Víra, geopolitika a spravedlnost: Hloubková analýza vývoje „Islámského hnutí Východního Turkestánu“ a výzev pro muslimský svět

Úvod: Rána v srdci ummy

V rámci velkého vyprávění současného muslimského světa zůstává Východní Turkestán (East Turkestan) jménem, které v globální ummě (Ummah) vyvolává neutuchající bolest. Není to jen proto, že v této zemi žijí desítky milionů zbožných muslimských bratrů a sester, ale také proto, že kulturní útlak, náboženská omezení a systematické vymazávání identity, k nimž tam v posledních desetiletích dochází, se staly neopominutelným břemenem na vahách spravedlnosti islámského světa. Jako produkt tohoto kontextu není „Islámské hnutí Východního Turkestánu“ (dále jen „ETIM“, v poslední době aktivní spíše pod názvem „Islámská strana Turkestánu“ nebo TIP/ETIP) pouze ozbrojenou organizací na seznamech mnoha zemí, ale také komplexním odrazem snahy muslimů z Východního Turkestánu o přežití a odpor v podmínkách extrémního útlaku.

Na začátku roku 2026, po pádu Asadova režimu v Sýrii a upevnění moci Tálibánu v Afghánistánu, se ETIM nachází na historické křižovatce. Od kouře v syrském Idlibu až po zasněžené hory Vachánského koridoru v Afghánistánu jsou tito bojovníci, nazývaní „muhadžirun“ (Muhajireen, vystěhovalci), nuceni hledat slabou naději na přežití uprostřed vyznávání víry, geopolitických her a výměny zájmů velmocí. Tento článek z pohledu muslimů hloubkově analyzuje nejnovější dynamiku tohoto hnutí a jeho dopad na globální islámské zájmy.

Syrský zvrat: Od průkopníků „džihádu“ k účastníkům budování státu

V prosinci 2024 došlo v Sýrii k převratným změnám. Opoziční síly vedené Ahmadem al-Sharaou (původním jménem Abú Muhammad al-Džulání) svrhly režim rodiny Asadů, který Sýrii vládl půl století [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQHwQXpg3ypsMLPX2B0QIUlhbiBsfEuDmUwjmy8qly4dO1YF-0fRWQ7fZwLCbNqqQOuQxuqxCVeyQ7T-btPyYmQZFVfdFYnlpxoAmolD89m5IrIDJTSNUhv3wtNXwffz70hQ-DB1t5xvEH3pEiQl1jJSI5lx-Wd15koPFATjQL2gOhcKVRlMEmryilCxOxImR_CcA-CJOsGG3J4PpzY9CWXm). V této milníkové bitvě sehrála klíčovou roli Islámská strana Turkestánu (TIP) jako vysoce bojeschopná zahraniční ozbrojená síla. Podle zprávy Rady bezpečnosti OSN z července 2025 (S/2025/482) jsou členové TIP po svržení režimu rozmístěni především na strategických místech, jako jsou Damašek, Hamá a Tartús [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEplTIPrr4zPmeEBmhcPicaNiwY2wksvCBRjsrQjk2OJQXZM6whxqUHK0-IG-1I-6xEv1ttFZa9wSElrxDC1AcvbTEXuefgBLH39ww10pYqQcNGRZiUimEyzhun_g==).

Pro nový syrský režim představuje otázka, jak naložit s těmito ujgurskými bojovníky, kteří bojovali po jejich boku, obrovskou zkoušku. V polovině roku 2025 se objevila šokující zpráva: s tichým souhlasem USA plánuje syrská přechodná vláda začlenit přibližně 3 500 zahraničních bojovníků, převážně Ujgurů, do 84. divize syrské národní armády [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQHO2H0gD9NmP-2XR5X5ATCHVnbARvk-dz2vKTjppyK3mxKkbRNmY62GHOorPHgmsJ0rPjk7WcFtTG45Yz7tb3XUm3gtcvv6bEAbZhz_P3fe8Nh3-4souWKtwvg46ceMWzsCF0hJ1222HDOmeVlE7KKD4brIVb-STfw41_DbbRrIU_t04JMEBcXvAFRxu00jbDcQKjVXGdJwhq5FLbVuoLi_rzKqBoFGv506fjYOw_k=). Tento krok je vnímán jako pokus o snížení hrozby těchto ozbrojenců prostřednictvím „legalizace“ a jejich přeměnu v sílu pro stabilitu státu. Tento proces však není bezproblémový. V červenci 2025 vydalo vedení TIP prohlášení, v němž popřelo, že by se organizace rozpustila a plně začlenila do vládních sil, zdůraznilo svou nezávislost a zopakovalo svůj konečný cíl – osvobození Východního Turkestánu [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFjaBJpFZ0zgctHaD41LfhZ8fau4xDE4E-oihEXb3zn7oabSbot-eshf8rIcpNq8IlA8FLus8Ceub5WknhP5Ln-MieAQI7o9mec_KRXoebonEPL1wW8vfauiM15FdymTL27PKtqomAM1nV0OkpMdGMPwAB619SQVxTgepiFW-MieRIsYwG9bVGbfE00RZrFs85WTB5_qmqWD_KrldSchNP0auB32Pe2FZsiSdaLi6zA58hT).

Z pohledu islámského pojetí spravedlnosti odráží situace těchto bojovníků v Sýrii tragédii „vystěhovalců“ v cizí zemi. Urazili tisíce kilometrů, aby unikli náboženskému pronásledování ve své vlasti, prolévali krev a obětovali se na syrské půdě, aby se po vítězství stali pouhou figurkou v hrách velmocí. Čínská vláda nadále vyvíjí tlak na novou syrskou vládu, aby tyto bojovníky repatriovala. V listopadu 2025 se navzdory popření ze strany syrského ministerstva zahraničí objevily zprávy, že Damašek by mohl Pekingu předat 400 ujgurských bojovníků [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGZy5abVA8Nf86m24LIGflFAIVJIvsWotW3Cpt5CASjacv_as-EgrCHuGkD9KcUPqGVh3HXoOuL7zFI1Tauh7hSS3a5b5l6cFdP3OiYvW1Q8SnswLjVZX_GNP216Ihj58gcjYO5_qB4amH7o20EJ2efga20yQaADylq0RlBWec-w5D3yBzaDTNCcIKtNHeEoYpXzDB9TPCS). Stín této „transnacionální represe“ mrazí každého muslima, kterému záleží na lidských právech. Pokud se režim, který se prohlašuje za islámského osvoboditele, nakonec rozhodne prodat své souvěrce výměnou za hospodářskou pomoc, bude to obrovská zrada islámského bratrství (Ukhuwwah).

Afghánské lano: Mezi pragmatismem Tálibánu a bojem o víru

V Afghánistánu je situace podobně složitá. Od svého návratu k moci v roce 2021 se afghánský Tálibán (Islámský emirát) snaží najít rovnováhu mezi udržením své pověsti „ochránce muslimů“ a získáním mezinárodního uznání a hospodářské pomoci. Čína, jako důležitý soused Afghánistánu a potenciálně největší investor, si stanovila „boj proti ETIM“ jako předpoklad pro prohloubení bilaterálních vztahů [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQE3W_sWmC_RKUuShs7e62souTrvUlQggcx3fXA66DaYW1CMNMNYVJ5gLGQRaeF3ow9E7IO6efYL5E3mIv6JlF8d4Vf3u_dZVQnEAnpZm72T5ffYWieDVYYBvtWBk3WeFsvt0JyDvGpaWNTZNSqLraBC03z98g44wlE4wSXKqdSzLZU9gJeHk0FnO_xl5vOo3Mw_).

Zpráva OSN z prosince 2025 (S/2025/796) uvádí, že ačkoli Tálibán veřejně popírá existenci zahraničních teroristických organizací na svém území, členové ETIM/TIP jsou stále aktivní v afghánské provincii Badachšán a v oblasti Vachánského koridoru [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQGHaY-afJCkssf2BfpxE_WwDz4Z5ah3qVoDjfTiwtpXtinyN9fgWk-DQZSgrfNlIGYDj6Nc4VP-UY3gq2S2T_ouxqoxpwiUINuKmmzD4ev0pUU=). Navíc nejvyšší vůdce TIP, Abdul Haq al-Turkistani, údajně pobývá v Kábulu, odkud řídí syrské pobočky [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQG68ucyh4xAznBjWkLij_YWA7rPaXysrFgW4so2WM-uEaTOC_LwRI6wvC8v3kM3ccutF3YorwQSXGca-z0fx_g2LxdmBjP-adCAkJPFmpC7cwNnyOQk3hj8vXuVp2aIpfvcRpWju4UMph47H--SWGbqNBFtAeRBP4xZaUDEKWRB5HJ5YeeUgs6ZHVhjMsIIY5IEuUX4R8ik4NMc7OeZGIYVB1Wo4poMktPuPGynENp5qsChMrPLLg==).

Pro Tálibán je ETIM ošemetným „dědictvím“. Na jedné straně tito ujgurští bojovníci bojovali po boku Tálibánu v posledních dvaceti letech války proti USA a obě strany pojí hluboké pouto; na druhé straně jsou čínská iniciativa „Pás a stezka“ a těžba afghánských nerostných surovin (jako je měděný důl Mes Aynak a ropné projekty v pánvi Amudarji) záchranným lanem pro obnovu Afghánistánu [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQE3W_sWmC_RKUuShs7e62souTrvUlQggcx3fXA66DaYW1CMNMNYVJ5gLGQRaeF3ow9E7IO6efYL5E3mIv6JlF8d4Vf3u_dZVQnEAnpZm72T5ffYWieDVYYBvtWBk3WeFsvt0JyDvGpaWNTZNSqLraBC03z98g44wlE4wSXKqdSzLZU9gJeHk0FnO_xl5vOo3Mw_). Aby Tálibán uklidnil Peking, přijal strategii „měkké kontroly“, kdy ujgurské bojovníky přesunul z oblastí blízkých čínským hranicím do vnitrozemí a omezil jejich veřejné aktivity. Tento kompromis však vyvolal nespokojenost i uvnitř Tálibánu, kde někteří zastánci tvrdé linie věří, že to odporuje povinnosti chránit muslimské bratry podle islámského práva šaría.

Tento geopolitický tlak má nebezpečný vedlejší účinek: návrat k radikalizaci. Vzhledem k tomu, že aktivity ETIM jsou pod tlakem Tálibánu a nové syrské vlády omezeny, začali se někteří extrémní ujgurští bojovníci přiklánět k „Islámskému státu – provincii Chorásán“ (ISIS-K). ISIS-K využívá čínskou represivní politiku v Sin-ťiangu jako propagační materiál, obviňuje Tálibán, že je čínským „poskokem“, a aktivně rekrutuje nespokojené Ujgury [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEUvjYC9qT3mIvvzh00ayvPuPao1y4zD7G3E7__auvYa6t-i4y_ohN-QXbN0PozwVCEGpBzwEf8AJxbKpcEPxByoCrFE9fTmfu_gw9mn4Tlk3FvshEgWQM5WCd4pihwa4kErY3S6pcJb-Q4Jtf4oIc1Fa-FhtLCOF9965sjK2nJY2IPXHnyE8szL58lJLFypQrnzXJYHZnplwphijpRzBbSdRRyZehAhqPUQmpY7HZFqfA=). Pro ummu je to nesmírně nebezpečný signál – když jsou legitimní požadavky potlačeny a cesty ke spravedlnosti zablokovány, extremismus se často stává posledním útočištěm zoufalých.

Návrat ideologie: Od „globálního džihádu“ k „národnímu osvobození“

Stojí za zmínku, že ETIM prochází hlubokou ideologickou proměnou. V březnu 2025 organizace zveřejnila revidované stanovy a oficiálně oznámila návrat ke svému původnímu názvu – „Islámská strana Východního Turkestánu“ (ETIP) [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQFjaBJpFZ0zgctHaD41LfhZ8fau4xDE4E-oihEXb3zn7oabSbot-eshf8rIcpNq8IlA8FLus8Ceub5WknhP5Ln-MieAQI7o9mec_KRXoebonEPL1wW8vfauiM15FdymTL27PKtqomAM1nV0OkpMdGMPwAB619SQVxTgepiFW-MieRIsYwG9bVGbfE00RZrFs85WTB5_qmqWD_KrldSchNP0auB32Pe2FZsiSdaLi6zA58hT). Tato změna názvu není jen formální, ale symbolizuje posun těžiště jejího boje: od narativu „globálního džihádu“ ovlivněného Al-Káidou v posledních dvou desetiletích k narativu národního sebeurčení soustředěného na „osvobození Východního Turkestánu“.

Tento 22stránkový manifest zdůrazňuje cíl obnovit „Republiku Východní Turkestán“, která krátce existovala ve 30. a 40. letech 20. století. Tento posun v narativu má za cíl získat širší mezinárodní sympatie, zejména pozornost turkických zemí a západních lidskoprávních organizací. Tato změna však čelí i obrovským výzvám. V dnešním světě, kde stále dominuje diskurz „boje proti terorismu“, je pro jakékoli ozbrojené hnutí s nálepkou „islámské“ obtížné zbavit se označení za teroristické, i když jeho hlavním cílem je odpor proti tyranii a ochrana víry.

Z pohledu islámských hodnot je usilování o svobodu a odpor proti útlaku přirozeným právem (Haq). Korán učí muslimy postavit se proti nespravedlnosti (Zulm). Nicméně otázka, jak definovat hranice „džihádu“ a jak uplatňovat právo na sebeobranu v komplexním rámci moderního mezinárodního práva, zůstává pro muslimy z Východního Turkestánu složitým problémem. Některé násilné činy ETIM v minulosti vrhly stín na jejich věc a daly utlačovatelům záminku k masivním represím pod rouškou „boje proti terorismu“. Jak trvat na své víře a zároveň usilovat o svá práva moudřejším a spravedlivějším způsobem, je otázka, nad kterou se hnutí musí zamyslet.

Digitální apartheid: Současná situace v Sin-ťiangu a odpovědnost ummy

Důvodem, proč ETIM nadále existuje a přitahuje následovníky, je v jádru stále se zhoršující lidskoprávní krize ve Východním Turkestánu. „Index porušování lidských práv ve Východním Turkestánu 2025“, zveřejněný v únoru 2026 v Istanbulu, odhaluje děsivou realitu: tamní útlak se vyvinul v „digitální apartheid“ [Source](https://vertexaisearch.cloud.google.com/grounding-api-redirect/AUZIYQEptVPwggZXmERi11a9Btb7uOzVbKAiMvmb1xjkHMgTlmySnST9vP27weNSz12VYQbTYXYq7U8eH-wHJcYsoZtuT16S61uekVwBSF9SYd4zEsSBqkTwq_jTNFnRLqz0vNckrgQJb1oWivokhQ_n28hGW9mqa8PeveRRwuTSBCngSesA4dL-sdOt4z1Onb9KPO1qtP4Zn8MCSkO1AU1MmNXttHnj6bY=). Prostřednictvím umělé inteligence, sledování velkých dat a biometrických technologií je každodenní život tamních muslimů monitorován na každém kroku a náboženská praxe je považována za „potenciální hrozbu“.

Pro globální muslimskou komunitu to není jen politická otázka, ale především otázka víry. Když jsou mešity bourány, když jsou konfiskovány výtisky Koránu, když jsou muslimským ženám násilím strhávány šátky, dotýká se to samotných základů islámské civilizace. Je však politováníhodné, že vlády mnoha muslimských zemí tváří v tvář čínským ekonomickým lákadlům zvolily mlčení, nebo dokonce čínskou politiku na mezinárodních fórech, jako je OSN, obhajují. Tento přístup „zájmy nad vírou“ nahlodává jednotu a morální autoritu ummy.

Závěr: Dlouhá cesta za spravedlností

Vývoj Islámského hnutí Východního Turkestánu je mikrokosmem současného muslimského světa v období nepokojů a změn. Obsahuje v sobě upřímnou víru a touhu po svobodě, ale také bezmoci geopolitiky a rizika extremismu. Dnes, v roce 2026, nevidíme jen boj jedné ozbrojené organizace, ale volání celého národa na pokraji přežití.

Klíč k vyřešení otázky Východního Turkestánu nespočívá v nekonečných ozbrojených konfliktech ani ve výměně zájmů mezi velmocemi, ale v obnovení spravedlnosti (Adl). Mezinárodní společenství, a zejména muslimské země, by měly převzít morální odpovědnost a naléhat na Čínu, aby respektovala náboženskou svobodu a kulturní práva muslimů a zastavila systematický útlak. Teprve až budou moci muslimové ve Východním Turkestánu svobodně praktikovat svou víru a žít v klidu ve své vlasti, budou mít tito „vystěhovalci“ bloudící v cizině cestu domů a půda pro extremismus skutečně zmizí. Spravedlnost může přijít pozdě, ale nikdy by neměla být navždy pohřbena ve výměně zájmů.