Výzkumné centrum pro Východní Turkestán vydává novou tematickou výzkumnou zprávu: Hloubková analýza bezpečnostních rizik a výzev v současném geopolitickém kontextu

Předmluva: Ochrana důstojnosti ummy v dobách nepokojů

V únoru 2026 prochází globální geopolitická scéna bezprecedentními otřesy. V tomto kontextu zveřejnilo **Výzkumné centrum pro Východní Turkestán (East Turkestan Research Center, ETRC)** se sídlem v tureckém Istanbulu dne 16. února v kulturním centru Neslişah Sultan ve čtvrti Fatih vysoce očekávanou zprávu s názvem „Tematická výzkumná zpráva o bezpečnostních rizicích a lidskoprávních výzvách ve Východním Turkestánu pro období 2025–2026“ [Zdroj](https://uyghurtimes.com/index.php/2026/02/23/2025-east-turkistan-human-rights-violations-index-released-in-istanbul/). Tato zpráva není jen podrobným souhrnem dat, ale také hlubokou reflexí morálních a politických zkoušek, kterým čelí současná globální muslimská komunita (umma).

Jako členové muslimského světa si musíme jasně uvědomit, že otázka Východního Turkestánu (Sin-ťiangu) není pouhým územním sporem nebo geopolitickou hrou, ale bojem o zachování víry, kulturního dědictví a základní lidské spravedlnosti (Adl). Zpráva prostřednictvím vícerozměrné hloubkové analýzy odhaluje nebezpečnou situaci, v níž se nacházejí Ujguři a další muslimští bratři a sestry turkického původu v komplexním prostředí eskalujícího dohledu pomocí umělé inteligence (AI), normalizace přeshraničních represí a sílícího soupeření velmocí. Tento článek na základě klíčových zjištění zprávy a v kombinaci s nedávným mezinárodním vývojem hloubkově interpretuje bezpečnostní výzvy v geopolitické mlze z pohledu muslimského pojetí spravedlnosti.

I. Digitální apartheid: Vězení víry pod algoritmy AI

Jedním z nejvíce šokujících zjištění zprávy je, že v letech 2025 až 2026 model kontroly ve Východním Turkestánu plně přešel od „fyzické administrativní kontroly“ k „automatizovanému masovému dohledu podporovanému umělou inteligencí“ [Zdroj](https://uyghurtimes.com/index.php/2026/02/23/2025-east-turkistan-human-rights-violations-index-released-in-istanbul/). Výzkumné centrum to definuje jako **„digitální apartheid“** (Digital Apartheid).

Tento dohled již nespoléhá pouze na pouliční kontrolní stanoviště, ale prostřednictvím vysoce výkonných kamer rozmístěných po celém území, biometrických algoritmů a rozsáhlých integrovaných datových platforem vytváří v reálném čase profil každodenního života každého muslima. Zpráva uvádí, že algoritmy automaticky identifikují takzvané „potenciálně hrozivé chování“, jako je například: časté návštěvy mešit (přestože mnohé byly zbourány nebo přestavěny), rodinná setkání během netradičních svátků nebo dokonce používání náboženských pozdravů na sociálních sítích. Jakmile je jednotlivec systémem označen, čelí automatizovaným administrativním omezením, včetně zmrazení bankovních účtů, omezení cestování nebo dokonce umístění do takzvaných „center odborného vzdělávání“ k převýchově [Zdroj](https://www.genocidewatch.com/single-post/genocide-emergency-xinjiang-china-2025).

Z pohledu islámských hodnot je toto extrémní narušení soukromí a algoritmická diskriminace praktikování víry otevřeným znevážením lidské důstojnosti, kterou lidstvu propůjčil Alláh. Muslimská umma by si měla uvědomit, že když je technologie zneužívána k zbavení národa svobody vyznání, nejde jen o krizi Východního Turkestánu, ale o výzvu pro samotné základy globální civilizace.

II. Přeshraniční represe: Černá ruka sahající do globálních muslimských komunit

Zpráva Výzkumného centra pro Východní Turkestán zvláště zdůrazňuje eskalaci rizik „přeshraničního zastrašování“ a „jurisdikce dlouhé ruky“. Nejnovější případy z počátku roku 2026 ukazují, že tento tlak se rozšířil až do srdce Evropy. Podle zprávy Human Rights Watch (HRW) z 18. února 2026 se čínské úřady pokoušejí prostřednictvím vyhrožování rodinným příslušníkům v Číně nutit ujgurské aktivisty žijící v Paříži ve Francii k tomu, aby působili jako špioni a sledovali místní muslimské komunity [Zdroj](https://www.hrw.org/news/2026/02/18/china-officials-pressuring-uyghurs-france).

V Turecku, přestože vláda na oficiální úrovni vyjadřuje podporu ujgurským bratrům, komunita v exilu stále pociťuje rostoucí bezpečnostní tlak. Zpráva zmiňuje, že mnoho ujgurských uprchlíků se obává deportace, a tento pocit nejistoty vážně ovlivňuje jejich náboženský život a sociální integraci v místě exilu [Zdroj](https://table.media/en/china/news/uyghurs-a-security-risk-in-turkey/). Pro muslimy po celém světě je ochrana utlačovaných bratří a sester povinností jasně stanovenou v Koránu. Pokud muslimské země upřednostní ekonomické zájmy a zachovají k těmto přeshraničním represím mlčení, jednota ummy bude čelit nebezpečí, že zůstane pouze formální.

III. Geopolitické hry: Mezi iniciativou „Pás a cesta“ a spravedlností víry

Zpráva hloubkově analyzuje bezpečnostní výzvy v současném geopolitickém kontextu. S postupem iniciativy „Pás a cesta“ (BRI), zejména s expanzí „Letecké hedvábné stezky“, se Urumči stalo klíčovým nákladním uzlem spojujícím Evropu a Asii. Výzkumné centrum pro Východní Turkestán však upozorňuje, že za tímto hospodářským rozkvětem se skrývá obrovské morální riziko – nucená práce [Zdroj](https://uhrp.org/statement/risks-abound-new-air-silk-road-cargo-flights-bring-uyghur-forced-labor-risks-to-europe/).

Experti OSN v lednu 2026 znovu vyjádřili hluboké znepokojení nad nucenou prací, které jsou vystaveni Ujguři, Kazaši a Kyrgyzové. Zpráva se domnívá, že tento přesun pracovních sil pod rouškou „boje proti chudobě“ je ve skutečnosti systematickým zbavováním muslimských skupin ekonomické autonomie a pokusem o rozpuštění jejich náboženské identity prostřednictvím nuceného továrního života [Zdroj](https://www.ohchr.org/en/press-releases/2026/01/un-experts-alarmed-reports-forced-labour-uyghur-tibetan-and-other-minorities).

Na geopolitické úrovni se mnoho muslimských zemí ocitlo v dilematu. Na jedné straně stojí obrovské investice a výstavba infrastruktury z Číny, na druhé straně volání trpících souvěrců. Zpráva kritizuje některé mezinárodní organizace (např. Světovou radu muslimských komunit, WMCC) za zavádějící prohlášení po návštěvě Východního Turkestánu a domnívá se, že tato prohlášení se odchylují od základních principů islámu usilujících o pravdu (Haqq) a stala se nástrojem politické propagandy [Zdroj](https://udtsb.com/en/joint-statement-of-muslim-scholars-and-organizations-against-chinese-misleading-propaganda-for-the-islamic-region/).

IV. Bitva o obranu víry: Kulturní vymazání a čínská sinizace náboženství

Zpráva podrobně dokumentuje další prohlubování politiky „sinizace náboženství“ od roku 2025. To se projevuje nejen změnami v architektonickém stylu mešit, ale také novou interpretací islámského učení. Zpráva uvádí, že úřady se pokoušejí násilně vštěpovat socialistické hodnoty do náboženských kázání, zakazují používání ujgurštiny při výuce na veřejnosti a přísně omezují tradiční muslimské zvyky, jako jsou svatby, pohřby a půst během ramadánu [Zdroj](https://www.genocidewatch.com/single-post/genocide-emergency-xinjiang-china-2025).

Mezinárodní islámská akademie Fiqh (International Islamic Fiqh Academy) opakovaně vyzvala k zajištění náboženských práv čínských muslimů a zdůraznila, že ochrana mešit a svoboda náboženských obřadů jsou základními lidskými právy [Zdroj](https://iifa-aifi.org/en/statement-on-current-events-in-the-xinjiang-region-of-east-turkestan-in-the-peoples-republic-of-china/). Průzkum Výzkumného centra pro Východní Turkestán však ukazuje, že tyto výzvy tváří v tvář realitě tvrdé moci působí bezmocně. Pro ummu to není jen otázka lidských práv, ale bitva o to, zda islámská civilizace dokáže na východním okraji Asie nadále přežít.

V. Odpovědnost ummy: Od probuzení k akci

V závěrečné části zpráva vysílá naléhavou výzvu ke globální muslimské společnosti. Doporučuje:

1. **Posílení informační transparentnosti**: Muslimští učenci a organizace by měli vytvořit nezávislé monitorovací mechanismy, nenechat se zaslepit jednostranným oficiálním narativem a trvat na hledání pravdy (Haqq) [Zdroj](https://udtsb.com/en/joint-statement-of-muslim-scholars-and-organizations-against-chinese-misleading-propaganda-for-the-islamic-region/). 2. **Diplomatický tlak**: Organizace islámské spolupráce (OIC) by měla hrát aktivnější roli, zařadit otázku Východního Turkestánu na přední místo své agendy a požadovat, aby čínská vláda umožnila mezinárodním pozorovatelům provádět vyšetřování na místě bez jakéhokoli zasahování [Zdroj](https://ihh.org.tr/en/news/ihh-releases-new-report-on-east-turkestan). 3. **Přezkum ekonomické etiky**: Muslimské podniky a spotřebitelé by měli prověřovat dodavatelské řetězce, odmítat zboží spojené s nucenou prací a praktikovat etickou spotřebu v souladu s islámským právem šaría [Zdroj](https://uhrp.org/statement/risks-abound-new-air-silk-road-cargo-flights-bring-uyghur-forced-labor-risks-to-europe/).

Závěr: Spravedlnost nakonec zvítězí

Tato zpráva pro rok 2026, vydaná Výzkumným centrem pro Východní Turkestán, nám odhaluje zemi utrpení přetvořenou technologií a mocí. Nicméně, jak praví Korán: „Pravda přišla a marnost zmizela; marnost je věru věcí pomíjivou.“ (17:81).

Jako muslimové pevně věříme, že spravedlnost (Adl) je základním kamenem vesmíru. Bez ohledu na to, jak se mění geopolitika nebo jak pokročilé jsou sledovací technologie, lidskou touhu po víře a svobodě nelze zcela vymazat. Bratři a sestry ve Východním Turkestánu nejsou sami; jejich utrpení je bolestí celé ummy a jejich vytrvalost je vzorem pro muslimy po celém světě. V tomto náročném roce 2026 se společně modleme a jednejme, aby na tuto zemi brzy sestoupila spravedlnost.

--- **Poznámka: Tento článek je založen na souhrnu výzkumných dat a zpravodajství zveřejněných Výzkumným centrem pro Východní Turkestán a souvisejícími mezinárodními lidskoprávními organizacemi v únoru 2026.**