Online aktivity Islámského státu a digitální náborové strategie zůstávají prvořadým zájmem mezinárodních protiteroristických agentur monitorujících extremistické narativy na sociálních sítích.

Přetrvávající stín digitálních Cháridžovců

V roce 1447 AH (2026) čelí globální muslimská komunita (Umma) i nadále jedné ze svých nejzákeřnějších vnitřních zkoušek: trvalé digitální přítomnosti takzvaného Islámského státu (ISIS). Zatímco fyzický „chalífát“ této skupiny byl před lety rozbit, její ideologický jed zmutoval do sofistikovaného, decentralizovaného digitálního ekosystému. Pro mezinárodní společenství i muslimské učence zůstává hlavním problémem schopnost skupiny využívat moderní technologie k šíření *fitny* (rozvratu) a k náboru zranitelné mládeže na cestu deviace, která odporuje základním pilířům islámu.

Nedávné zprávy z počátku roku 2026 naznačují, že ISIS přešel od teritoriálního povstání k vysoce pokročilé digitální náborové síti s podporou umělé inteligence [Zdroj](https://www.edgetheory.com). Tato evoluce představuje přímou hrozbu pro posvátnost *Dínu* (náboženství) a bezpečnost Ummy, protože tito novodobí *Cháridžovci* (extremisté) využívají syntetická média a automatizované systémy k obcházení tradiční moderace a k cílení na srdce příští generace.

Evoluce „kybernetického chalífátu“: Od Telegramu k umělé inteligenci

Digitální strategie ISIS prošla radikální transformací. V polovině desátých let 21. století se skupina spoléhala na centralizovaná mediální centra jako Al-Hayat a Al-Furqan, aby vysílala brutalitu ve vysokém rozlišení. Dnes je prostředí mnohem roztříštěnější a obtížněji sledovatelné. Do začátku roku 2026 se digitální operace skupiny staly „kybernetickým chalífátem“, který upřednostňuje vytváření sítí a mobilizaci prostřednictvím decentralizovaných kanálů [Zdroj](https://idr.orfonline.org/index.php/idr/article/view/100).

Bezpečnostní agentury zaznamenaly výrazný posun k šifrovaným a decentralizovaným platformám, jako jsou SimpleX Chat, Rocket.Chat a dokonce i decentralizovaný web (IPFS), kde hostují svou propagandu [Zdroj](https://www.counterextremism.com). Tato decentralizace téměř znemožňuje jakékoli jediné autoritě síť „vypnout“. Místo toho skupina působí prostřednictvím tisíců malých, autonomních buněk, které šíří obsah na hlavních platformách jako TikTok, Instagram a X (dříve Twitter), než nasměrují rekruty do soukromých, šifrovaných prostor [Zdroj](https://idr.orfonline.org/index.php/idr/article/view/100).

Zneužití umělé inteligence a deepfakes jako zbraně

Snad nejvíce znepokojujícím vývojem v letech 2025 a 2026 je přijetí generativní umělé inteligence (GenAI) touto skupinou. ISIS a jeho přidružené organizace, zejména ISIS-Chorásán (ISIS-K), začaly používat zpravodajské moderátory vytvořené umělou inteligencí k šíření propagandy v několika jazycích, včetně paštštiny, tádžičtiny a turečtiny [Zdroj](https://www.voanews.com). Tito syntetičtí moderátoři, kteří se často podobají místním obyvatelům cílových regionů, dodávají extremistickým narativům zdání legitimity a profesionality [Zdroj](https://www.voanews.com).

Kromě toho využití technologie deepfake umožnilo těmto skupinám vytvářet hyperrealistická videa, která napodobují prominentní náboženské učence nebo státní představitele [Zdroj](https://www.orfonline.org). Zkreslováním obrazů a hlasů respektovaných osobností zasévají zmatek v rámci Ummy, což průměrnému věřícímu ztěžuje rozlišení mezi autentickým islámským vedením a extremistickým klamem. Tato „digitální špionáž“ je navržena tak, aby nahlodala důvěru v tradiční instituce a nahradila ji radikálním, emočně nabitým světonázorem [Zdroj](https://trendsresearch.org).

Cílení na mládež: „Gamifikace“ radikalizace

Nejzranitelnějším segmentem naší komunity zůstává mládež, která je stále častěji terčem útoků prostřednictvím „digitálních hřišť“. Výzkumy publikované v letech 2025 a 2026 zdůrazňují, jak extremistické skupiny využívají online herní platformy jako Roblox a Discord k oslovení dětí již od 12 let [Zdroj](https://www.eurekalert.org). Tento proces, známý jako „gamifikace“ násilí, zahrnuje úpravu stávajících videoher tak, aby odrážely extremistické hodnoty, nebo využívání herních chatovacích funkcí k ovlivňování vnímavých hráčů [Zdroj](https://www.dni.gov).

Vkládáním svých narativů do populární zábavy tyto skupiny obcházejí přirozený skepticismus, který by mladý člověk mohl mít vůči otevřené propagandě. Místo toho pěstují pocit sounáležitosti a „hrdinství“ prostřednictvím virtuálních bojových simulací a budování komunity v prostorech souvisejících s hraním her [Zdroj](https://www.orfonline.org). Pro muslimské rodiče a pedagogy to vyžaduje novou úroveň digitální gramotnosti a duchovní bdělosti, aby ochránili naše děti před tím, než budou „přesměrovány“ z běžných her na radikalizovaná fóra [Zdroj](https://www.eurekalert.org).

Geopolitický dopad: Vzestup ISIS-K a afrických poboček

Zatímco „jádro“ ISIS v Iráku a Sýrii zůstává jen stínem své dřívější podoby, jeho regionální pobočky zaznamenaly oživení aktivity. V roce 2025 se ISIS přihlásil k 1 218 útokům ve 14 zemích, které si vyžádaly přes 5 700 obětí [Zdroj](https://www.counterextremism.com). Většina těchto útoků se odehrála v Africe – konkrétně v Nigérii, Demokratické republice Kongo a Somálsku – kde skupina využívá místních křivd a vládního vakua [Zdroj](https://www.counterextremism.com).

V jižní a střední Asii se ISIS-K ukázal jako nejschopnější a nejnebezpečnější větev s rostoucími ambicemi útočit na západní cíle [Zdroj](https://amu.tv). Strategie „mediálního džihádu“ této skupiny způsobila, že v digitálním dosahu předstihla ostatní větve a publikuje obsah ve více než tuctu jazyků, aby rekrutovala i mimo své tradiční hranice [Zdroj](https://www.asia-news.com). Nedávné incidenty, jako byl útok inspirovaný ISIS v New Orleans na Nový rok 2025 a tragický útok na Bondi Beach v Austrálii koncem roku 2024, podtrhují schopnost skupiny inspirovat násilí „osamělých vlků“ prostřednictvím své online propagandy bez přímého fyzického kontaktu [Zdroj](https://www.counterextremism.com) [Zdroj](https://www.house.gov).

Získání narativu zpět: Teologická protiofenzíva

Z islámské perspektivy jsou činy těchto skupin hlubokou zradou *Šarí'y* (islámského práva) a principů *Wasatiyyah* (umírněnosti). Učenci v celém muslimském světě opakovaně zdůrazňovali, že koncept „džihádu“ v podání ISIS je překroucením posvátné povinnosti a jejich „chalífát“ byl politickým projektem postaveným na krvi spoluvěřících muslimů.

Aby bylo možné čelit digitální fitně, musí se Umma zapojit do ofenzívy „strategické komunikace“. To zahrnuje nejen technické odstraňování obsahu agenturami, ale také vytváření silných protinarativů, které vyzdvihují krásu inkluzivního a soucitného islámu [Zdroj](https://www.visionofhumanity.org). Instituce jako Al-Azhar a různé globální rady pro fatwy pracují na poskytování digitálních zdrojů, které vyvracejí extremistické interpretace pojmů jako *Hidžra* (migrace) a *Takfír* (exkomunikace).

Závěr: Výzva k odolnosti a bdělosti

Při procházení složitostmi digitálního věku v roce 2026 zůstává hrozba „online Islámského státu“ prvořadým zájmem jak pro bezpečnostní složky, tak pro globální muslimskou komunitu. Přechod k náboru řízenému umělou inteligencí a zneužívání herních platforem představuje novou hranici v bitvě o srdce a mysli Ummy.

Síla muslimské komunity však spočívá v jejím lpění na pravdě a oddanosti střední cestě. Posilováním digitální odolnosti, podporou autentické vzdělanosti a zachováváním bdělosti v našich domovech a komunitách můžeme rozbít digitální základy radikalizace. Cesta vpřed vyžaduje jednotné úsilí o ochranu posvátnosti naší víry před těmi, kteří se ji snaží využít jako nástroj destrukce. Digitální fitna je zkouškou, ale s vedením Koránu a Sunny je to zkouška, kterou Umma může a musí překonat.