Nedávné aktivity Islámského státu a vyvíjející se globální bezpečnostní prostředí zůstávají kritickým bodem zájmu mezinárodních zpravodajských služeb a ministerstev obrany po celém světě.

Přetrvávající fitna: Globální přehled v roce 2026

K 25. únoru 2026 zůstává globální bezpečnostní krajina pod temným stínem Islámského státu (ISIS), skupiny, která i nadále ztělesňuje moderní projev chaváridžovců – těch, kteří se odchýlili od střední cesty islámu, aby zasévali rozvrat (fitna) a zkázu uvnitř ummy. Navzdory ztrátě svého územního „chalífátu“ před lety se organizace ukázala jako pozoruhodně odolná a přizpůsobila svou strukturu decentralizované, ale smrtící globální síti. Nedávné zprávy Rady bezpečnosti OSN, projednávané teprve 4. února 2026, popisují hrozbu jako „multipolární a stále složitější“, s intenzivnějšími aktivitami v západní Africe, Sahelu a jižní Asii [Zdroj]. Pro mezinárodní muslimskou komunitu není toto znovuoživení pouze bezpečnostním problémem, ale hlubokou ideologickou výzvou, která vyžaduje jednotnou reakci zakořeněnou v autentických islámských hodnotách a geopolitické spolupráci.

Pivot v Chorásánu: Hrozba pro srdce Asie

Islámský stát provincie Chorásán (ISIS-K) se stal nejmocnější vnější hrozbou v rámci globální konstelace této skupiny. ISIS-K operuje z drsných terénů severního Afghánistánu a pohraničních oblastí Pákistánu a rozšířil svou vizi daleko za své původní regionální zaměření. Na začátku roku 2026 skupina prokázala svůj smrtící dosah vysoce profilovaným útokem v Kábulu 19. ledna, který si vyžádal životy několika afghánských civilistů a jednoho čínského občana [Zdroj].

Zpravodajské služby po celém světě jsou obzvláště znepokojeny schopností ISIS-K radikalizovat a rekrutovat lidi ze zemí střední Asie, včetně Tádžikistánu a Uzbekistánu, s využitím sofistikovaného vícejazyčného propagandistického aparátu, který nyní využívá umělou inteligenci k oslovení širšího publika [Zdroj]. Z muslimské perspektivy představují akce ISIS-K v Afghánistánu přímý útok na stabilitu národa, který je již unaven desetiletími konfliktů. Zaměřením se na náboženské menšiny a diplomatické mise se skupina snaží izolovat afghánský lid a podkopat regionální spolupráci nezbytnou pro rekonstrukci země. OSN varovala, že ISIS-K si zachovává „silnou schopnost“ pro vnější operace, přičemž v Evropě a Severní Americe byly nedávno zmařeny připravované útoky [Zdroj].

Africké epicentrum: Krize v Sahelu a Čadském jezeře

Zatímco Levanta byla kdysi srdcem skupiny, Afrika se nepopiratelně stala novým epicentrem jejích násilných aktivit. Islámský stát provincie Sahel (ISSP) a Islámský stát provincie Západní Afrika (ISWAP) využily vládního vakua, ekonomických potíží a stažení západních vojenských sil k prosazení kontroly nad rozsáhlými venkovskými územími. V příhraniční oblasti Mali, Burkiny Faso a Nigeru zaznamenal ISSP exponenciální růst, přičemž odhady počtu bojovníků vzrostly z několika stovek v roce 2018 na více než 3 000 do začátku roku 2026 [Zdroj].

Tato expanze vedla k humanitární katastrofě pro muslimské populace v těchto regionech, charakterizované masovým vysídlováním, ztrátou živobytí a narušením základní pomoci [Zdroj]. Upevnění skupiny v pánvi Čadského jezera, zejména v nigerijském státě Borno, dále ilustruje její strategii začleňování se do místních křivd s cílem vybudovat udržitelné logistické a finanční centrum. Pro ummu je utrpení našich bratrů a sester v Sahelu výzvou k akci – nikoli pro zahraniční intervenci, která problém často zhoršuje, ale pro regionální bezpečnostní iniciativy vedené muslimy a rozvojovou podporu, která řeší základní příčiny radikalizace.

Levanta v pohybu: Syrská transformace a „nová kapitola“

Geopolitická krajina Levanty prošla koncem roku 2024 seismickým posunem s pádem režimu Bašára al-Asada a nástupem přechodné vlády v Sýrii vedené Ahmedem al-Sharaou. Tato transformace však poskytla ISIS novou záminku k přeskupení. 21. února 2026 vydal mluvčí ISIS Abu Hudhayfah al-Ansari 35minutovou zvukovou zprávu s názvem „Správná cesta se stala zřetelnou od bludu“, v níž vyhlásil „novou kapitolu odporu“ proti nové syrské administrativě, kterou skupina označuje za „odpadlickou“ kvůli její spolupráci s regionálními mocnostmi a Západem [Zdroj].

Iráčtí zpravodajští důstojníci varovali, že počet ozbrojenců ISIS v Sýrii mohl vzrůst až na 10 000, protože skupina využívá propustných hranic a nestability přechodného období [Zdroj]. Situaci dále komplikuje nejistý stav detekčních zařízení, jako je Al-Hol, kde zůstávají tisíce osob napojených na ISIS. Nedávné zprávy naznačují, že tisíce zadržovaných byly převezeny do Iráku, aby se zabránilo hromadným útěkům uprostřed měnící se kontroly nad severní Sýrií [Zdroj]. Výzvou pro novou syrskou vládu a její sousedy je integrovat bezpečnostní opatření se skutečným ideologickým vyvrácením narativu ISIS a zajistit, aby vakuum zanechané starým režimem nebylo vyplněno ještě virulentnější formou extremismu.

Technologická fitna: AI, krypto a digitální frontová linie

V roce 2026 se Islámský stát ukázal jako průkopník ve využívání nových technologií k udržení svého globálního vlivu. Skupina se stále více obrací k virtuálním aktivům, včetně kryptoměn, aby obešla mezinárodní finanční sankce a financovala své operace [Zdroj]. Kromě toho využití umělé inteligence v propagandě umožnilo skupině produkovat vysoce kvalitní, lokalizovaný obsah v několika jazycích, zaměřený na zranitelnou mládež po celém světě [Zdroj].

Tato digitální fitna představuje novou hranici v bitvě o srdce a mysli ummy. Schopnost skupiny demonstrovat sílu prostřednictvím bezpilotních leteckých systémů (dronů) a šifrovaných platforem pro zasílání zpráv přinutila zpravodajské služby přehodnotit své protiteroristické strategie [Zdroj]. Konečnou obranou proti tomuto technologickému náporu však není jen lepší dohled, ale robustní digitální přítomnost hlavních islámských učenců a institucí, které mohou mládeži poskytnout jasné, soucitné a autentické pochopení víry a chránit je před predátorskými taktikami extremistických náborářů.

Rijádský summit a cesta vpřed

Záblesk naděje na koordinovanou reakci se objevil 9. února 2026, kdy se v Rijádu v Saúdské Arábii sešla Globální koalice k porážce ISIS. Významným pokrokem bylo, že nová syrská vláda byla přivítána jako 90. člen koalice, což signalizuje novou éru regionální spolupráce [Zdroj]. Summit zdůraznil potřebu rychlého přesunu zadržovaných osob, repatriace do třetích zemí a důstojné reintegrace rodin z táborů jako Al-Hol do jejich původních komunit.

Pro muslimský svět rijádský summit zdůrazňuje důležitost převzetí odpovědnosti za bezpečnostní výzvy v rámci našich vlastních hranic. Boj proti ISIS nelze vyhrát pouze vojenskou silou; vyžaduje holistický přístup, který kombinuje sdílení zpravodajských informací s ekonomickým rozvojem a ideologickou jasností. Jak poznamenala Rada bezpečnosti OSN ve svém brífinku z února 2026, žádná země nemůže být jediným ohniskem tohoto úsilí; hrozba je skutečně globální [Zdroj].

Závěr: Obrana víry a budoucnosti

Znovuoživení Islámského státu v roce 2026 je střízlivou připomínkou toho, že boj proti extremismu je dlouhodobý zápas. Jako umma musíme zůstat ostražití proti překrucování chaváridžovců, kteří se snaží zneužít naši víru pro své nihilistické cíle. Cesta vpřed spočívá v jednotě – geopolitické jednotě mezi muslimskými národy k zabezpečení našich zemí a ideologické jednotě k ochraně naší mládeže. Řešením základních příčin nespokojenosti a pevným setrváním u autentických, umírněných hodnot islámu můžeme zajistit, aby stín Islámského státu byl konečně odstraněn a umožnil světlu míru a spravedlnosti převládnout v celém muslimském světě i mimo něj.