Podrobná zpráva a analýza „videa Chorásán“ a jeho dopadu na bezpečnostní situaci ve Střední Asii

Úvod: „Video Chorásán“ a nová vlna digitálního džihádu

V posledních letech vyvolala „videa Chorásán“ a podobné propagandistické materiály šířené Islámským státem – provincií Chorásán (ISKP) vážný obrat v bezpečnostní situaci v regionu Střední Asie. Tato videa nejsou pouze běžným nástrojem propagandy, ale stala se důležitým prostředkem k radikalizaci mládeže v regionu, ohrožení politické stability a poškození vnitřní jednoty islámského světa. Zejména v období od roku 2024 do začátku roku 2026 rozšířila propagandistická mašinérie této organizace svůj jazykový rozsah a zaměřuje se na středoasijské republiky produkcí vysoce kvalitního obsahu v tádžičtině, uzbečtině a ruštině [Source](https://www.caspianpolicy.org/research/security-and-politics/iskp-resurgence-the-growing-threat-to-central-asia-and-global-security).

Propagandistická mašinérie Al-Azaim a jazyková strategie

Hlavní propagandistický orgán ISKP, nadace „Al-Azaim“ (Al-Azaim Foundation), v posledních dvou letech výrazně zvýšil své technické kapacity. Neomezují se pouze na paštštinu a darí, ale vytvořili speciální kanály v tádžičtině, jako je „Sadoi Khuroson“, které přímo oslovují národy Střední Asie [Source](https://www.hudson.org/foreign-policy/islamic-state-central-asian-contingents-international-threat-lucas-webber).

Jazyk a symbolika použitá v těchto videích jsou velmi sofistikované; zneužíváním konceptu „Chorásánu“ z islámské historie se snaží podnítit náboženské cítění mládeže. V některých videích zveřejněných v roce 2025 jsou vlády Střední Asie obviňovány z toho, že jsou „tágút“ (tyrani), a jejich vztahy s Ruskem a Čínou jsou prezentovány jako odporující islámským zájmům [Source](https://www.specialeurasia.com/2022/05/05/islamic-state-khurasan-uzbekistan-central-asia/). Tato propaganda má určitý vliv mezi mládeží, která se potýká s ekonomickými potížemi a politickým tlakem v regionu.

Nedávné události a dopad na bezpečnost

Útok na „Crocus City Hall“ v Moskvě v březnu 2024 ukázal, jak může ISKP využívat občany Střední Asie (zejména Tádžikistánu) k mezinárodním teroristickým aktivitám [Source](https://www.hstoday.us/featured/iskps-shifts-in-response-to-counterterrorism-efforts/). Po této události se v obsahu „videí Chorásán“ zintenzivnily hrozby namířené proti Rusku.

Podle nejnovějších zpráv ze začátku roku 2026 ISKP pokračuje v útocích na zahraniční zájmy v Afghánistánu, včetně čínských společností. Útok na čínské objekty v kábulské čtvrti Shahr-e-Naw v lednu 2026 je důkazem zapojení organizace do regionální geopolitické rivality [Source](https://www.idsa.in/issuebrief/The-Afghan-Talibans-Many-Challenges-270226). Videa z těchto útoků se rychle šíří online a vyzývají spící buňky ve Střední Asii k „akci“.

Reakce středoasijských států a obavy ummy

Vlády Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu přijímají proti této hrozbě přísná opatření. Například v červenci 2025 uzbecké bezpečnostní složky odhalily v Namanganu tajnou síť napojenou na ISKP [Source](https://www.hstoday.us/featured/iskps-shifts-in-response-to-counterterrorism-efforts/). Někteří analytici se však domnívají, že nadměrné omezování náboženských aktivit vládami (např. zákaz hidžábu nebo přísný dohled nad mešitami) může mít opačný účinek a přiblížit mládež k radikální propagandě ISKP [Source](https://www.caspianpolicy.org/research/security-and-politics/iskp-remains-a-threat-to-central-asia).

Z pohledu islámské ummy činy ISKP vážně poškozují obraz muslimů. Jejich cílení na nevinné lidi ve jménu „džihádu“ a vyvolávání rozbrojů mezi muslimskými zeměmi je v naprostém rozporu s islámskými principy míru a spravedlnosti. Zejména jejich konflikt s Islámským emirátem Afghánistán (Tálibán) je „fitnou“ (rozvratem), která vnitřně oslabuje sílu muslimů.

Geopolitická analýza: Vnější síly a regionální bezpečnost

Určité oslabení ruského vlivu ve Střední Asii v důsledku rusko-ukrajinské války vytvořilo pro ISKP příležitost. Zároveň jsou čínské ekonomické projekty v regionu (Iniciativa pásu a cesty) v propagandě ISKP vykreslovány jako „neokolonialismus“ a stávají se terčem útoků [Source](https://www.stimson.org/2022/iskps-propaganda-threatens-asias-security-apparatus/).

V této situaci by se země Střední Asie neměly příliš spoléhat na vnější síly, ale měly by řešit vnitřní sociální nespravedlnost, chudobu a politická omezení. „Video Chorásán“ je totiž virus, který se živí ranami ve společnosti. Pokud bude imunita společnosti (spravedlnost a skutečná náboženská svoboda) silná, tato propaganda sama o sobě selže.

Závěr

„Video Chorásán“ a související propaganda představují pro Střední Asii dlouhodobou bezpečnostní výzvu. K čelení této hrozbě nestačí pouze vojenská a bezpečnostní opatření. Islámský svět a regionální vlády musí spolupracovat na předávání správné islámské víry mládeži, aby ji zachránily z pasti radikalismu a vybudovaly v regionu skutečnou stabilitu. Nejsilnější zbraní proti rozvratu (fitně) je vědění, spravedlnost a jednota ummy.