Podrobná analýza aktivit organizace Islámský stát v posledních letech a protiopatření mezinárodního společenství

Úvod: Nová tvář „Islámského státu“ a globální hrozba

Dnes, v roce 2026, organizace „Islámský stát“ (ISIS) zcela upustila od formy „státu“ kontrolujícího rozsáhlá území, jak tomu bylo v roce 2014, a transformovala se v globální, rozptýlenou, ale nesmírně nebezpečnou síť. Přestože byla tato organizace v roce 2019 územně poražena v syrském Baghúzu, její ideologický jed a regionální odnože stále představují vážnou hrozbu pro jednotu islámské ummy a světový mír [Source](https://icct.nl/publication/the-islamic-state-in-2025-an-evolving-threat-facing-a-waning-global-response/). V posledních dvou letech, zejména od roku 2024, se centrum aktivit organizace přesunulo z Blízkého východu spíše do Afriky a střední Asie. V tomto článku se podrobně zaměříme na směřování organizace v posledních letech, protiopatření mezinárodního společenství a odpovědnost islámského světa v boji proti této extremistické hrozbě.

Odnož Chorásán (ISIS-K): Nové útoky na střední Asii a Rusko

Jednou z nejvýraznějších změn v posledních letech je posílení „odnože Chorásán“ (ISIS-K) se sídlem v Afghánistánu. Teroristický útok v koncertní síni „Crocus City Hall“ v Moskvě v březnu 2024, který si vyžádal více než 140 obětí, ukázal schopnost této odnože provádět složité operace na velkou vzdálenost [Source](https://www.stimson.org/2024/moscow-attack-reflects-russian-intelligence-weakness-and-isis-k-ambitions/). Tento útok nebyl jen výzvou pro Rusko, ale pro bezpečnost celého regionu.

Předtím, v lednu 2024, došlo k dvojitému výbuchu v íránském městě Kermán během vzpomínkového obřadu za Kásema Solejmáního, při kterém zahynulo téměř 100 lidí; za tento útok byla rovněž zodpovědná odnož Chorásán [Source](https://www.theguardian.com/world/2024/mar/23/islamic-states-deadly-moscow-attack-highlights-its-fixation-with-russia). Tyto akce ukazují, že ISIS rozšiřuje svůj seznam „nepřátel“ a snaží se vyvolávat sektářské konflikty v muslimských zemích a využívat vakua mezi velmocemi. Přestože tálibánská vláda v Afghánistánu provádí proti ISIS tvrdé operace, tajné sítě organizace v regionu nadále zasévají semena teroru.

Afrika: Nové centrum terorismu

Do roku 2025 se africký kontinent, zejména oblast Sahelu (Mali, Niger, Burkina Faso), stal nejaktivnějším polem působnosti ISIS. Bezpečnostního vakua, které vzniklo po stažení západních sil, zejména Francie, z těchto regionů, efektivně využila „sahelská odnož“ ISIS (ISSP) [Source](https://www.parliament.uk/business/publications/research/briefing-papers/CBP-10234/countering-islamic-statedaesh-in-africa-syria-and-iraq-2025).

Politická nestabilita, chudoba a kmenové konflikty v těchto oblastech poskytly úrodnou půdu pro nábor nových členů. „Západoafrická odnož“ (ISWAP) v severní Nigérii mezitím upevnila své ekonomické zdroje prostřednictvím kontroly místního obyvatelstva a výběru daní. Tato expanze v Africe není jen vojenskou hrozbou, ale katastrofou, která ničí sociální strukturu místních muslimských komunit [Source](https://ict.org.il/the-rise-of-the-islamic-state-in-africa-in-the-sahel-west-and-east-africa/).

Sýrie a Irák: Pokusy o znovuzrození organizace bez území

Politické změny v Sýrii na konci roku 2024, spojené s pádem vlády Bašára al-Asada, se zdály být pro ISIS novou příležitostí. V první polovině roku 2025 byl v rurálních oblastech východní Sýrie zaznamenán výrazný nárůst útoků ISIS [Source](https://sfuturem.org/escalation-of-activity-by-the-islamic-state-isis-against-the-syrian-transitional-government/). Organizace nadále využívá taktiku „prolamování zdí“, aby osvobodila své členy z věznic kontrolovaných Syrskými demokratickými silami (SDF).

V Iráku vojenská mise mezinárodní koalice vedené USA oficiálně skončila v září 2025 a transformovala se v bilaterální bezpečnostní spolupráci [Source](https://www.state.gov/joint-statement-announcing-the-timeline-for-the-end-of-the-military-mission-of-the-global-coalition-to-defeat-isis-in-iraq/). Přestože irácká armáda neustále útočí na zbytky ISIS, tajné buňky organizace stále přežívají v horských a pouštních oblastech. Tato situace opět prokázala, že muslimské země musí posílit vzájemnou spolupráci při ochraně své bezpečnosti, místo aby se spoléhaly na vnější síly.

Islámská perspektiva: ISIS — dýka v srdci ummy

Z pohledu islámského práva (šaría) a učenců je ISIS považován za novodobé „cháridžovce“. Jejich činy jsou v přímém rozporu s islámskými principy milosrdenství, spravedlnosti a míru. Nejvlivnější islámské instituce na světě, včetně univerzity Al-Azhar, Rady vysokých učenců Saúdské Arábie a Mezinárodní unie muslimských učenců, prohlásily ISIS za „nepřítele islámu“ [Source](https://www.wilsoncenter.org/article/muslims-against-isis-part-1-clerics-scholars).

ISIS způsobil nejvíce škod právě muslimům. Naprostá většina obětí jejich útoků jsou nevinní muslimové. Kromě toho jejich brutální činy vedly k nárůstu „islamofobie“ v západním světě, k marginalizaci muslimů a k pošpinění obrazu islámu. Zatímco skutečný džihád znamená boj proti útlaku a nastolení spravedlnosti, činy ISIS jsou rozvratem (fitnou), vražděním nevinných a rozdělováním ummy [Source](https://www.independent.co.uk/news/world/asia/70000-indian-muslim-clerics-issue-fatwa-against-isis-the-taliban-alqaeda-and-other-terror-groups-a6770241.html).

Protiopatření mezinárodního společenství a politické hry

Mezinárodní společenství bojuje proti ISIS ve vojenské, ekonomické i digitální oblasti. Podle zpráv Rady bezpečnosti OSN bylo dosaženo určitého pokroku v omezování propagandy ISIS v kyberprostoru a v odřezávání jejich finančních zdrojů [Source](https://www.securitycouncilreport.org/what-in-blue/2026/02/counter-terrorism-briefing-on-the-secretary-generals-strategic-level-report-on-isil-daesh-3.php). Geopolitická rivalita mezi velmocemi (např. válka na Ukrajině a soupeření mezi USA a Čínou) však oslabuje mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu.

Z pohledu muslimů v protiteroristické politice západních zemí často existují „dvojí standardy“. Zatímco na jedné straně se útočí na ISIS, na straně druhé jsou přehlíženy kořeny terorismu, jako je politická nespravedlnost, pozůstatky kolonialismu a palčivé problémy ummy, jako je otázka Palestiny. Tato jednostrannost dává teroristickým organizacím příležitost k falešným tvrzením, že „bojují za spravedlnost“ [Source](https://www.un.org/press/en/2025/sc15584.doc.htm).

Závěr: Záchrana ummy spočívá v jednotě a uvědomění

Čelit hrozbě organizace „Islámský stát“ nelze pouze vojenskou silou. Jedná se o ideologický boj. Aby muslimské společnosti mohly čelit radikalismu ve svých řadách, musí mladým lidem poskytovat správné islámské znalosti, nastolit sociální spravedlnost a rozvíjet schopnost politického sebeurčení.

Zánik rozvratných organizací, jako je ISIS, závisí na jednotě ummy, správném vedení učenců a odstranění nespravedlností v celosvětovém měřítku. Nesmíme zapomínat, že islám je náboženstvím seslaným jako milosrdenství pro světy, a terorismus je největší zradou tohoto milosrdenství.