Australská ujgurská asociace zahajuje rozsáhlou mezinárodní kampaň s cílem upozornit na porušování lidských práv a požadovat okamžitou globální akci

Úvod: Výzva z Austrálie k záchraně Východního Turkestánu

Vzhledem k rostoucí intenzitě systematického útlaku, který čínské úřady uplatňují proti muslimům ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu), oznámila Australská ujgurská asociace (AUA) zahájení velké mezinárodní kampaně. Jejím cílem je mobilizovat globální podporu a vyvinout tlak na mezinárodní instituce, aby podnikly konkrétní kroky k zastavení toho, co označuje za „probíhající genocidu“. Tyto kroky přicházejí v citlivé době začátku roku 2026, kdy přibývá zpráv o lidských právech potvrzujících pokračující porušování práv navzdory opakovaným mezinárodním slibům o vyvození odpovědnosti [Amnesty International].

Z pohledu islámského světa nepředstavuje toto hnutí pouze lidskoprávní aktivitu, ale je to náboženská a morální povinnost vyplývající z konceptu „jednoho těla“. Ujgurská otázka je krvácející ranou v srdci národa, kde miliony lidí čelí systematickému vymývání mozků zaměřenému na vykořenění jejich islámské víry a kulturní identity pod hesly „boje proti extremismu“.

Podrobnosti mezinárodní kampaně: „Den uznání genocidy“

Australská ujgurská asociace ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou „Uyghur Human Rights Project“ a „Světový ujgurský kongres“, vedla v prosinci 2025 a lednu 2026 rozsáhlé akce u příležitosti čtvrtého výročí rozhodnutí Nezávislého ujgurského tribunálu, který konstatoval spáchání genocidy [UHRP].

Současná kampaň se zaměřuje na několik hlavních pilířů: 1. Požadavek na jmenování zvláštního zpravodaje OSN: Asociace tlačí na jmenování dedikovaného úředníka OSN pro trvalé monitorování situace ve Východním Turkestánu, vzhledem k selhání současných mechanismů při přístupu do regionu [Campaign for Uyghurs]. 2. Aktivace ekonomických sankcí: Výzva vládám, zejména té australské, k zákazu dovozu zboží vyrobeného nucenou prací, což je téma, které v poslední době zaznamenalo významný právní vývoj u australských soudů [The Guardian]. 3. Náboženská a kulturní osvěta: Spuštění programů, které mají seznámit islámské národy s realitou ničení mešit a zákazů půstu či nošení hidžábu – praktik, které čínské úřady kriminalizovaly a označily za projevy „extremismu“ [Center for Uyghur Studies].

Porušování práv v letech 2025–2026: Útlak přesahující hranice

Nejnovější zprávy z ledna 2026 naznačují, že čínské úřady se nespokojily s masovým zadržováním, ale přešly do fáze „sociálního inženýrství“ prostřednictvím programů nucených transferů pracovních sil. Podle expertů OSN jsou miliony Ujgurů a Tibeťanů nuceně přesouvány za prací do továren a na farmy daleko od jejich původních domovů, což vede k rozpadu rodin a znemožnění praktikování náboženských rituálů [OHCHR].

Kromě toho byly zdokumentovány nové případy vynucených zmizení ujgurských učenců a umělců, jako je případ umělce Jašjara Šiaohulajtiho, který byl odsouzen k vězení za vlastnictví ujgurských kulturních knih, což odráží snahu režimu vymazat kolektivní paměť tohoto muslimského národa [OHCHR].

Australská fronta: Boj proti nucené práci

V Austrálii podnikla Australská ujgurská asociace bezprecedentní právní kroky. V srpnu 2025 podala „Asociace ujgurských žen v Austrálii“ (napojená na AUA) žalobu na velké společnosti, jako je Kmart, s cílem prošetřit vazby jejich dodavatelských řetězců na nucenou práci ve Východním Turkestánu [The Guardian].

Australský komisař pro boj proti modernímu otroctví Chris Evans prohlásil, že australské společnosti musí nést morální i právní odpovědnost za to, aby jejich produkty nebyly potřísněny krví utlačovaných [Anti-Slavery Commissioner]. Tento krok představuje skutečný tlak na australskou vládu, aby aktualizovala zákon o moderním otroctví tak, aby zahrnoval odrazující sankce namísto pouhého papírového vykazování.

Postoj islámského světa: Mezi mlčením lidu a politickou spoluúčastí

Pro srdce každého muslima je bolestné vidět, že Organizace islámské spolupráce (OIC) pokračuje v politice usmiřování s Pekingem. V lednu 2026 se generální tajemník organizace setkal s čínskými představiteli v Pekingu, přičemž jednání se soustředila na posílení ekonomických vztahů a zcela ignorovala utrpení milionů muslimů, jejichž mešity jsou bořeny a korány páleny [Center for Uyghur Studies].

Australská ujgurská asociace považuje tento postoj za „zradu zakládajících principů organizace“, která byla zřízena k ochraně práv muslimů. Upřednostňování geopolitických a ekonomických zájmů před krví muslimů a jejich vírou je nebezpečným odklonem od hodnot islámu, které přikazují pomoc utlačovaným. Přesto se objevuje záblesk naděje v podobě lidových hnutí v zemích jako Malajsie, Indonésie a Turecko, kde islámská sdružení nadále tlačí na své vlády, aby zaujaly rozhodnější postoje [UHRP].

Výročí masakru v Ghulji: Palivo pro vytrvalost

Asociace si v únoru 2026 připomněla 29. výročí masakru v Ghulji (1997), kdy svět vzpomínal na potlačení pokojných demonstrantů, kteří vyšli do ulic žádat náboženskou svobodu [Turkistan Times]. Toto výročí není jen pláčem nad troskami, ale připomínkou toho, že boj ve Východním Turkestánu je existenčním bojem za zachování víry v této požehnané zemi.

Závěr: Výzva ke světovému a islámskému svědomí

Kampaň zahájená Australskou ujgurskou asociací je posledním voláním o pomoc před dokončením fází vymazání islámské identity ve Východním Turkestánu. Dnešní povinnost přesahuje pouhou srdeční soustrast; vyžaduje: - Vědomý ekonomický bojkot produktů spojených s nucenou prací. - Politický tlak muslimských národů na jejich vlády, aby změnily svůj postoj k Číně. - Nepřetržitou mediální podporu, aby tato otázka zůstala živá v povědomí budoucích generací.

Australská ujgurská asociace zůstane hlasem pravdy znějícím ze srdce australského kontinentu a bude světu připomínat, že bez ohledu na to, jak dlouhá je noc nespravedlnosti, úsvit spravedlnosti nevyhnutelně přijde a že krev mučedníků a utrpení vězňů v táborech Turkestánu zůstane kletbou, která bude pronásledovat mlčící a spoluvinníky.

***

Zdroje: 1. Amnesty International: Absence odpovědnosti v Sin-ťiangu tři roky po zprávě OSN 2. Uyghur Human Rights Project: Připomínka Dne uznání genocidy 2025 3. The Guardian: Dodavatelské řetězce Kmart pod lupou kvůli nucené práci Ujgurů 4. OSN: Experti varují před pokračující nucenou prací v roce 2026 5. Centrum pro ujgurská studia: Kritika setkání OIC s čínskými představiteli 6. Australský komisař pro boj proti otroctví: Výzva k naléhavé akci proti nucené práci 7. Turkistan Times: Připomínka masakru v Ghulji 2026