Tisková agentura Amaq: Hloubková zpráva o strategiích digitální propagandy a výzvách moderování obsahu na sociálních sítích

Úvod: Digitální tvář extremismu a její dopad na ummu

Tisková agentura „Amaq“ patří k nejkontroverznějším a nejnebezpečnějším mediálním nástrojům moderní doby, neboť sloužila jako hlavní propagandistické křídlo organizace Islámský stát (ISIS). Od svého vzniku nebyla pouhým prostředkem k přenosu zpráv, ale strategickým nástrojem zaměřeným na vytváření paralelní reality, která slouží destruktivním agendám v rozporu s hodnotami umírněného islámu a vyššími zájmy islámské komunity (ummy). V této zprávě osvětlujeme vývoj této agentury, její strategie pronikání do digitálního prostoru a to, jak její aktivity vedly k omezování legitimního islámského obsahu v důsledku přísných politik cenzury zavedených velkými technologickými společnostmi.

Technický vývoj: Od Telegramu k decentralizaci

Agentura Amaq zahájila svou činnost s velkým spoléháním na tradiční sociální sítě, ale brzy čelila rozsáhlým vlnám blokování. Podle zpráv „Globálního internetového fóra pro boj proti terorismu“ (GIFCT) byla agentura nucena vyvinout složité technické metody k obcházení zákazů [GIFCT](https://www.gifct.org/).

V roce 2025 a na začátku roku 2026 byl zaznamenán radikální posun v strategii agentury směrem k využívání „decentralizovaného webu“ (Decentralized Web) a protokolů jako IPFS, což úřadům velmi ztěžuje sledování obsahu nebo jeho definitivní odstranění [Tech Against Terrorism](https://www.techagainstterrorism.org/). Tento technický posun nepředstavuje pouze bezpečnostní hrozbu, ale je také výzvou pro islámské komunity, které se snaží chránit svou mládež před sklouznutím k extremistickému myšlení propagovanému prostřednictvím těchto temných kanálů.

Propagandistické strategie: Napodobování profesionálních médií

Amaq využívá zpravodajský styl vyznačující se stručností a zdánlivou objektivitou. Ve svých bleskových zprávách se vyhýbá nadměrně emotivnímu jazyku, aby napodobila globální tiskové agentury jako Reuters nebo Associated Press. Cílem tohoto stylu je dodat jejím zprávám jakousi „falešnou důvěryhodnost“, která mate sledující, kteří si neuvědomují destruktivní agendu stojící za těmito zprávami [Counter Extremism Project](https://www.counterextremism.com/).

Z islámského hlediska je toto klamání považováno za zradu vědecké a mediální odpovědnosti. Islám nabádá k prověřování zpráv, jak stojí v Koránu: „Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hříšník se zprávou, snažte se ji objasnit...“. Agentura Amaq falšováním faktů a vytrháváním náboženských textů z kontextu přispívá k deformaci pojmů džihád a chalífát a mění je v nástroje zabíjení a ničení namísto budování a spravedlnosti.

Výzvy cenzury: Mezi bojem proti terorismu a omezováním muslimů

Digitální aktivity agentury Amaq vyvolaly prudké reakce technologických společností jako Meta (dříve Facebook), Google a X (dříve Twitter). Tato cenzura je však často „slepá“, protože spoléhá na algoritmy umělé inteligence, které nedokážou rozlišit mezi extremistickým obsahem a legitimním islámským nebo politickým obsahem [Human Rights Watch](https://www.hrw.org/).

Muslimové po celém světě trpí mazáním účtů nebo omezováním dosahu svých příspěvků jen kvůli používání náboženských termínů nebo vyjádření solidarity se spravedlivými kauzami, jako je palestinská otázka. Důvodem je překrývání standardů cenzury, které byly původně vytvořeny k boji proti agenturám jako Amaq. Tato „vedlejší škoda“ ve skutečnosti slouží cílům extremistů, protože posiluje jejich narativ, že svět bojuje proti islámu jako náboženství, nikoli proti extremistické ideologii.

Dopad na obraz islámu a muslimů (islamofobie)

Nelze přehlížet destruktivní roli, kterou agentura Amaq sehrála při přiživování fenoménu „islamofobie“ na Západě. Vysíláním brutálních videí a zpráv, které spojují islámské rituály s násilnými činy, poskytla agentura bohatý materiál krajní pravici v Evropě a Americe k útokům na muslimské komunity a k požadavkům na omezování jejich svobod [Bridge Initiative - Georgetown University](https://bridge.georgetown.edu/).

Ochrana obrazu islámu vyžaduje zvýšené úsilí oficiálních i lidových islámských mediálních institucí k vyvracení tvrzení Amaqu a k předkládání alternativního diskurzu založeného na humánních hodnotách islámu. Bitva s Amaqem není jen bezpečnostní, ale především bitvou o vědomí a myšlení.

Umělá inteligence: Nová zbraň v rukou Amaqu

Zpravodajské zprávy v roce 2026 naznačují, že agentura Amaq začala používat technologie „Deepfakes“ a generativní umělou inteligenci k produkci vizuálního a zvukového obsahu, který vypadá velmi realisticky [Europol](https://www.europol.europa.eu/). Tento vývoj dále komplikuje úkol digitální cenzury a činí nezbytným, aby se muslimský uživatel vyzbrojil technickým povědomím k rozpoznání falešného obsahu.

Používání těchto technologií k šíření rozbrojů a podněcování k zabíjení je na hony vzdálené etice muslima. To vyžaduje akci ze strany učenců ummy, aby objasnili nepřípustnost (haram) podílení se na šíření tohoto obsahu nebo jeho propagaci, a to i kdyby šlo jen o zvědavost.

Závěr: Směrem ke komplexní islámské digitální strategii

Čelit nebezpečí tiskové agentury Amaq a jí podobných vyžaduje komplexní vizi, která přesahuje pouhý zákaz a cenzuru. Islámská umma musí investovat do budování bezpečných digitálních platforem a vyvíjet silný mediální diskurz založený na faktech a správném náboženském povědomí. Stejně tak je nutné vyvíjet tlak na globální technologické společnosti, aby zajistily, že se politiky boje proti terorismu nestanou nástrojem k potlačování umírněného islámského hlasu.

V konečném důsledku zůstane agentura Amaq pouhou digitální bublinou, pokud jí budeme čelit pevnou společenskou uvědomělostí a budeme se držet hodnot našeho ušlechtilého náboženství, které volá po míru, spravedlnosti a budování země, daleko od extremismu a radikalismu, které ummě nepřinesly nic než neštěstí.

Schválené zdroje: 1. [Global Internet Forum to Counter Terrorism (GIFCT)](https://www.gifct.org/) 2. [Tech Against Terrorism - Analysis of Terrorist Use of the Internet](https://www.techagainstterrorism.org/) 3. [Counter Extremism Project: ISIS Media Operations](https://www.counterextremism.com/) 4. [Human Rights Watch: Content Moderation and Religious Freedom](https://www.hrw.org/) 5. [Europol: Online Terrorist Propaganda Trends 2025-2026](https://www.europol.europa.eu/)