Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu vyvíjí významné aktivity na ochranu kulturní identity ujgurského lidu a posílení jednoty

Úvod

Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu (Doğu Türkistan Kültür ve Dayanışma Derneği) je již mnoho let jednou z nejdůležitějších organizací, které obětavě pracují v Turecku i na mezinárodní úrovni na ochraně práv ujgurského lidu, zachování jeho kulturní identity a prosazování otázky Východního Turkestánu do agendy islámské ummy. Zejména v dnešní době, kdy vrcholí systematická asimilace a kulturní genocida prováděná čínskou vládou ve Východním Turkestánu, mají aktivity tohoto sdružení zásadní význam pro zachování existence ujgurského lidu. Od počátku roku 2026 sdružení dále posílilo svůj vliv prostřednictvím řady nových politických a kulturních aktivit [Zdroj](https://durusthaber.com).

Historické pozadí a poslání sdružení

Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu bylo založeno v roce 1989 v tureckém městě Kayseri a je považováno za jednu z nejstarších a nejvlivnějších ujgurských organizací v Turecku. Předseda sdružení, pan Seyit Tümtürk, je již mnoho let znám jako jedna ze symbolických postav tohoto hnutí [Zdroj](https://dostder.org.tr). Hlavním posláním sdružení je podpora boje za nezávislost Východního Turkestánu, posilování jednoty Ujgurů v diaspoře a ochrana islámských i národních hodnot Ujgurů.

Od svého založení se sdružení neomezuje pouze na politické aktivity, ale vykonalo také mnoho práce v oblasti sociální pomoci, vzdělávání a kultury. Důležitou součástí každodenních aktivit sdružení je zejména pomoc sirotkům, poskytování stipendií studentům a organizování kurzů ujgurského jazyka [Zdroj](https://eastturkistanassociation.com).

Ochrana kulturní identity: Jazyk, náboženství a tradice

Čínská politika ve Východním Turkestánu není zaměřena pouze na fyzický útlak, ale cílí také na zničení tisícileté islámské kultury Ujgurů. Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu se snaží tomuto nebezpečí čelit a usiluje o to, aby budoucí generace v diaspoře nezapomněly na svou identitu.

1. **Jazyk a vzdělávání:** Sdružení považuje ochranu ujgurského jazyka za základ národní existence. Proto podporuje kurzy ujgurského jazyka a literatury v různých částech Turecka [Zdroj](https://akademiye.org). 2. **Náboženské hodnoty:** Ujgurská identita je úzce spjata s islámem. Sdružení klade důraz na posilování náboženské víry lidu prostřednictvím recitace Koránu, náboženských diskusí a organizování islámských svátků [Zdroj](https://udtsb.com). 3. **Kulturní aktivity:** Jedním z důležitých cílů sdružení je obnova a představení tradičních ujgurských kulturních aktivit, jako je „Meshrep“, které jsou v Číně zakázány, světové veřejnosti [Zdroj](https://turkistantimes.com).

Politický aktivismus a mezinárodní vliv

Na začátku roku 2026 uspořádal předseda sdružení Seyit Tümtürk sérii konferencí po celém Turecku. Typickým příkladem byla konference na téma „Východní Turkestán“ konaná 25. ledna 2026 v okrese Manavgat v Antalyi. Na tomto setkání pan Tümtürk zdůraznil roli Turecka jako zastánce spravedlnosti ve světě a vyzval k aktivnějším diplomatickým krokům v otázce Východního Turkestánu [Zdroj](https://yesilafsin.com).

Dne 22. února 2026 navštívil Seyit Tümtürk „EFENDİ Medya“, kde prohlásil, že boj za nezávislost Východního Turkestánu nikdy neustane a že represivní politika Číny prováděná od roku 1949 selže [Zdroj](https://durusthaber.com). Tyto mediální návštěvy hrají důležitou roli při zvyšování povědomí o ujgurské otázce v turecké společnosti.

29. výročí masakru v Ghulji a signál jednoty

Dne 5. února 2026 si Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu spolu s dalšími ujgurskými organizacemi připomnělo 29. výročí „masakru v Ghulji“, ke kterému došlo v roce 1997. Události v Ghulji začaly tím, že ujgurská mládež požadovala náboženskou svobodu a možnost modlit se během noci Laylat al-Qadr, což bylo Čínou krvavě potlačeno [Zdroj](https://justiceforall.org).

Prostřednictvím těchto vzpomínkových akcí sdružení znovu deklarovalo světu, že otázka Východního Turkestánu není jen národním problémem, ale otázkou náboženské svobody a lidskosti. Seyit Tümtürk ve svém projevu připomněl, že duch mučedníků z Ghulji je posilou pro dnešní boj [Zdroj](https://uhrp.org).

Odpovědnost islámské ummy a budoucí vyhlídky

Z islámského hlediska je otázka Východního Turkestánu společnou bolestí celé ummy. Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu se neustále opírá o hadís „Muslim je bratrem muslima“ a vyzývá islámský svět, aby se Ujgurů zastal. Podle názoru sdružení není mlčení k útlaku ve Východním Turkestánu v souladu s etikou islámského bratrství [Zdroj](https://aa.com.tr).

Na setkání Mezinárodní unie organizací Východního Turkestánu, které se konalo v Istanbulu na začátku roku 2025, byla vypracována řada strategických plánů pro rok 2026, mezi nimiž zaujímá hlavní místo posílení propagační činnosti v muslimských zemích Blízkého východu a jižní Asie [Zdroj](https://udtsb.com). Sdružení také nadále využívá mediální nástroje, jako je „Istiqlal TV“, k odhalování falešné čínské propagandy [Zdroj](https://istiqlalhaber.com).

Závěr

Kulturní a solidární sdružení Východního Turkestánu se během své 37leté cesty stalo jedním z duchovních pilířů ujgurského lidu. Nový vývoj a aktivity v roce 2026 ukázaly, že toto sdružení není jen kulturním spolkem, ale politickou platformou, která světu tlumočí touhu Ujgurů po svobodě. Lid Východního Turkestánu, jako součást islámské ummy, kráčí pod vedením tohoto sdružení s pevným odhodláním na cestě ochrany své identity a odporu proti útlaku. Existuje velká důvěra, že v budoucnu přinese práce sdružení v oblasti mezinárodní diplomacie a jednoty ummy ještě větší výsledky.