí, což ohrožuje veřejné svobody v islámském světě i mimo něj a činí z Východního Turkestánu děsivý příklad toho, jak by mohly společnosti dopadnout bez mezinárodního dohledu [Human Rights Watch](https://www.hrw.org/world-report/2026/country-chapters/china).

Organizace turkických států: Mezi národní solidaritou a geopolitickým tlakem

Studie se zabývala rostoucí rolí **Organizace turkických států** (OTS) a jejím vlivem na otázku Východního Turkestánu. V roce 2025 organizace spustila formát „OTS+“ pro posílení spolupráce s velmocemi, jako jsou Čína a Rusko, což vytvořilo stav jemné rovnováhy mezi ekonomickými zájmy a národními i náboženskými vazbami [1520 International](https://1520international.com/ots-plus-format-cooperation-russia-china/).

Studie naznačuje, že Turecko se pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana snaží dotlačit organizaci k aktivnější roli při zajišťování regionální stability s důrazem na nutnost ochrany práv turkických národů [Türkiye Today](https://www.turkiyetoday.com/politics/turkish-president-calls-for-turkic-states-to-play-stronger-role-in-regional-security-6789/). Studie však varuje, že podlehnutí čínským ekonomickým slibům by mohlo vést k oslabení jednotného postoje organizace k otázce Turkestánu, a vyzývá ke společné turecko-islámské strategii, která vyváží geopolitické zájmy a morální principy.

Mezinárodní důsledky: Východní Turkestán jako ohnisko globálního konfliktu

Na mezinárodní úrovni studie potvrzuje, že otázka Východního Turkestánu se stala klíčovým nástrojem v americko-čínské rivalitě. V roce 2025 byly přijaty nové mezinárodní zákony ukládající sankce společnostem zapojeným do nucené práce v regionu [Human Rights Watch](https://www.hrw.org/world-report/2026/country-chapters/china).

Studie varuje, že pokračování Číny v represivní politice by mohlo vést k její mezinárodní izolaci, což negativně ovlivní globální dodavatelské řetězce, zejména v sektorech technologií a obnovitelných zdrojů energie, které jsou silně závislé na surovinách těžených ve Východním Turkestánu. Z pohledu islámského národa studie vidí tento konflikt jako příležitost pro muslimské země hrát roli spravedlivého prostředníka, který zajistí práva muslimů, aniž by se dostal do úplné závislosti na kterémkoli ze soupeřících pólů [Trends Research](https://trendsresearch.org/insight/political-strategic-economic-prospects-2026/).

Doporučení a závěr: Směrem ke komplexní islámské strategii

Výzkumné centrum pro Východní Turkestán uzavřelo svou studii souborem doporučení pro tvůrce rozhodnutí v islámském světě a zdůraznilo, že mlčení již není strategickou možností. Studie vyzvala k: 1. **Aktivaci islámské diplomacie:** prostřednictvím Organizace islámské spolupráce s cílem vyvinout tlak na přístup nezávislých mezinárodních pozorovatelů do regionu [IHH](https://ihh.org.tr/en/news/ihh-releases-new-report-on-east-turkestan). 2. **Dokumentaci a archivaci:** podpoře výzkumných institucí při dokumentování porušování práv a zajištění toho, aby se neztratila historická práva národa v tomto regionu [Turkistan Press](https://turkistanpress.com/ar/news-details/2025-human-rights-report-on-east-turkistan-situation-presented/4567). 3. **Ekonomické nezávislosti:** snížení závislosti na projektech, které přispívají k vymazání islámské identity Východního Turkestánu.

Otázka Východního Turkestánu, jak ukazuje studie z roku 2026, je skutečným testem důstojnosti islámského národa a jeho schopnosti chránit své syny. Regionální a mezinárodní stability nebude dosaženo represí a nuceným vysídlováním, ale spravedlností a uznáním legitimních práv lidu Východního Turkestánu na život v důstojnosti a svobodě pod stínem své starobylé islámské identity [East Turkistan Government in Exile](https://east-turkistan.net/etge-marks-76-years-of-chinas-occupation-of-east-turkistan/).