
Jak se odlévala a leštila středověká islámská bronzová zrcadla
Porovnejte středověká islámská bronzová zrcadla. Rozpoznejte leštěnou plochu, litý reliéf, provrtaný výstupek a dodatečné nápisy.
Najděte odraznou plochu a části vystupující z rubu. Všimněte si umístění otvorů, stop a písmen, potom zrcadlo porovnejte s jiným předmětem. Leštěný povrch, odlitý výstupek a nápis provedený nástrojem na hotovém kovu mohou ukazovat různé etapy historie jednoho zrcadla.
Jak poznat odraznou plochu
Obraz odrážel samotný vyleštěný kov. Odrazná strana bývá hladší a na rubu může být okraj, výzdoba nebo úchyt. Stárnutí a opotřebení mohou způsobit, že obě strany vypadají na fotografii matně. Porovnejte jejich vzhled s popisem muzea. Snímek rubu může ukazovat výzdobu velmi dobře a o původním lesku odrazné plochy říkat málo.
Zrcadlo s rybami 2015.796.52 z Metropolitního muzea umění má průměr asi 7,6 cm. Muzeum ho datuje přibližně do 13. století a připisuje střední Asii nebo Íránu. Na rubu obklopuje výstupek medailon s rozetou o šesti okvětních lístcích. Ryby se objevují na pozadí, které muzeu připomíná tekoucí vodu. Nezdobená strana byla podle muzea zřejmě vyleštěná, aby odrážela obraz. Materiálové pole uvádí bronz s obsahem olova. Rozeta pomáhá najít rub a vysvětlení leštění ukazuje funkci druhé strany. Metropolitní muzeum umění, Zrcadlo s rybami 2015.796.52
Při porovnávání snímků napište inventární číslo ke každému pohledu. Z boku může být nízký okraj či výstupek zřetelnější než při čelním pohledu. U odrazné plochy se podívejte, zda je na snímku celý povrch, nebo jen hrana. Záběry téhož kotouče mohou dokládat různé podrobnosti.
Co ukazuje odlévaný rub
V litém reliéfu má vystouplý vzor tvar, který kov získal ve formě. Na kruhovém zrcadle sledujte, jak okraj rámuje výzdobu a jak se motiv mění od středu k obvodu. Íránské zrcadlo 42.136 z Metropolitního muzea pochází z 12. století. Průměr je 19,4 cm a evidovaná hloubka 2,5 cm. Má výrazný výstupek, arabsky psané přání všeho dobrého, běžící zvířata a stáčené rostlinné motivy. Katalog uvádí odlévání a cizelování. Popisuje také lití do pískové formy a vztah tvaru výstupku k čínským předlohám. Muzeum řadí výzdobu do repertoáru seldžuckého Íránu. Metropolitní muzeum umění, zrcadlo 42.136
Zrcadlo se čtyřmi listy 1995.403 z Clevelandského muzea umění se datuje do 12. či 13. století a připisuje se východní Anatolii nebo severní Mezopotámii. Z výstupku vybíhají čtyři zašpičatělé listy. Na snímku je také široký pás jemných čar a zvýšený okraj. Katalog uvádí průměr 7,7 cm, celkový rozměr 0,9 cm a rozměr okraje 0,3 cm. Při porovnání profilů zachovejte názvy posledních dvou měr. Clevelandské muzeum umění, Zrcadlo se čtyřmi listy 1995.403
Před výkladem motivů popište jejich rozmístění. U 42.136 leží běžící zvířata a rostlinné motivy v různých částech kompozice. Clevelandské zrcadlo ukazuje listy uspořádané kolem výstupku na kulatém rubu. Texty o lidech a zvířatech v islámském umění a rostlinných motivech a arabeskách umožňují porovnat podobné detaily na jiných materiálech.
Co analýza říká o bronzu s vysokým obsahem cínu
Bronz je slitina na bázi mědi. Když jsou k dispozici údaje, muzeum může popsat složení přesněji. Seldžucké zrcadlo 1963,0718.1 z Britského muzea vzniklo ve 12. století v Íránu. Má průměr 19 cm a evidovanou výšku asi 1 cm. Podle poznámky muzea analýza Susan La Niece prokázala bronz s vysokým obsahem cínu. Zrcadlo bylo odlito jako jeden kus se zvýšeným okrajem, provrtaným středovým výstupkem a čtyřmi okřídlenými sfingami v reliéfu. Závěr analýzy se vztahuje k tomuto zrcadlu. Britské muzeum, zrcadlo 1963,0718.1
James W. Allan v práci o kovových předmětech z Níšápúru popisuje jinou konstrukci u zrcadla nalezeného při vykopávkách v Síráfu. Tvoří je dva kovové pláty, jeden z bronzu s vysokým obsahem cínu a druhý z mosazi s nízkým obsahem zinku. Allan jej uvádí jako zrcadlo s odraznou a matnou stranou. Údaj o dvou plátech objasňuje konstrukci, kterou snímek jediné strany obvykle neukáže. James W. Allan, studie kovových předmětů z Níšápúru
Louvre uvádí zrcadlo OA 7871/72 se dvěma sfingami zády k sobě jako odlévaný bronz s vysokým obsahem cínu. Maximální průměr je 11,3 cm, tloušťka 0,3 cm a výška okraje 0,68 cm. Datace spadá do 12. nebo 13. století a možný původ je Írán či Turecko. Použijte názvy rozměrů z katalogu a u obou míst zachovejte nejistotu. Materiálový údaj Louvru, analýza Britského muzea a popis bronzu s olovem u zrcadla s rybami patří vždy ke konkrétnímu předmětu. Musée du Louvre, zrcadlo OA 7871/72
Při srovnávání složení uvádějte u každého záznamu inventární číslo a druh dokladu. Záznam z Britského muzea mluví o vědecké analýze. Louvre uvádí materiál ve své kartě a příklad ze Síráfu dokládá stavbu ze dvou plátů. Podobná barva na fotografiích takové údaje nenahradí.
Jak odlišit pozdější nápis od odlévané výzdoby
Nápis na zrcadle 1963,0718.1 byl doplněn na rub. Britské muzeum říká, že stopy nástroje v opotřebovaných písmenech ukazují na cizelování po vyleštění povrchu. Cizelováním se nástroji opracovává povrch kovu. Stopy v tomto případě ukazují, že zrcadlo bylo odlito a písmena pak vznikla na připraveném kovu. Katalog uvádí pořadí prací. Dataci nápisu neudává.
Zapište polohu textu i to, jak muzeum vysvětluje obsah. Britské muzeum popisuje doplněný arabský nápis jako magickou formuli. Louvre v obvodovém pásu OA 7871/72 rozpoznává arabsky psané přání v kúfském písmu. Záznamy mluví o odlišném obsahu. Údaje Louvru o písmu a poloze odpovídají na jinou otázku než stopy nástroje na zrcadle Britského muzea. Průvodce arabskou kaligrafií nabízí příklady, jak rozlišit druh písma, jazyk a význam textu.
Kde je výstupek, očko či rukojeť
Výstupek je vyvýšená část povrchu a u zrcadla může být uprostřed rubu. Průchozí otvor může sloužit k připevnění. Pohledem z boku se přesvědčte, zda jím otvor prochází. Britské muzeum výslovně popisuje středový výstupek 1963,0718.1 jako provrtaný. Podle Metropolitního muzea bylo možné 42.136 za výstupek zavěsit. Upevňovací bod lze doložit i tehdy, když katalog nezmiňuje zachovanou šňůru ani způsob, jakým zrcadlo někdo držel.
Zrcadlo M.2002.1.598 z Muzea umění okresu Los Angeles je příkladem ze severní Sýrie z 12. nebo 13. století s očkem na hraně. Katalog uvádí litý bronz, výšku 10,47 cm a průměr 7,93 cm. Oba rozměry pomáhají rozlišit celkový rozsah předmětu a průměr kruhové části. LACMA, zrcadlo M.2002.1.598
Zrcadlo 2/1792 z muzea v paláci Topkapı představuje jiný materiál a způsob držení. Katalog je řadí do Konye v anatolské seldžucké době ve 13. století. Je z lité oceli, s nízkým reliéfem a zlatou intarzií. Celková délka je 41,5 cm a průměr zrcadla 21 cm. Dlouhá rukojeť mění obrys předmětu více než výstupek na rubu. Muzeum v paláci Topkapı, zrcadlo 2/1792 v Museum With No Frontiers
U otvoru v kovovém předmětu se nejprve podívejte, ve které části je. Článek o otevřených kadidelnicích a nádobách s děrovaným víkem ukazuje skupinu otvorů ve víku. U zrcadla Britského muzea prochází otvor středovým výstupkem. Popište příslušnou součást a její funkci ověřte v záznamu předmětu.
Co výzdoba napovídá o možném použití
Odrazná plocha vysvětluje každodenní funkci zrcadla. Obrazy a nápisy pomáhají pochopit, jaký význam mohl předmět mít. Zrcadlo 1978.348.2 z Metropolitního muzea je z 12. nebo 13. století a připisuje se severozápadnímu Íránu nebo Turecku. Je z odlévaného a cizelovaného bronzu, má průměr 22 cm. Muzeum vykládá postavy na rubu jako Šalomouna a bytosti s ním spojované. Kurátoři mluví o možném věštění a připomínají, že přesný způsob použití zůstává nejistý. Metropolitní muzeum umění, zrcadlo 1978.348.2
Výklad lze v popisku uvést společně se zdrojem. Určení postavy vychází z toho, jak muzeum čte motiv. Návrh použití vychází z výkladu předmětu a dalších souvisejících dokladů. Ke zjištění konkrétního majitele nebo situace je zapotřebí další svědectví. Takový popisek vysvětlí význam výzdoby a uchová údaje o odrazné ploše i omezeních pramene.
Jak napsat ověřitelný popisek k zrcadlu
Začněte inventárním číslem, datací a připsáním. Uveďte, kterou stranu vidíte na fotografii. Popište okraj, reliéf, výstupek, očko nebo rukojeť. Materiál a techniku napište k příslušné části. Pozdější nápis zmiňte u písmen a odlévání v popisu těla zrcadla. Převzít lze názvy rozměrů z muzejního katalogu i nejistotu, kterou instituce uvádí.
Doplňte nálezové okolnosti, pokud jsou zaznamenané. Číslo 76 v Allanově katalogu je zrcadlo 40.170.265 z Metropolitního muzea. Jde o litý bronzový kotouč o průměru 6 cm s rozetami o šesti okvětních lístcích a provrtaným výstupkem. Číslo 77 je také lité bronzové zrcadlo o průměru 10,7 cm se čtyřmi běžícími zajíci a zkorodovanou vnější zónou. Našlo se v jámě na místě zvaném Bazaar Tepe. Přesné místo nálezu čísla 76 na lokalitě Níšápúr podle studie není známo. Zaznamenaný kontext doplňuje srovnání podobné výzdoby.
Muzejní záznamy a studie pro srovnání bronzových zrcadel
- Metropolitní muzeum umění, Zrcadlo s rybami 2015.796.52. Pravděpodobně leštěná strana a bronz s olovem.
- Metropolitní muzeum umění, 42.136. Výstupek, odlévání, zvířata a nápis na íránském zrcadle z 12. století.
- Clevelandské muzeum umění, 1995.403. Rozmístění čtyř listů a rozměry malého bronzového kotouče.
- Britské muzeum, 1963,0718.1. Analýza bronzu s vysokým obsahem cínu a stopy po pozdějším nápisu.
- James W. Allan, kovové předměty z Níšápúru. Zrcadla z vykopávek a srovnání plátů a lití.
- Musée du Louvre, OA 7871/72. Litý bronz s vysokým obsahem cínu, pás kúfského písma a možné místo původu.
- LACMA, M.2002.1.598. Očko na okraji zrcadla ze severní Sýrie.
- Muzeum v paláci Topkapı, 2/1792 v Museum With No Frontiers. Zrcadlo z lité oceli s rukojetí.
- Metropolitní muzeum umění, 1978.348.2. Výklad postav a diskuse o možném použití.





