Tři andaluské schránky ze slonoviny v Louvru a Metropolitním muzeu

Slonovinová schránka vyrobená pro al-Mughíru má v Louvru inventární číslo OA 4068. Na dochovaném víku je jeho jméno a rok 357 podle islámského kalendáře; muzeum dílo datuje do roku 968. Metropolitní muzeum umění v New Yorku uchovává dvě jiné andaluské schránky s čísly 30.95.175 a 1970.324.5. Jejich původní víka se nedochovala. Všechny tři předměty pomáhají studovat dvorskou kulturu desátého století, nápis z Louvru však nemůže být dokladem o původu obou newyorských děl.

Titulní ilustrace je samostatnou historickou rekonstrukcí vytvořenou s pomocí AI. Není fotografií dochované schránky, doložené dílny ani konkrétní archeologické lokality.

Co v muzejním katalogu znamená slovo pyxida?

Pyxida je menší nádoba či schránka, obvykle válcového tvaru, původně opatřená víkem. Název vyjadřuje především podobu předmětu. Není seznamem věcí, které byly skutečně nalezeny uvnitř konkrétní zachované schránky. U andaluských výrobků ze slonoviny pomáhá označovat podobný typ děl. Pokud se ale vynechá inventární číslo, může čtenář snadno zaměnit několik samostatných předmětů. Stejný materiál a tvar tedy představují začátek srovnání, nikoli doklad totožnosti.

Metropolitní muzeum u menší schránky spojuje tento typ s osobním užíváním mezi elitami a zmiňuje cenné vonné látky a kosmetiku. Katalogová karta předmětu v Met Cloisters uvádí šperky a kosmetické přípravky. Jde o možná použití typu schránky, nikoli o zprávu, že se tyto věci našly uvnitř všech tří předmětů. Je třeba odlišit tvrzení „mohla sloužit k uchování“ od tvrzení „bylo v ní nalezeno“. Takové rozlišení chrání výklad před předstíranou jistotou.

Podstatné je také zachování víka. Na víku předmětu OA 4068 se dochoval čitelný nápis. Obě schránky Metropolitního muzea svá původní víka ztratily. Podle analogií lze odhadovat jejich tvar, není však možné přečíst jméno ani rok z části, která dnes neexistuje. Podobnost válcových těl neslučuje tři samostatné historické prameny do jediné věci. Rozdíl mezi dochovaným textem a rekonstrukcí chybějícího dílu musí zůstat zřejmý.

Proč je důležitá Córdoba a Madínat az-Zahrá?

Córdoba byla politickým centrem Umajjovců v al-Andalusu. Abd ar-Rahmán III. se roku 929 prohlásil chalífou. V polovině desátého století vzniklo poblíž palácové město Madínat az-Zahrá. Přehled umění španělských Umajjovců od Metropolitního muzea řadí nákladné výrobky ze slonoviny mezi díla spojená se dvorským mecenášstvím. UNESCO popisuje Madínat az-Zahrá jako městský celek s cestami, vodními stavbami, budovami, výzdobou a předměty každodenního života. Přenosná schránka a celé město mají odlišné měřítko, ale společně pomáhají poznávat hmotnou kulturu chalífátu.

Tento kontext nedokazuje, že všechny tři schránky vytvořil jeden známý řezbář. Louvre uvádí Madínat az-Zahrá jako místo původu OA 4068. Metropolitní muzeum připisuje výrobu předmětu 1970.324.5 Córdobě, kdežto u 30.95.175 označuje místo původu obecně jako Španělsko. Záznamy se liší mírou přesnosti. Z podobných ozdob nelze bez dalších podkladů sestavit příběh o jediné doložené dílně, stejném zadavateli a jedné řadě darů.

Palácové město pomáhá pochopit rozsah panovnické podpory umění. Architektura, reliéfní výzdoba a drobné luxusní předměty patřily ke kultuře moci, neplnily však totožnou funkci. UNESCO hodnotí zachované pozůstatky města; muzejní katalogy popisují určité přenosné předměty. Pokud se objeví nová hypotéza o původu v konkrétní dílně, bude nutné prověřit její důkazy pro každé dílo zvlášť. Společná doba sama o sobě původ jednotlivého předmětu neurčuje.

Co skutečně dokládá schránka al-Mughíry v Louvru?

Louvre eviduje předmět pod číslem OA 4068 jako pyxidu se jménem al-Mughíry. Přepis nápisu uvádí jeho jméno, označení syna „velitele věřících“ a rok 357 islámského kalendáře. Text se nachází na dolním okraji dochovaného víka. Muzeum dílo datuje do roku 968 a při převodu letopočtu uvádí také rozmezí 967–968. Je vhodné uvést obě muzejní formulace, nikoli rozdíl bez vysvětlení zamaskovat zdánlivě dokonale přesným převodem kalendáře.

Katalog udává výšku 18 centimetrů a průměr 11,8 centimetru. Materiálem je slonovina, zdobená řezbou a rytím. Inventární číslo, dochované víko a zapsané jméno tvoří soubor ověřitelných znaků, podle nichž lze dílo odlišit od dalších andaluských schránek. Samotná fotografie zdobené válcové nádoby nestačí: snímek může být oříznutý a na obrazovce lze předměty různých velikostí zvětšit na stejnou šířku.

Nápis je přímým dokladem věnování a datování, není však hotovým výkladem všech postav a zvířat vyřezaných na těle schránky. Jméno adresáta neprozrazuje automaticky, co se uvnitř původně ukládalo ani jak předmět používali pozdější majitelé. Stejně opatrně je třeba mluvit o místě dnešního vystavení: expozice se může měnit a aktuální umístění není totéž co vlastnictví instituce. Původ, držení ve sbírce a dočasné vystavení jsou různé informace.

Čím se liší menší schránka Metropolitního muzea?

Předmět 30.95.175 v katalogu Metropolitního muzea má název „Cylindrical Box (Pyxis)“. Muzeum jej široce datuje do desátého století a jako oblast původu uvádí Španělsko. Je vysoký 6,7 centimetru a má průměr 8,3 centimetru. To nejsou rozměry schránky al-Mughíry, která je podle Louvru vysoká 18 centimetrů. Podobný materiál a tvar nesmějí tento výrazný rozdíl zakrýt.

Původní víko newyorského předmětu se ztratilo. Muzeum podle srovnatelných děl usuzuje, že pravděpodobně mělo vypouklý tvar. Jde o odhad vzhledu chybějící součásti, nikoli popis dochovaného víka s čitelným nápisem. Pokud na něm kdysi bylo jméno či letopočet, dnes je z této schránky přečíst nemůžeme. Přenést z Louvru rok 968 a jméno al-Mughíry by znamenalo připsat předmětu 30.95.175 doklady, které sám neposkytuje.

Zavádějící popisek odkazu může nazvat kartu 30.95.175 „Pyxis of al-Mughira“. Odkaz sice otevře skutečný záznam muzea, ale jeho viditelný popis slibuje jiný předmět. Kontrola musí porovnat inventární číslo, instituci, dochované části, rozměry a základ datování. Karta Metropolitního muzea pomáhá poznat menší válcovou schránku; nepotvrzuje nápis na víku díla, které patří Louvru.

Co víme o další pyxidě v Met Cloisters?

Druhý newyorský předmět má inventární číslo 1970.324.5 a náleží do sbírky The Met Cloisters. Katalog uvádí výrobu v Córdobě v Andalusii a přibližné datování do let 950–975. Celkové rozměry činí 11,7 × 10,5 centimetru. Jde o třetí samostatně evidovanou věc, nikoli o další měření menší schránky 30.95.175 nebo louvreského předmětu OA 4068. Shodná kategorie materiálu neznamená shodnou inventární identitu.

Také původní víko této schránky chybí. Muzeum předpokládá, že podle příbuzných příkladů mohlo nést jméno vlastníka a datum. Slovo „mohlo“ je rozhodující: text na víku tohoto konkrétního předmětu se nedochoval. Odhadovaný interval 950–975 proto nelze nahradit přesným rokem 968 vyčteným z jiné schránky. Taková záměna by budila dojem, že chybějící část byla nalezena a přečtena.

Na zachovaném těle muzejní popis rozeznává ptáky, lvy a gazely mezi hustými úponky vinné révy. Kurátoři zmiňují také podobnosti s pozdějším evropským románským řezbářstvím ze slonoviny a s výzdobou rukopisů. Srovnání vzorů nedokazuje, že konkrétní pozdější umělec viděl právě tuto schránku. Širší pohled na figurální díla z různých období nabízí náš článek o lidech a zvířatech v muzejních sbírkách islámského umění. Při srovnávání se nesmějí ztratit rozdíly doby, prostředí a účelu.

Jak srovnávat data, rozměry a stav dochování?

Nejprve je vhodné zapsat tři inventární čísla: Louvre OA 4068, Metropolitní muzeum 30.95.175 a Met Cloisters 1970.324.5. Poté lze ověřit, co se skutečně dochovalo. První předmět má víko s nápisem a rokem 357 islámského kalendáře. Druhý je menší anonymní schránka bez původního víka. Třetí také ztratil původní víko, ale zachované tělo dovoluje podrobný popis zvířecích a rostlinných motivů. „Andaluská pyxida ze slonoviny“ označuje druh předmětu, nikoli jediné vlastní jméno.

Výšku 18 centimetrů a průměr 11,8 centimetru z karty Louvru nelze zaměnit za 6,7 centimetru výšky a 8,3 centimetru průměru u 30.95.175. Met Cloisters u 1970.324.5 uvádí 11,7 × 10,5 centimetru. Fotografie mohou být oříznuté nebo různě zvětšené; dva předměty bez původního víka navíc působí jinak než dílo s dochovaným víkem. Skutečné rozměry tedy nelze odvozovat z počtu obrazových bodů. Výšku, průměr a celkový rozměr je třeba číst podle záznamu příslušného muzea.

Různá je i síla datovacích důkazů. Rok 357 je součástí zachovaného nápisu na OA 4068. „Desáté století“ u 30.95.175 je široké katalogové určení. „Přibližně 950–975“ u 1970.324.5 je odhadovaný interval. Nestejná přesnost nesnižuje hodnotu newyorských předmětů. Ukazuje, co je možné tvrdit, když se víko ztratilo. Slova „přibližně“ a „pravděpodobně“ zde zvyšují přesnost; jejich odstranění by výklad zhoršilo.

Co vypovídá slonovina a vyřezávaná výzdoba?

Slonovina poskytovala řezbáři malou zakřivenou plochu vhodnou pro jemný reliéf. Divák musí válcovou schránku otáčet, aby si postupně prohlédl její výzdobu. Louvre u OA 4068 zaznamenává řezbu a rytí; Met Cloisters popisuje zvířata a rostlinné úponky na 1970.324.5. Jsou to ověřitelné údaje o materiálu a viditelné podobě. Neodhalují však jména všech řemeslníků, celý pracovní postup ani údajné stejné kovové závěsy na každé schránce.

Victoria and Albert Museum představuje další pyxidu z Madínat az-Zahrá, datovanou přibližně do let 969–970. Je to samostatný předmět vhodný ke srovnání, nikoli jiné jméno jedné ze tří hlavních schránek. Jeho existence potvrzuje, že slavná louvreská pyxida nebyla jediným dílem tohoto druhu. Sama ovšem nedokazuje stejného vlastníka, jednu konkrétní obchodní cestu ani stejnou příležitost k darování všech předmětů.

Rostlinné úponky lze porovnat s naším výkladem arabesky a rostlinného ornamentu. Srovnání objasňuje uspořádání dekorované plochy, nevytváří však univerzální slovník, ve kterém by každá gazela či vinný list měla vždy stejný politický význam. Interpretace určité scény musí vycházet z určitého díla, jeho doby a srovnatelných dokladů. Vizuální podobnost je užitečnou otázkou, nikoli sama o sobě odpovědí.

Mají zvířecí motivy jediný politický význam?

Jméno a rok na OA 4068 lze přečíst, ale význam mnoha vyobrazení zůstává věcí výzkumu. Na jiném předmětu z Cloisters muzeum určuje ptáky, lvy a gazely, jeho chybějící víko však neposkytuje další text. Odpovědný výklad nejprve určí, co je na zachovaném předmětu opravdu viditelné. Teprve potom může předložit argumenty o vztahu k dynastii, dvoru nebo dalším uměleckým dílům. Bez přímého vysvětlujícího nápisu je politický výklad interpretací, nikoli vyrytým komentářem ke každé postavě.

Figury na světských dvorských předmětech zároveň ukazují, proč je tvrzení „islámské umění nikdy nezobrazovalo živé bytosti“ příliš široké. Malá luxusní schránka měla jinou funkci než prostor modlitby. Užitečné může být srovnání s mozaikami v Chirbat al-Mafdžar, vzniklými v jiném regionu, době a materiálu. Podobné téma nedokazuje práci stejného mistra. Smysluplné srovnání musí zachovat jak podobnosti, tak rozdíly.

Podobně vyřezávané štuky ze Samarry pomáhají přemýšlet o opakování a abstrakci v jiném materiálu. Metropolitní muzeum popisuje širší umělecké kontakty Córdoby s abbásovskými centry. Tento rámec však nedokazuje, že řezbář každé schránky kopíroval konkrétní stěnu v Samaře. Pro tvrzení o určité cestě vlivu by bylo třeba více chronologických a historických dokladů.

Které otázky zůstávají otevřené?

Nevíme jistě, zda na dvou ztracených víkách z Metropolitního muzea byla jména nebo letopočty. Ze samotného tvaru také nepoznáme původní obsah každého pouzdra. Louvreský předmět poskytuje vzácnou kombinaci dochovaného jména a data, ale ani jeho nápis automaticky nevysvětluje všechna zvířata v reliéfu a celou pozdější cestu mezi vlastníky. Mezeru v dějinách jednoho předmětu není vhodné vyplňovat informacemi ze známějšího díla.

Pokud fotografie nese popisek „pyxida al-Mughíry“, pomohou čtyři otázky: je uvedeno číslo OA 4068, popisuje se víko s nápisem, souhlasí rozměry a jde skutečně o sbírku Louvru? Pokud je číslo 30.95.175 nebo 1970.324.5, výchozím pramenem má být odpovídající karta Metropolitního muzea. Díky takové kontrole zůstávají tři skutečné předměty rozlišitelné i tam, kde jejich původní obsah a chybějící součásti nechávají část otázek bez konečné odpovědi.

Zdroje

• Louvre, „Pyxide au nom d'al-Mughira“, OA 4068 — původní muzejní záznam o nápisu s rokem 357/968, materiálu, rozměrech a původu z Madínat az-Zahrá.
• Metropolitní muzeum, „Cylindrical Box (Pyxis)“, 30.95.175 — původní karta menší anonymní schránky, jejího širokého datování a rozměrů.
• Metropolitní muzeum, „Pyxis“, 1970.324.5 — původní karta díla z Cloisters, připsání Córdobě, přibližného období a dochované výzdoby.
• Metropolitní muzeum, „The Art of the Umayyad Period in Spain“ — historický rámec dvorské kultury a luxusních výrobků, nikoli důkaz totožnosti vlastníka určité schránky.
• Centrum světového dědictví UNESCO, Madínat az-Zahrá — institucionální údaje o palácovém městě desátého století a jeho archeologických pozůstatcích.
• Victoria and Albert Museum, „Islamic Middle East“ — samostatná pyxida z Madínat az-Zahrá datovaná přibližně do let 969–970, uvedená pouze pro srovnání.
• Smarthistory, „Pyxis of al-Mughira“ — interpretace motivů na díle v Louvru, kterou je třeba odlišit od obsahu dochovaného nápisu.