Aktivity na džihádistických fórech jsou pod přísným dohledem mezinárodních bezpečnostních agentur v návaznosti na nárůst extremistické digitální propagandy a náborových aktivit na internetu

Digitální fitna: Komunita v obležení

K únoru 2026 se globální muslimská komunita, neboli Umma, nachází na nebezpečné křižovatce digitálního věku. Virtuální krajina, kdysi nadějná cesta pro *Dawah* (pozvání k islámu) a komunitní propojení, se stále častěji stává bojištěm. Na jedné straně okrajové extremistické prvky nadále zneužívají digitální fóra k šíření zkreslené verze *džihádu*, zasévání *fitny* (rozvratu) a cílení na zranitelnou mládež pomocí sofistikované propagandy. Na straně druhé mezinárodní bezpečnostní agentury zintenzivnily dohled nad muslimskými digitálními prostory, přičemž často uplatňují plošnou taktiku, která ohrožuje občanské svobody a soukromí milionů nevinných věřících.

Nedávné zprávy Rady bezpečnosti OSN z února 2026 zdůrazňují „multipolární a stále složitější“ hrozbu ze strany poboček Al-Káidy a ISIL, zejména v západní Africe, Sahelu a jižní Asii [Zdroj](https://www.un.org/securitycouncil/s/2026/44). Tento vzestup není pouze fyzický, ale hluboce digitální, protože tyto skupiny využívají vznikající technologie k obcházení tradičních protiteroristických opatření. Pro Ummu to představuje dvojí krizi: zneužití posvátné terminologie těmi, kdo usilují o destrukci, a následnou marginalizaci komunity globálním bezpečnostním aparátem, který často nedokáže rozlišit mezi náboženskou praxí a radikalizací.

Technologická sofistikovanost: Umělá inteligence a překrucování víry

Nárůst extremistické digitální propagandy pozorovaný počátkem roku 2026 se vyznačuje bezprecedentní úrovní technologické sofistikovanosti. Extremistické narativy se již neomezují na obskurní fóra nízké kvality, ale jsou nyní zesilovány generativní umělou inteligencí (AI). Podle výzkumu organizace Global Network on Extremism and Technology (GNET) začali stoupenci IS využívat zpravodajské relace generované umělou inteligencí, které obsahují realistické avatary přinášející zprávy v několika jazycích s dokonalou synchronizací rtů [Zdroj](https://gnet-research.org/2024/05/09/ai-powered-jihadist-news-broadcasts-a-new-trend-in-pro-is-propaganda-production/).

Tento „mediální džihád“ je přímým útokem na intelektuální a duchovní blaho mládeže. Využíváním AI k překladu složitých ideologických textů do přístupného, krátkého obsahu pro platformy jako TikTok a Telegram se tyto skupiny pokoušejí obejít tradiční strážce islámského vědění – *Ulama* (učence). Soufan Center v lednu 2026 poznamenalo, že bariéry pro vytváření vysoce účinné propagandy zmizely, což umožňuje i malým, decentralizovaným buňkám produkovat obsah, který konkuruje profesionálním médiím [Zdroj](https://thesoufancenter.org/trends-in-terrorism-whats-on-the-horizon-in-2026/). Z muslimského pohledu jde o hlubokou teologickou výzvu. Koncept *džihádu* – který je ve své nejvyšší formě vnitřním úsilím o sebezdokonalení a obranu utlačovaných – je redukován na digitální komoditu používanou k lákání izolovaných a nespokojených jedinců na cestu *Bughat* (vpoury) a nesmyslného násilí.

Bdělé oko: Dohled a riziko islamofobie

V reakci na tento digitální nárůst mezinárodní bezpečnostní agentury zvýšily své monitorovací úsilí na úroveň, která nebyla k vidění od dob po 11. září. Zpráva Europolu o situaci a trendech v oblasti terorismu (TE-SAT) za rok 2025 odhalila významný nárůst zatčení souvisejících s online džihádistickou aktivitou, se zvláštním zaměřením na realitu, kde jsou digitální a fyzické životy neoddělitelně spjaty [Zdroj](https://eucrim.eu/news/europol-te-sat-2025/). V listopadu 2025 vedl rozsáhlý „Referral Action Day“ pod vedením Europolu k odstranění více než 5 000 odkazů na džihádistický obsah, z nichž velká část byla umístěna na herních platformách navštěvovaných nezletilými [Zdroj](https://www.europa.eu/newsroom/europol-and-partner-countries-combat-online-radicalisation-on-gaming-platforms/).

Zatímco odstraňování násilného obsahu je společným cílem, metody používané západními agenturami vyvolávají v Ummě vážné obavy. Prodloužení platnosti oddílu 702 zákona o dohledu nad cizími zpravodajskými službami (FISA) ve Spojených státech do roku 2026 umožňuje pokračující sběr komunikačních dat o zahraničních cílech bez soudního příkazu, což často zahrnuje i soukromé zprávy nevinných muslimů žijících na Západě [Zdroj](https://www.nextgov.com/intelligence/2024/04/biden-signs-extension-controversial-spying-program-into-2026/395941/). Tento neustálý dohled vytváří „mrazivý efekt“ v mešitách a komunitních centrech, kde mají věřící pocit, že je s nimi zacházeno jako s „podezřelou komunitou“ pouze kvůli jejich víře. Jak zdokumentovala Al-Džazíra, dědictví plošného sledování – jako byl v minulosti monitoring mešit v jižní Kalifornii ze strany FBI – i nadále vrhá dlouhý stín nedůvěry mezi stát a jeho muslimské občany [Zdroj](https://www.aljazeera.com/news/2021/11/7/muslim-monitoring-case-goes-to-us-supreme-court-whats-at-stake).

Geopolitická realita: Sahel a digitální ozvěna

Aktivita na džihádistických fórech je často zrcadlem geopolitických posunů v regionech s muslimskou většinou. Počátkem roku 2026 se Sahel stal primární oblastí zájmu. Skupiny jako Jama'at Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) rozšířily svou územní přítomnost v Mali a Burkině Faso, přičemž se často prezentují jako „obránci komunity“ proti vnímané zahraniční agresi nebo zkorumpovaným místním režimům [Zdroj](https://www.wtwco.com/en-gb/insights/2026/01/terrorism-2026-evolving-global-terrorism-landscape-amid-fragmentation-and-strategic-drift). Tyto místní křivdy jsou pak exportovány na globální fóra, kde jsou zbaveny kontextu a využívány k radikalizaci jednotlivců vzdálených tisíce kilometrů.

Z muslimské geopolitické perspektivy vytvořilo selhání protiteroristických strategií vedených Západem v Sahelu vakuum, které extremisté až příliš ochotně zaplňují. Spoléhání se na soukromé vojenské dodavatele a drakonickou taktiku proti povstalcům v mnoha případech vytlačilo místní obyvatelstvo směrem k těmto skupinám, což je trend, který je následně oslavován a zesilován v digitálních prostorech [Zdroj](https://thesoufancenter.org/trends-in-terrorism-whats-on-the-horizon-in-2026/). Umma si musí uvědomit, že boj proti extremismu nelze vyhrát pouze prostřednictvím dohledu; vyžaduje řešení základních nespravedlností a politické nestability, které slouží jako palivo pro extremistické narativy.

Získání narativu zpět: Cesta vpřed

K ochraně posvátnosti islámu a bezpečnosti Ummy je nezbytná aktivní a komunitou vedená reakce. Nemůžeme dovolit, aby digitální diskurz o islámu definovali buď extremisté, kteří jej překrucují, nebo bezpečnostní agentury, které se ho bojí.

1. **Digitální gramotnost a teologická odolnost**: Existuje naléhavá potřeba programů, které „naočkují“ muslimskou mládež proti online radikalizaci tím, že jí poskytnou autentické islámské vzdělání a dovednosti kritického myšlení k identifikaci propagandy generované AI [Zdroj](https://thesoufancenter.org/the-online-radicalization-of-youth-remains-a-growing-problem-worldwide/). 2. **Obhajoba digitálních práv**: Muslimské organizace musí i nadále napadat invazivní politiky dohledu, jako je FISA 702, a zajišťovat, aby boj proti terorismu nebyl na úkor základního práva na soukromí a náboženskou svobodu [Zdroj](https://www.brennancenter.org/our-work/analysis-opinion/global-internet-forum-counter-terrorism-transparency-report-raises-more). 3. **Posilování komunitních institucí**: Mešity a komunitní centra musí zůstat bezpečnými prostory pro otevřený dialog, bez strachu z informátorů nebo státních zásahů. Pouze pěstováním pocitu sounáležitosti a smyslu můžeme zabránit naší mládeži v hledání komunity v temných koutech internetu.

Závěr

Nárůst aktivity na džihádistických fórech a následné zintenzivnění globálního monitorování představují pro Ummu v roce 2026 významnou zkoušku. Při procházení touto složitou digitální krajinou musíme zůstat pevní v našem závazku ke skutečným hodnotám islámu – spravedlnosti, míru a ochraně života. Tím, že získáme zpět své narativy od těch, kteří se je snaží zneužít jako zbraň, a budeme pevně stát proti nepřiměřeným zásahům sledovacího státu, můžeme zajistit, aby digitální budoucnost muslimské komunity byla budoucností posílení, nikoli strachu. Boj není jen proti několika řádkům kódu nebo sledovací kameře, ale o samotné srdce a mysl příští generace věřících.